Když se v roce 1996 rozhodli manželé Maárovi koupit v Písečné padesát let neobývaný mlýn, rozhodně jim ho nikdo nezáviděl.
Někteří to kvitovali s potěšením, že se o zbědovanou stavbu začne konečně někdo starat. Co práce, starostí, námahy, běhání, shánění i financí stálo nové majitele dát stavbu do slušného stavu, si jen těžko dovedeme představit. Zaťali zuby a dokázali to.
A jak je to s tím překvapením? Jak se postupně vyklízel nepořádek, otevřely se i dveře vlastní mlýnice. Užaslým zrakům Maárových a později i desítkám mlynářských a muzejních odborníků se objevilo kompletní vybavení takřka provozuschopného mlýna se zařízením ze druhé čtvrtiny dvacátého století. Tedy objev skutečně unikátní.
Mlýn mlel už v roce 1596
Staré listiny dokládají, že mlýn v Písečné stál a mlel už v roce 1596. Musel tedy vzniknout ještě před tímto datem. Jistěže jako vesnický mlýn měl jen to nejjednodušší vybavení.
Ještě na začátku osmdesátých let devatenáctého století měl dvě vodní kola o průměru okolo 7 m na vrchní vodu. Jedno z nich pohánělo obyčejné, takzvané české složení s mlýnskými kameny a druhé pilu.
Velké změny ve vybavení mlýna probíhaly ve dvacátých a čtyřicátých letech dvacátého století. České složení bylo nahrazeno válcovými stolicemi, vodní kola nahradila Francisova turbína o výkonu pět koňských sil. Melivo se dopravovalo zakrytými kapsovými výtahy.
Veškeré zařízení bylo instalováno a propojeno ve čtyřech podlažích nad sebou. Větší část vybavení dodala a do provozu uvedla pardubická firma Josefa Prokopa.
Ve mlýně se mlelo do roku 1951. Avšak to stále ještě není všechno. Láska ke starým věcem nového "pana otce" dala vzniknout i další pozoruhodnosti ve mlýně. Je ukryta na půdě prostorné stodoly. Je jí rozsáhlá sbírka nářadí a předmětů, užívaných kdysi lidmi v Písečné.
Když se o této zálibě dozvěděli sousedé, ochotně přinášeli všechno, co bylo po léta uschováno na půdách a v kůlnách. Pan Maár čistil, rovnal, vyřezával a doplňoval chybějící dřevěné i kovové části. Nakonec zachráněné předměty vynášel na opravenou půdu stodoly.
Budete žasnout, co všechno se sešlo pod jednou střechou. Od starých konví na mléko, které se nosily na zádech nebo v zimě vozily na sáňkách, přes nástroje a válce na drcení hrud na poli i na rovnání jeho povrchu až k saním, na nichž se sváželo dřevo z lesa.
Jsou tu i secí strojky na drobná semena - vlastně vynálezy místních koumáků, čističky obilí i lněného semene, radlice, pluhy, rádla, řezačky na píci i řepu, pračka brambor i ořezávač hnoje.
Na zahradě u stodoly stojí pod přístřeškem mlátičky a šrotovník, staré okolo stovky let. Do pohybu je uváděl dieselový motor Slavia z 20. let minulého století.
|
Může se hodit |
|
Jak do mlýna: Ze Žamberka můžete jít i po turisticky značených cestách. Zelená značka 3 km, žlutá - 5 km. Písečnou najdete na turistické mapě KČT č. 49 - Českomoravské mezihoří - Českotřebovsko. Prakticky za humny Písečné je obec Žampach s romantickou zříceninou hradu na strmém kuželovitém kopci. Pod ním najdete přímo v obci starý kamenný pranýř a před nepřístupným zámkem památník F. Lutzova, propagátora českých dějin, kultury i sportu. |
 Bývalý mlýn v Písečné u Žamberku |
 Na brambory se napustila voda, přitom se otáčelo klikou a po jejich umytí se pákou zvedlo otáčivé dno a brambory se vysypaly do koše. |
 VAZAČ OTÝPEK KLESTÍ. Dvojitý kovový oblouk se odklopí, přes zaoblené laťkové dno se položí provázek a klestí se narovná mezi dvě dvojice svislých dřevěných hranolů. Potom se kovový oblouk přiklopí, sešlápne a otýpka se zaváže provázkem. |
