Co mají společného básník John Milton, ekonom John M. Keanes, přírodovědec Charles Darwin a princ Charles z Walesu? Jsou Angličané a studovali na jedné z nejprestižnějších a nejkrásnějších univerzit na světě - v Cambridgi.
Možná i oni »puntovali« mezi dokonalými zelenými trávníky za zadními trakty gotických budov svých škol. Puntovat znamená anglicky odpichovat se bidlem. Punt je loďka, která se tímto způsobem pohybuje vpřed. A puntery se alespoň na chvíli během studií stává mnoho těch, kteří v cambridgeských kolejích tráví svá mladá léta. Puntování je totiž pro cambridgeské studenty zábava i zdroj příjmů. Říčka Cam je na puntování jako stvořená. Vine se líně mezi vrbami ověnčenými břehy kolem úpravných parků středověkých kolejí univerzity, která právě jí vděčí za své jméno. Cambridge totiž znamená »most přes Cam« a druhá nejstarší univerzita ve Velké Británii se tak nazývá již od roku 1207, kdy město získalo svoji první chartu. Na řece Cam se plavili už dávno Římané a po nich Anglosasové, pro něž byl most přes řeku Cam spojnicí obchodních cest z kontinentální Evropy do středu Anglie. Věhlas a slávu přinesli městu pak hlavně učenci z Oxfordu, kteří se sem uchýlili poté, co z akademických a náboženských důvodů opustili tamní univerzitu. Papežským výnosem z roku 1318 přišla pak oficiálně na svět Cambridgeská univerzita. Třicet jedna nezávislých kolejí tvoří Cambridgeskou univerzitu v dnešní době. Prvních pět kolejí vzniklo ve 14. století, čtyři v 15. století a šest v 16. století. Než přišly na svět další, uplynulo tři sta let. Mezi zdmi cambridgeských kolejí sepisoval své filozofické traktáty Erasmus Rotterdamský, jenž tu vyučoval řečtinu, a absolvent Cambridge John Harvard se zasloužil o to, že se po městu pojmenovala část dnešního Bostonu a v ní byla založena škola nesoucí jeho jméno. Harvardská univerzita - to má přece zvuk. Mnoho dalších osobností světového významu žilo v gotických prostorách univerzity, která se od svých počátků v podstatě nikterak nezměnila. Nejstarší kolejí je Petershouse z roku 1284. Největší je Trinity College, kterou založil sám král Jindřich VIII. Nejslavnější je King's College, v jejímž areálu se nachází slavná Kaple královské koleje. Kaple královské koleje se budovala plných sedmdesát let její zakladatel král Jindřich VI. se jejího dokončení nedožil. Kaple je 88 metrů dlouhá, 12 metrů široká a 29 metrů vysoká. Do dnešní doby zde každý den, právě jak si přál sám král, zpívá při bohoslužbách chlapecký sbor. Proslavil se natolik, že koncertuje po celém světě a koledy v jeho podání se staly symbolem britské vánoční tradice. Klid a ticho vládne na nádvoří Trinity College. Vstupujeme na ně velkou branou z roku 1530, z níž na studenty a jejich návštěvníky shlíží sám král Jindřich VIII., zakladatel koleje. T u a tam se mihne černý talár profesora, hodiny na věži odbíjejí každou celou. Uprostřed zeleného nádvoří stojí alžbětinská fontána, která dříve bývala hlavním zdrojem vody. V jejím stínu vysedávají studenti a čtou si ve svých poznámkách. Hned za branou na pravé straně pod střechou je malé okénko. Právě za ním vysedával ve svých komnatách Sir Isaac Newton na přelomu 17. a 18. století. O patro níž potom o století později žil slavný romanopisec W. M. Thackeray. Tady vlastně čas plyne tak trochu jinak než za branami koleje. A hodiny odbíjejí do stejné atmosféry, jaká tu vládne po celá staletí. Zpoza těžkých zdobených vrat v prostoru studentských rezidencí se line vůně a cinkají příbory. Je čas oběda a ti, kterých se to týká, usedávají v renesanční hale z roku 1604 s původní dřevěnou vyřezávanou klenbou a táflovanými zdmi pod portréty význačných osobností univerzity. Pohled klouže po tvářích hraběte z Essexu, královny Alžběty, Francise Bacona a dalších. I takhle může vypadat studentská menza. Vyjdeme k podloubí zdobeném u růžovými keři. Za ním už jsou pak známé cambridgeské »Backs« - zadní trakty u říčky Cam. Student ve slamáku zvolna přirazí loďku ke břehu - na ní pak může pokračovat prohlídka Cambridge z »odvrácené« strany. Patří k ní neodmyslitelně i slavné cambridgeské mosty. Na obdiv tu čeká Most vzdechů, pojmenovaný podle svého benátského předchůdce, nebo třeba Matematický most, který byl původně sestrojen bez pomoci šroubů či jiných spojovacích materiálů.
Může se hodit
Koleje Cambridgeské univerzity jsou přístupné veřejnosti většinou odpoledne mezi druhou a pátou hodinou. O otevírací době, případně o uzavření koleje veřejnosti, se dozvíte z vývěsních tabulí před vstupními branami. Za návštěvu kolejí se platí mezi 1,5 až 2,5 librami. Zadarmo se můžete dostat dovnitř, pokud vás jako svoji návštěvu provede vrátnicí jeden ze studentů. Podobně ušetříte i v kapli, pokud ji navštívíte v rámci bohoslužby. Panoráma Cambridge seshora si nejlépe prohlédnete z věže univerzitního kostela Panny Marie, který se nachází naproti Královské kapli. Za vstup se platí zhruba 1,5 libry.
Možná i oni »puntovali« mezi dokonalými zelenými trávníky za zadními trakty gotických budov svých škol. Puntovat znamená anglicky odpichovat se bidlem. Punt je loďka, která se tímto způsobem pohybuje vpřed. A puntery se alespoň na chvíli během studií stává mnoho těch, kteří v cambridgeských kolejích tráví svá mladá léta. Puntování je totiž pro cambridgeské studenty zábava i zdroj příjmů. Říčka Cam je na puntování jako stvořená. Vine se líně mezi vrbami ověnčenými břehy kolem úpravných parků středověkých kolejí univerzity, která právě jí vděčí za své jméno. Cambridge totiž znamená »most přes Cam« a druhá nejstarší univerzita ve Velké Británii se tak nazývá již od roku 1207, kdy město získalo svoji první chartu. Na řece Cam se plavili už dávno Římané a po nich Anglosasové, pro něž byl most přes řeku Cam spojnicí obchodních cest z kontinentální Evropy do středu Anglie. Věhlas a slávu přinesli městu pak hlavně učenci z Oxfordu, kteří se sem uchýlili poté, co z akademických a náboženských důvodů opustili tamní univerzitu. Papežským výnosem z roku 1318 přišla pak oficiálně na svět Cambridgeská univerzita. Třicet jedna nezávislých kolejí tvoří Cambridgeskou univerzitu v dnešní době. Prvních pět kolejí vzniklo ve 14. století, čtyři v 15. století a šest v 16. století. Než přišly na svět další, uplynulo tři sta let. Mezi zdmi cambridgeských kolejí sepisoval své filozofické traktáty Erasmus Rotterdamský, jenž tu vyučoval řečtinu, a absolvent Cambridge John Harvard se zasloužil o to, že se po městu pojmenovala část dnešního Bostonu a v ní byla založena škola nesoucí jeho jméno. Harvardská univerzita - to má přece zvuk. Mnoho dalších osobností světového významu žilo v gotických prostorách univerzity, která se od svých počátků v podstatě nikterak nezměnila. Nejstarší kolejí je Petershouse z roku 1284. Největší je Trinity College, kterou založil sám král Jindřich VIII. Nejslavnější je King's College, v jejímž areálu se nachází slavná Kaple královské koleje. Kaple královské koleje se budovala plných sedmdesát let její zakladatel král Jindřich VI. se jejího dokončení nedožil. Kaple je 88 metrů dlouhá, 12 metrů široká a 29 metrů vysoká. Do dnešní doby zde každý den, právě jak si přál sám král, zpívá při bohoslužbách chlapecký sbor. Proslavil se natolik, že koncertuje po celém světě a koledy v jeho podání se staly symbolem britské vánoční tradice. Klid a ticho vládne na nádvoří Trinity College. Vstupujeme na ně velkou branou z roku 1530, z níž na studenty a jejich návštěvníky shlíží sám král Jindřich VIII., zakladatel koleje. T u a tam se mihne černý talár profesora, hodiny na věži odbíjejí každou celou. Uprostřed zeleného nádvoří stojí alžbětinská fontána, která dříve bývala hlavním zdrojem vody. V jejím stínu vysedávají studenti a čtou si ve svých poznámkách. Hned za branou na pravé straně pod střechou je malé okénko. Právě za ním vysedával ve svých komnatách Sir Isaac Newton na přelomu 17. a 18. století. O patro níž potom o století později žil slavný romanopisec W. M. Thackeray. Tady vlastně čas plyne tak trochu jinak než za branami koleje. A hodiny odbíjejí do stejné atmosféry, jaká tu vládne po celá staletí. Zpoza těžkých zdobených vrat v prostoru studentských rezidencí se line vůně a cinkají příbory. Je čas oběda a ti, kterých se to týká, usedávají v renesanční hale z roku 1604 s původní dřevěnou vyřezávanou klenbou a táflovanými zdmi pod portréty význačných osobností univerzity. Pohled klouže po tvářích hraběte z Essexu, královny Alžběty, Francise Bacona a dalších. I takhle může vypadat studentská menza. Vyjdeme k podloubí zdobeném u růžovými keři. Za ním už jsou pak známé cambridgeské »Backs« - zadní trakty u říčky Cam. Student ve slamáku zvolna přirazí loďku ke břehu - na ní pak může pokračovat prohlídka Cambridge z »odvrácené« strany. Patří k ní neodmyslitelně i slavné cambridgeské mosty. Na obdiv tu čeká Most vzdechů, pojmenovaný podle svého benátského předchůdce, nebo třeba Matematický most, který byl původně sestrojen bez pomoci šroubů či jiných spojovacích materiálů.
Může se hodit
Koleje Cambridgeské univerzity jsou přístupné veřejnosti většinou odpoledne mezi druhou a pátou hodinou. O otevírací době, případně o uzavření koleje veřejnosti, se dozvíte z vývěsních tabulí před vstupními branami. Za návštěvu kolejí se platí mezi 1,5 až 2,5 librami. Zadarmo se můžete dostat dovnitř, pokud vás jako svoji návštěvu provede vrátnicí jeden ze studentů. Podobně ušetříte i v kapli, pokud ji navštívíte v rámci bohoslužby. Panoráma Cambridge seshora si nejlépe prohlédnete z věže univerzitního kostela Panny Marie, který se nachází naproti Královské kapli. Za vstup se platí zhruba 1,5 libry.
