Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Moravský Blaník nabízí nejen skvělou skalní vyhlídku

aktualizováno 
Bradlo je na první pohled nenápadný kopec tyčící se nad úrodnou hanáckou rovinou. Kdysi se mu také přezdívalo Moravský Blaník. Šest set metrů vysoký vrchol nabízí nejen parádní skalní vyhlídku, ale i pohnutou historii česko německých střetů a vášní.

Výlet na Bradlo - Vrchol Bradla nabízí skvělý rozhled | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Klikněte na mapu

Bradlo o výšce rovných 600 m je nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny, kterou lze považovat za nejjižnější výběžek Jeseníků do roviny Hornomoravského úvalu. Jeseníkům se ale moc nepodobá a spíš připomíná mírné zalesněné návrší, které se omylem zatoulalo na severní okraj hanáckých rovin.

Kdo však rozumí alespoň trochu kamenům, zjistí, že skály na Bradle jsou nesmírně tvrdé i tvarově pestré a že povstaly určitě odjinud než ze středomoravských úrodných černozemí.

Výlet na Bradlo
Silueta Bradla z Břevence

Vzhůru kolem Tří kamenů

Vrchol Bradla představuje ideální cíl pro nenáročný turistický výlet. Těsně pod vrcholem se hvězdicovitě sbíhá pět výstupových tras v příjemných délkách tří až pěti kilometrů, které sem směřují z vesniček rozložených na úpatí. Dvě z nich navíc začínají (resp. končí) u železniční trati Olomouc - Šumperk, kde jezdí i o víkendech poměrně dost spojů.

Nejčastěji bývá používána modrá značka z Libiny – obce, jež každého při pohledu do mapy upoutá svou úctyhodnou délkou 6 km.

Výstup začíná u vlakového nádraží a míří zpočátku ostře vzhůru okrajem luk. Brzy se však kopec zlomí a následuje procházkový terén převážně smrkovým lesem.

První zpestření nabízejí zhruba po dvou kilometrech tři skalní útvary vpravo od cesty. Nesou přiléhavé pojmenování Tři kameny a jsou tvořeny světlou a tvrdou přeměněnou horninou kvarcitem, která je velmi typická právě pro blízkou jesenickou oblast. Původně to byla jednolitá skalní hradba, zvětrávání a eroze ji však rozčlenily na tři dílčí části.

Výlet na Bradlo
KDYŽ KAMENY MLUVÍ. Skalisko Tři kameny při modré cestě na Bradlo.

Za pozornost stojí odlučnost horniny podél puklin a vrstevnatosti, což způsobuje, že skaliska vypadají jakoby vystavěná z obdélníkových kvádrů.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Ideální je vlak. Nasednete do něj v Olomouci nebo Šumperku a vystoupíte v Libině nebo Nové Hradečané.
Lze vyrazit rovněž z Hrabišína přes Benkov a Nedvězí, tato trasa je však o hodně delší (cca 10 km) než předchozí (3 – 4 km). Jako cíl je nejvhodnější nádraží v Nové Hradečné – hned vedle kolejí totiž stojí obyčejná, ale po túře velmi příjemná a v zimě útulná Hospoda pod Bradlem.

Nejkratší přechod Bradla
Libina, žel st – Tři kameny, modrá, 2,5 km – Bradlo, modrá, 3,5 km – Nová Hradečná, červená, 6,5 km.

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 52 – Zábřežsko
1 : 50 000 SHOCart č. 60 – Horní Pomoraví, Nízký Jeseník

Po schodech ke křemenným nudlím

Mnohem mohutnější, avšak tvarově méně bohatá jsou skaliska tvořící vrchol Bradla. Ten leží asi jeden kilometr jižně od Tří kamenů. Vrcholové skalisko připomíná více než 100 m dlouhou hradbu o výšce až 25 m. Zvláště východním směrem spadají příkré skalní stěny, vyhledávané s oblibou horolezci. Kámen je tvrdý, ostrý a nezvětralý, pro lezecké účely takřka ideální.

Přízemněji se pohybujícím pěšákům jsou určeny uměle vytesané schody, opatřené již od konce 19. století bezpečnostním zábradlím. Vedou až na vrcholovou plošinku, z níž se otevírá za jasných dní překrásný rozhled. Na severu se vlní jižní výběžky Jeseníků, za nimi vyčuhuje Králický Sněžník, na západě Zábřežská vrchovina a na jihovýchod se otevírá širá hanácká rovina Hornomoravského úvalu.

S dalekohledem rozeznáte hrad Mírov, Svatý Kopeček u Olomouce a v dálce i kopuli chrámu na svatém Hostýně. Škoda jen, že některé stromy přerůstají linii železného zábradlí a ruší skvělou podívanou.

Pro znalce kamenů nabízí vrcholové skalisko ještě další zajímavost. Skála, původně slepenec (tedy zpevněný štěrk), obsahuje původní křemenné valounky a oblázky. Horotvorný tlak v dávných dobách však zničil jejich původní tvar a vyválcoval je do podoby protáhlých širokých nudliček. Málokde u nás je něco podobného k vidění.

VÝLET NA BRADLO

Výlet na BradloVýlet na BradloVýlet na Bradlo




Výlet na BradloVýlet na BradloVýlet na Bradlo



 

Výlet na Bradlo
Vrchol Bradla – 600 m nad mořem

Centrum politických manifestací

Přestože dnes Bradlo nepatří k prvořadým turistickým cílům v oblasti, jeho zdolávání má dlouholeté tradice. Již na konci 19. století, kdy byla vybudována skalní vyhlídka, se roční počet návštěvníků odhadoval na 20.000.

Konávaly se zde také masové akce a manifestace národnostního charakteru. Pod Bradlem totiž před rokem 1945 probíhala dělící čára mezi německým a českým etnikem a vrchol sloužil oběma skupinám k uvolňování národnostních vášní.

Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu, ve třicátých letech prosluly manifestace českých hraničářů, kterým kontrovali němečtí fašisti zapalováním velkých hákových křížů napuštěných v hořlavině.

První velká slavnost, které se zúčastnily tisíce lidí a několik pěveckých sborů, se na Bradle konala 20. června roku 1897. Po roce 1948, kdy se tu uskutečnila poslední manifestace, se naštěstí od podobných masových akcí upustilo.

Národní charakter zdejších akcí stál zřejmě i u zrodu pojmenování Moravský (nebo taky Hanácký) Blaník. Žádná jiná logičtější souvislost s českým Blaníkem neexistuje, chybí tu jeskyně i rytíři...

Výlet na Bradlo
Centrum trvale udržitelného života pod Bradlem

Hospůdka na závěr

A pokud váš výlet končíte na nádraží v Nové Hradečné – nezapomeňte navštívit hned vedle kolejí obyčejnou, ale po túře velmi příjemnou a v zimě útulnou Hospodu pod Bradlem.

Výlet na BradloPověst o Bradle a čertech

V českých i německých verzích existovalo o Bradle několik pověstí.  Jedna z nich vypráví o čertech, kteří měli za úkol přes noc postavit 20 m vysoký hrad. Vyrušil je však kokrhající kohout a svou práci nedokončili – upustili balvany, zanechali staveniště nedokončené a raději utekli…

Objednavatelem stavby byl prý jistý lakomý sedlák z nedaleké Lipinky, který se neváhal upsat ďáblu proto, aby zbohatl. Ve smlouvě, podepsané krví, si však vymínil, že před odchodem do pekla musí čerti provést jeho zakázku. Bohužel (anebo boudík?) ji nedokončili. Skály a hromady balvanů, co po nich zbyly, však stojí i tak za vidění…

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.