Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Moře přede mnou, moře za mnou

  14:58aktualizováno  14:58
Stojíte na malé vyvýšenině uprostřed řídkého borovicového lesa. Nalevo bouřící Baltské moře, jehož vlny vpadají do bílého písku nekonečné pláže, nalevo klidná hladina Malého moře, jak říkají mystičtí Kašubové Puckému zálivu. Všechno jakoby nadosah. Jak by ne, země mezi dvěma moři tu měří pouhé dvě stovky metrů. To je poloostrov Hel, pětatřicet kilometrů dlouhý písečný zázrak na polském pobřeží Baltského moře. Hel je sice pevnina, ale moře je tu všudypřítomné. V některých místech se mezi písečné břehy vejde právě jen úzká silnice, jednokolejka a pár stromů. A když moře zabouří, stává se, že nejužší části poloostrova opět pohltí moře a Hel se stane ostrovem, tak jak býval v minulých staletích zakreslen i na mapách.
Poláci sami považují Hel za nejkrásnější část svého několik set kilometrů dlouhého pobřeží Baltského moře. Právě v Pucké zátoce se v únoru 1920 konala obrovská slavnost "polských zásnub s mořem", když se úzký pruh pobřeží včetně Helu stal jediným místem, kde mělo tehdejší Polsko přístup k moři. O tento kousek země pak v roce 1939 Poláci bojovali až do konce - nevelká jednotka námořníků a polských vojáků pod vedením kontradmirála Jozefa Unruga bránila proti obrovské německé přesile pevnost na konci poloostrova až do 2. října 1939 a prokázala přitom stejné hrdinství jako posádka v nedalekém Westerplatte u Gdaňska. Většinu obyvatel Helu stejně jako okolního pobřeží však do konce druhé světové války netvořili Poláci, ale Němci a Kašubové, kteří mají svůj trvalý pomník v románu Plechový bubínek Günthera Grasse. Lidé odešli, ale jejich domy, kostely, pole a meze tu zůstaly. Ještě dnes, když se procházíte uličkami rybářského městečka Hel, máte pocit, že jste tak trochu někde u Hamburku nebo u severoněmeckého Kielu. Němci se sem po letech vracejí, i když už jen jako turisté - nápisy Zimmer frei tu jsou stejně všudypřítomné jako v Krkonoších nebo na Šumavě. Příjemné hospůdky, obchody s jantarem, námořní muzeum, mořské akvárium s téměř volně žijícími vzácnými baltickými tuleni, zbytky rozsáhlých pevností z války, ale především desítky kilometrů nádherných pláží s hebkým pískem uprostřed rozsáhlých borových lesů, to je důvod, proč sem míří každý rok stovky tisíc Poláků a platí za týden u chladného Baltu stejně nebo více, než kolik by je stály týdny dva někde u Jadranu. Příkladem jim jde sám polský prezident Aleksander Kwasniewski. Již dlouhé roky u něho platí, že léto tráví právě tady na Helu. A to buď v rozsáhlém vládním komplexu na samém konci poloostrova, nebo v moderním hotelu Bryza v Juratě, která už za druhé světové války byla považována za nejpřepychovější letovisko v celém Polsku. Tato pověst Juratě zůstala až do dnešních dnů, "Kwasniewského" hotel Bryza, který patří vůbec k nejdražším a nejluxusnějším v celé zemi, je nejen malým architektonickým skvostem, ale nabízí svým hostům i zastřešené tenisové kurty a golf. Na asi půl kilometrů dlouhé juratské promenádě "od moře k moři" se tu v létě prý setkává horních polských deset tisíc. Své jachty kotví v přístavu u nedalekého městečka Jastarnia, kde milionářské lodě vytlačily dříve obvyklé rybářské kutry. Většinu návštěvníků poloostrova tvoří normální Poláci, kteří zde tráví dovolené se svými maluchy ve stanech v některém z mnoha kempů nebo ubytováni v soukromí. Pro turisty je tady vyhrazena nejméně jedna místnost v téměř každém zdejším domě. Koupou se v chladném moři, jezdí na kolech, rybaří nebo se procházejí po borových lesích. Lidí tu tak v létě není zrovna málo. Ale přesto je na Helu stále spousta míst, kde si můžete takhle vpodvečer sednout na kraj nekonečné písečné pláže pod borovice a takřka osamělí pozorovat valící se vlny. S mořem v zádech.

E-mail: lubos.palata@mafra.cz

Může se hodit

Jak se tam dostat:

Nejpříjemnější, byť ne nejrychlejší je cesta vlakem. Do Gdaňska přes Varšavu pohodlným rychlíkem Eurocity, potom podél pobřeží místními poměrně často jedoucími vlaky. Cesta autem je únavná, dálnice končí fakticky už za Varšavou. Vyplatí se rozložit si cestu z Česka do dvou dní.

Jak se ubytovat

Hel patří k nejoblíbenějším místům na dovolené, proto je naprosto nezbytné objednat si ubytování několik měsíců dopředu. K dobrým typům vedle hotelu Bryza patří v letovisku Jurata hotel Neptun či Jurata.


Maják na Helu postavený v roce 1942.

Muzeum rybolovu.

Přístav v Helu

Autor:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.