Moravský Kuvajt, celorepublikové unikum. Výlet, který mile překvapí

Že na Slovácku uvidím tohle, by mě tedy nenapadlo.V Dambořicích do země "klovou" těžební věže na ropu jako v Texasu nebo na Blízkém východě. A o kousek dál, v Hodoníně, mají naftařské muzeum.

Tip na dovolenou

Chtěli byste lépe poznat jižní Moravu? Nebo tam přímo strávit dovolenou? Vyberte si na Dovolená.iDNES.cz

Při výletu na Slovácko člověk očekává pestrobarevná pole, vinohrady, cimbálovku, ojedinělé nářečí... Pohled na obrovské kovové konstrukce uprostřed polí a vinohradů ho však pravděpodobně překvapí.

Přiznávám, že nejsem kovanou výletnicí a stále v Česku objevuju nové věci, a tady jsem zůstala stát s otevřenou pusou a nechápala, kde se něco podobného v malebném koutu jižní Moravy vzalo. Místní už si zvykli. Nevzrušeně procházejí kolem a jen mezi řečí mi vysvětlují, že to, co mi vzalo dech, nazývají "kozlíky". Jedná se o zařízení na těžbu ropy, která je s regionem pevně spjata už celé století.

V oblasti kolem Hodonína se nacházejí největší naleziště ropy a zemního plynu na území republiky. Zasahuje sem totiž na nerostné suroviny velice bohatá Vídeňská pánev. Nejvíce se z ní těží v obci Dambořice. A na obci je vidět, že ropný průmysl jí velice prospívá.

Ropa, tekuté peníze

Všude, kam se podívám, vidím krásně opravené domy, nedaleko se tyčí zbrusu nová budova školy. Silnice nemají jediný výmol, děti si spokojeně hrají na nových hřištích.

"Těžiště ropy nám finančně opravdu hodně pomohla, díky nim jsme si mohli pořídit všechno to, co vidíte kolem sebe," pochvaluje si starosta obce Josef Kratochvíl.

Ropu v Dambořicích ještě na pár let mají, ale ložiska nejsou bezedná. "Zatím se ještě držíme, ale zásoby už se tenčí," říká starosta a doufá, že konec těžby nepřijde příliš brzo.

Ačkoliv by člověk v Dambořicích očekával zničené životní prostředí a znečištěné ovzduší, opak je pravda. Lesy, louky a pole v okolí jsou typickým příkladem nádherné a téměř neporušené slovácké krajiny, která rozhodně stojí za dlouhou procházku.

Jediné muzeum naftařství u nás

A pokud se chce člověk něco doopravdy dozvědět o naftařství na jižní Moravě, musí podle Dambořických bezpodmínečně vidět muzeum ve třicet kilometrů vzdáleném Hodoníně. Jedná se o jediné muzeum naftařství v republice. Tam mapují historii i vývoj ropného průmyslu na Slovácku téměř rok po roce. Když vcházím do první muzejní místnosti, upoutá mě sbírka černobílých fotografií.

"Máme například sto let staré snímky úplně prvních vrtných souprav, které se ve Vídeňské pánvi v roce 1913 používaly," říká zakladatel Muzea naftového dobývání a geologie Stanislav Benada a vede mě do technického sálu.

Ropné muzeum v Hodoníně. Zdroj: Pavla Benadová / Archiv Muzea naftového dobývání a geologie

Tady jsou vystaveny nejrůznější přístroje, které naftařům pomáhají ropu hledat. Stejně jako všichni ostatní návštěvníci si namáčím prst do ropy a vstupuji do komory s ultrafialovým zářením. Všude kolem mě je tma, jenom špička ukazováčku mi najednou září.

Může se hodit

Otvírací doba
Muzeum naftového dobývání a geologie má otevřeno v sezoně od dubna do října v pracovní dny od 9 do 15 hod., o víkendu potom od 13 do 18 hodin.
Vstupné
Studenti, děti a důchodci 20 korun, dospělí 35 Kč.
Více informací
www.mng.webz.cz

"Přesně tímhle způsobem si naftaři ověřují, jestli je někde hluboko pod zemí další ložisko," vysvětluje Benada a ukazuje mi další zajímavost: diamantové dláto, které je schopné provrtat si cestu k ropě i tou nejtvrdší horninou.

Když vycházíme z muzea, vypráví mi Benada o dalším naftařském specifiku. "Těžaři velmi často pendlují od jednoho vrtu k druhému, všichni se mezi sebou znají a vytvářejí jakési komunity. Proto se čas od času sejdou právě u nás v muzeu, aby si vyměnili nové zkušenosti a zavzpomínali na doby, kdy třeba pracovali společně," říká zakladatel muzea, které byste rozhodně při návštěvě jižní Moravy neměli vynechat. Společně s Dambořicemi se totiž jedná o celorepublikový unikát, který mezi vinohrady nikde jinde než na Slovácku nenajdete.

Jižní Morava je víc než víno a cimbálovka: další tipy na výlet

1. Soutok Moravy a Dyje

Autor: Wkimedie, Stanislav Doronenko

V nejjižnějším místě Moravy se stékají řeky Morava a Dyje, jejichž soutok je zároveň historickým trojmezím. Řeky se setkávají v místě, kde se kříží státní hranice Česka, Slovenska a Rakouska. Tamní krásnou přírodu umocňují meandrující ramena řek a takzvaná Podyjská glyptotéka surrealistického českého výtvarníka Luba Kristka, který vytvořil výtvarně-filozofickou trasu táhnoucí se od pramene Moravské Dyje až k soutoku Dyje a Moravy. Součástí glyptotéky je celkem jedenáct soch, z nichž každá představuje zajímavé místo, které by turisté neměli opomenout. Kristek navíc vytvořil jedno utajené zastavení, které je určené pouze turistům, kteří mají vytrvalost a nepřestávají hledat. Takže...

2. Stonehenge u Rešic

Dolmen u vesničky Rešice. Autor: Rostislav Novák

Při procházce lesem u vesničky Rešice na Znojemsku může turista objevit zvláštní kamenný památník: dolmen. Jedná se vlastně o těžký kamenný kvádr položený vodorovně na dva svislé kamenné bloky. Mnozí mu říkají "český Stonehenge". Není zaznamenán na žádné mapě, a pokud o něm člověk neví, snadno jej v hustém lesním porostu přehlédne.

Historie dolmenu však nesahá do daleké keltské minulosti, kamenný památník je mnohem mladší.

Pochází z konce 20. let. Nechal ho vystavět tamní velkostatkář Robert Goldschmidt na památku svého syna Lea, který zahynul při jedné z prvních automobilových nehod v českých zemích. Kvůli této nehodě bylo navíc vydáno nařízení, podle něhož pak musela mít všechna auta v Československu výstražné zvukové znamení, klakson.

3. Jeskyně na Turoldu

Jeskyně Turold u Mikulova

V opuštěném kamenolomu pod vrchem Turold v Mikulově horníci při těžbě kamene v roce 1951 objevili jeskyni, která se stala součástí Moravského krasu. Místo krápníků tam však najdete jiné překvapení: "turoldskou výzdobu", která připomíná mořskou pěnu nebo podmořské korály. Kromě toho se v jeskyni nachází i několik kalcitových útvarů, z nichž jeden je pojmenovaný po hokejovém brankáři Dominiku Haškovi. Zanechali tady taky první stopy lidé ze starší doby kamenné.
www.caves.cz

4. "Eiffelův viadukt"

Zdro: Wikipedie, Kirk

Na pomezí Ivančic a Moravských Bránic stojí torzo rakousko-uherského železničního mostu. Byl zbudován v roce 1870, aby na trati z Brna do Vídně překlenul údolí řeky Jihlavy. Na délku měřil 374 metrů a tyčil se ve výšce 42 metrů nad řekou. Pro nápadnou podobnost s Eiffelovou věží v Paříži se vžila legenda, že na architektonickém návrhu se podílel samotný Gustave Eiffel. Dnes už však víme, že to není pravda, most je dílem inženýra Karla von Rupperta. Most postupem času přestal vyhovovat současným požadavkům a v 70. letech byla o kus dál postavena moderní náhrada.

Ivančický neboli "Eiffelův viadukt" od té doby chátral a kvůli nedostatku financí byl před čtrnácti lety z větší části rozebrán. Dodnes se dochovalo jen prvních několik desítek metrů a jeden mostový pilíř.

5. Malovaný sklep

Šatov, Malovaný sklep - Koupající se ženy

Vinný sklep v Šatově na Znojemsku se vymyká běžným představám o sklípku jako tmavé a chladné kobce, v níž se skladují zaprášené lahve s vínem. Ze stěn shlížejí plastické malby skřítků, mořských panen a horských krajinek. Všechny jsou dílem jednoho muže – šatovského rodáka a malíře Maxmilliana Appeltauera, který jejich tvorbou strávil šestatřicet let. Pracoval na nich i přes zranění z 2. světové války, v níž přišel o ruku. Ačkoliv se jedná o vinný sklep, víno se v něm nikdy neskladovalo ani nevyrábělo. Toho je vrchovatě hned ve vedlejším sklípku.
Více: www.malovany-sklep.cz

6. Novomlýnské nádrže

Novomlýnské nádrže

Pod Pálavskými vrchy vznikly mezi lety 1982 až 1988 tři velké vodní nádrže. Po toku Dyje je to horní Mušovská nádrž, přezdívaná Sedmička, prostřední Věstonická a třetí nazývaná podle blízké obce Novomlýnská nebo také Pětka. Při stavbě Věstonické nádrže bylo nutné obětovat starobylou vesnici Mušov, která byla založena na počátku druhého století našeho letopočtu. Zaplavenou obec tak dnes připomíná už jen románský kostel svatého Linharta z přelomu 12. a 13. století, který se nachází na malém Kostelním ostrůvku a je pravděpodobně nejstarší románskou památkou na Břeclavsku.