Moje cesta do Británie

-
V roce 1996 mi fiskální okolnosti laskavě dovolily vydat se do V elké Británie mým VW Golf2. A jelo se furt rovnou za Nosem s cihlou na plynu až do Holandska. Šup sem, šup tam a byli jsme v Belgii. Nebezpečné jakobydálnice! Honem do Francie. A jsem tu. V zemi Beatles, Stonehenga a lidí neporažených Hitlerem. Jedu tak, že odbočuji pouze vlevo. Až cca po hodině jsem schopen si uvědomit čas a prostor. Jsem ve Folkestone asi 30 mil nalevo od Doveru. Tam si počkám na auto, které vyhodilo pravý blinkr a za ním se vydávám poprvé vpravo. První etapa ježdění vlevo se zvládla.Ten den jedu až do Oxfordu, včetně jízdy po zlověstně pověstném dálničním okruhu kolem Londýna, bez problémů, někdy dokonce i v nejpravějším pruhu. Druhý den jezdím s klidem Čecha, třetí den je ze mne zoufalec, jenž jede svou první jízdu v autoškole. Od čtvrtého dne až do konce srpna jsem řidič, který zbožňuje jízdu vlevo. V Saint Andrews se jednou vydávám na slavná golfová hřiště. Tvářím se, že mám zájem a dokonce dopodrobna probírám s trenérem první lekce v golfu, než definitivně zjistím, že mě golf dokonale nudí. Asi je to ale přesto krásný sport. Zato cesta k jezeru Loch Lomond, to je můj šálek čaje. Jedu vstříc své oblíbené písni! Skotsko - kraj melancholiků a zadumanců. Stovky kilometrů nic jiného. Ruiny hradů na ostrůvcích uprostřed jezera s příšerou čvachtající se ve vodě opodál. A jedeme zpátky, teď po atlantické straně. Správci motorestu u Liverpoolu mi vyprávějí o koncertě Beatles, který měl přesně takovou atmosféru, jak je zachyceno v Perném dni. A před námi je poslední významný cíl našeho putování - Stonehenge. Nemůžeme najít nocleh. Je úplněk. Přede mnou je zvláštní záře. Jedu za ní. Ptám se lidí. Říkají, že jedu přesně opačně od Stonehenge. Vracím se, odkud jsem přijel - po polní cestě mezi ploty. Už podruhé zastavujeme u cedule Stonehenge. Stonehenge nikde. Schovalo se, není. Jsme už naprosto schvácení, ospalí, utahaní, unavení. Magie za úplňku se nekoná. V e věčném větru salisburské pláně stavíme stan, ve kterém se poplandáme zbytkem noci. Ráno se probouzíme ospalí, unavení, utahaní. První, co uvidíme, je naprosto zřetelný Stonehenge. Spali jsem vedle něj.