Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Moldavsko hledá své místo na mapě Evropy

  18:18aktualizováno  18:18
Janina Ivančenková žije celý život v Moldavsku. Považuje se za Rusku, neboť jejím rodným jazykem je ruština. Také je Ukrajinka, protože odtamtud pocházejí její rodiče. A samozřejmě že mluví moldavsky, tedy rumunsky. "Zmatek, že?" říká Janina, kišiněvská novinářka, a se smíchem usrkává kávu.

"A tak to je tady se vším. Velký problém Moldavska je, že přesně neví, kde je a kam má vlastně mířit," říká. V Moldavsku, zemědělské zemi sevřené mezi Rumunskem a Ukrajinou, se v mnoha ohledech před několika lety zastavil čas. Patří mezi nejchudší republiky bývalého Sovětského svazu a Rusko vypadá z Kišiněva jako bohatá země. Formálně je ve válečném stavu, neboť na dořešení čeká konflikt v Podněstří, separatistické enklávě, která se od Moldavska odtrhla po krátké válce v roce 1992.

Všechno tu trvá dlouho," poznamenává Janina. Většina moldavského území byla součástí meziválečného Rumunska a po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 se v Kišiněvě i Bukurešti objevila myšlenka na sjednocení. Postupně však jejích zastánců ubývalo a nyní o sjednocení Rumunska a Moldavska skoro nikdo nemluví. "Samozřejmě, že jsme příbuzní, když ne bratři, tak alespoň bratranci," říká novinářka Domica Dimitriuová. "Sovětská éra nás však nasměrovala rozdílným směrem. Nyní jsme již každý někde jinde," dodává.

A sovětská éra též zamíchala národnostním složením; odhaduje se, že téměř polovina lidí v zemi je "nemoldavská". Část lidí tedy hledí směrem k Bukurešti. ("Jsou to příbuzní a jejich pomoc potřebujeme," říkají.) Část k ní hledět odmítá ("Není o co stát. Rumunsko má navíc svých starostí dost," říkají.) A nemálo lidí se domnívá, že jediným opravdovým spojencem je Rusko. "Je hodně lidí, kteří za svého prezidenta považují Vladimira Putina," říká Janina. Je však přesvědčena, že Moldavsko musí nechat Rusko Ruskem a Rumunsko Rumunskem a mířit na Západ, samo za sebe. Drtivá většina lidí však žije úplně jinými problémy.

"Můj otec má penzi sedm dolarů, moje matka šest. Beze mne by zemřeli hlady," říká Janina. Západní diplomaté, kteří dobře znají celý region, říkají, že ne vše je zcela beznadějné. Kišiněv, ospalá poklidná metropole, je patrně nejčistší město široko daleko, život ubíhá poklidně a bída, o které hovoří statistiky, nebije do očí. Statisíce lidí ovšem odešly za prací, zejména do Ruska. Mnozí patrně navždy. "Naším největším problémem je konflikt v Podněstří, zcela blokuje náš normální rozvoj," říká Eugen Karpov, náměstek moldavského ministra zahraničí.

"Dokud nebude vyřešen, nemůžeme se pohnout vpřed," říká. Území mezi řekou Dněstr a ukrajinskou hranicí nebylo součástí meziválečného Rumunska a tamní, většinou ruskojazyčné obyvatele počátkem devadesátých let vyděsila myšlenka splynutí Moldavska s Rumunskem. Podněstří, přímo i nepřímo podporované Ruskem, vyhlásilo nezávislost. V krvavém konfliktu zahynulo několik set lidí a provincie se stala de facto nezávislou.

Vláda v Kišiněvě nemá na území za Dněstrem žádnou moc a nezdá se, že by se to mohlo v dohledné době změnit. Tiraspol, "hlavní město" Podněstří, trvá na nezávislosti, vláda v Moldavsku nabízí pouze širokou autonomii. Nikým neuznaná republička tak působí jako destabilizační faktor celého regionu. Pozorovatelé tuto zónu bezvládí považují za jedno z největších zbrojních skladišť v Evropě - podle odhadů tam zůstávají ještě ze sovětské éry desítky tisíc zbraní. Nadále tam je rozmístěno asi 2500 ruských vojáků, což dráždí vládu v Kišiněvě. Rusko váhavě přislíbilo, že své vojáky stáhne do konce roku 2002. Žádný průlom v mírových jednáních však podle expertů není v dohledné době pravděpodobný.
 

Typický obrázek pro všechny post sovětské republiky. Panelákový parlament a socha Lenina před hlavním vchodem. Kišiněv není výjimkou.

Autor:




Nejčtenější

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokáží ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.