Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moravský Blaník nabízí nejen skvělou skalní vyhlídku

aktualizováno 
Bradlo je na první pohled nenápadný kopec tyčící se nad úrodnou hanáckou rovinou. Kdysi se mu také přezdívalo Moravský Blaník. Šest set metrů vysoký vrchol nabízí nejen parádní skalní vyhlídku, ale i pohnutou historii česko německých střetů a vášní.

Výlet na Bradlo - Vrchol Bradla nabízí skvělý rozhled | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Klikněte na mapu

Bradlo o výšce rovných 600 m je nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny, kterou lze považovat za nejjižnější výběžek Jeseníků do roviny Hornomoravského úvalu. Jeseníkům se ale moc nepodobá a spíš připomíná mírné zalesněné návrší, které se omylem zatoulalo na severní okraj hanáckých rovin.

Kdo však rozumí alespoň trochu kamenům, zjistí, že skály na Bradle jsou nesmírně tvrdé i tvarově pestré a že povstaly určitě odjinud než ze středomoravských úrodných černozemí.

Výlet na Bradlo
Silueta Bradla z Břevence

Vzhůru kolem Tří kamenů

Vrchol Bradla představuje ideální cíl pro nenáročný turistický výlet. Těsně pod vrcholem se hvězdicovitě sbíhá pět výstupových tras v příjemných délkách tří až pěti kilometrů, které sem směřují z vesniček rozložených na úpatí. Dvě z nich navíc začínají (resp. končí) u železniční trati Olomouc - Šumperk, kde jezdí i o víkendech poměrně dost spojů.

Nejčastěji bývá používána modrá značka z Libiny – obce, jež každého při pohledu do mapy upoutá svou úctyhodnou délkou 6 km.

Výstup začíná u vlakového nádraží a míří zpočátku ostře vzhůru okrajem luk. Brzy se však kopec zlomí a následuje procházkový terén převážně smrkovým lesem.

První zpestření nabízejí zhruba po dvou kilometrech tři skalní útvary vpravo od cesty. Nesou přiléhavé pojmenování Tři kameny a jsou tvořeny světlou a tvrdou přeměněnou horninou kvarcitem, která je velmi typická právě pro blízkou jesenickou oblast. Původně to byla jednolitá skalní hradba, zvětrávání a eroze ji však rozčlenily na tři dílčí části.

Výlet na Bradlo
KDYŽ KAMENY MLUVÍ. Skalisko Tři kameny při modré cestě na Bradlo.

Za pozornost stojí odlučnost horniny podél puklin a vrstevnatosti, což způsobuje, že skaliska vypadají jakoby vystavěná z obdélníkových kvádrů.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Ideální je vlak. Nasednete do něj v Olomouci nebo Šumperku a vystoupíte v Libině nebo Nové Hradečané.
Lze vyrazit rovněž z Hrabišína přes Benkov a Nedvězí, tato trasa je však o hodně delší (cca 10 km) než předchozí (3 – 4 km). Jako cíl je nejvhodnější nádraží v Nové Hradečné – hned vedle kolejí totiž stojí obyčejná, ale po túře velmi příjemná a v zimě útulná Hospoda pod Bradlem.

Nejkratší přechod Bradla
Libina, žel st – Tři kameny, modrá, 2,5 km – Bradlo, modrá, 3,5 km – Nová Hradečná, červená, 6,5 km.

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 52 – Zábřežsko
1 : 50 000 SHOCart č. 60 – Horní Pomoraví, Nízký Jeseník

Po schodech ke křemenným nudlím

Mnohem mohutnější, avšak tvarově méně bohatá jsou skaliska tvořící vrchol Bradla. Ten leží asi jeden kilometr jižně od Tří kamenů. Vrcholové skalisko připomíná více než 100 m dlouhou hradbu o výšce až 25 m. Zvláště východním směrem spadají příkré skalní stěny, vyhledávané s oblibou horolezci. Kámen je tvrdý, ostrý a nezvětralý, pro lezecké účely takřka ideální.

Přízemněji se pohybujícím pěšákům jsou určeny uměle vytesané schody, opatřené již od konce 19. století bezpečnostním zábradlím. Vedou až na vrcholovou plošinku, z níž se otevírá za jasných dní překrásný rozhled. Na severu se vlní jižní výběžky Jeseníků, za nimi vyčuhuje Králický Sněžník, na západě Zábřežská vrchovina a na jihovýchod se otevírá širá hanácká rovina Hornomoravského úvalu.

S dalekohledem rozeznáte hrad Mírov, Svatý Kopeček u Olomouce a v dálce i kopuli chrámu na svatém Hostýně. Škoda jen, že některé stromy přerůstají linii železného zábradlí a ruší skvělou podívanou.

Pro znalce kamenů nabízí vrcholové skalisko ještě další zajímavost. Skála, původně slepenec (tedy zpevněný štěrk), obsahuje původní křemenné valounky a oblázky. Horotvorný tlak v dávných dobách však zničil jejich původní tvar a vyválcoval je do podoby protáhlých širokých nudliček. Málokde u nás je něco podobného k vidění.

VÝLET NA BRADLO

Výlet na BradloVýlet na BradloVýlet na Bradlo




Výlet na BradloVýlet na BradloVýlet na Bradlo



 

Výlet na Bradlo
Vrchol Bradla – 600 m nad mořem

Centrum politických manifestací

Přestože dnes Bradlo nepatří k prvořadým turistickým cílům v oblasti, jeho zdolávání má dlouholeté tradice. Již na konci 19. století, kdy byla vybudována skalní vyhlídka, se roční počet návštěvníků odhadoval na 20.000.

Konávaly se zde také masové akce a manifestace národnostního charakteru. Pod Bradlem totiž před rokem 1945 probíhala dělící čára mezi německým a českým etnikem a vrchol sloužil oběma skupinám k uvolňování národnostních vášní.

Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu, ve třicátých letech prosluly manifestace českých hraničářů, kterým kontrovali němečtí fašisti zapalováním velkých hákových křížů napuštěných v hořlavině.

První velká slavnost, které se zúčastnily tisíce lidí a několik pěveckých sborů, se na Bradle konala 20. června roku 1897. Po roce 1948, kdy se tu uskutečnila poslední manifestace, se naštěstí od podobných masových akcí upustilo.

Národní charakter zdejších akcí stál zřejmě i u zrodu pojmenování Moravský (nebo taky Hanácký) Blaník. Žádná jiná logičtější souvislost s českým Blaníkem neexistuje, chybí tu jeskyně i rytíři...

Výlet na Bradlo
Centrum trvale udržitelného života pod Bradlem

Hospůdka na závěr

A pokud váš výlet končíte na nádraží v Nové Hradečné – nezapomeňte navštívit hned vedle kolejí obyčejnou, ale po túře velmi příjemnou a v zimě útulnou Hospodu pod Bradlem.

Výlet na BradloPověst o Bradle a čertech

V českých i německých verzích existovalo o Bradle několik pověstí.  Jedna z nich vypráví o čertech, kteří měli za úkol přes noc postavit 20 m vysoký hrad. Vyrušil je však kokrhající kohout a svou práci nedokončili – upustili balvany, zanechali staveniště nedokončené a raději utekli…

Objednavatelem stavby byl prý jistý lakomý sedlák z nedaleké Lipinky, který se neváhal upsat ďáblu proto, aby zbohatl. Ve smlouvě, podepsané krví, si však vymínil, že před odchodem do pekla musí čerti provést jeho zakázku. Bohužel (anebo boudík?) ji nedokončili. Skály a hromady balvanů, co po nich zbyly, však stojí i tak za vidění…

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Soutok Odry a Olzy (vpravo)

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte...

V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana...

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...

Najdete na iDNES.cz