Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Mlýn jako z pohádky

  9:58aktualizováno  9:58
Domky obce Písečná na Žamberecku se schovaly před studenými větry do údolí a lemují oba břehy potoka. Jen kostel, jistě proto, aby někdo toto místo v členité krajině Podorlicka nepřehlédl, vystoupil o něco výše a věží upozorňuje na svoji existenci. Právě tady došlo, ne-li k zázraku, tedy alespoň k obrovskému objevu...

Když se v roce 1996 rozhodli manželé Maárovi koupit v Písečné padesát let neobývaný mlýn, rozhodně jim ho nikdo nezáviděl.

Někteří to kvitovali s potěšením, že se o zbědovanou stavbu začne konečně někdo starat. Co práce, starostí, námahy, běhání, shánění i financí stálo nové majitele dát stavbu do slušného stavu, si jen těžko dovedeme představit. Zaťali zuby a dokázali to.

A jak je to s tím překvapením? Jak se postupně vyklízel nepořádek, otevřely se i dveře vlastní mlýnice. Užaslým zrakům Maárových a později i desítkám mlynářských a muzejních odborníků se objevilo kompletní vybavení takřka provozuschopného mlýna se zařízením ze druhé čtvrtiny dvacátého století. Tedy objev skutečně unikátní.

Mlýn mlel už v roce 1596
Staré listiny dokládají, že mlýn v Písečné stál a mlel už v roce 1596. Musel tedy vzniknout ještě před tímto datem. Jistěže jako vesnický mlýn měl jen to nejjednodušší vybavení.

Ještě na začátku osmdesátých let devatenáctého století měl dvě vodní kola o průměru okolo 7 m na vrchní vodu. Jedno z nich pohánělo obyčejné, takzvané české složení s mlýnskými kameny a druhé pilu.

Velké změny ve vybavení mlýna probíhaly ve dvacátých a čtyřicátých letech dvacátého století. České složení bylo nahrazeno válcovými stolicemi, vodní kola nahradila Francisova turbína o výkonu pět koňských sil. Melivo se dopravovalo zakrytými kapsovými výtahy.

Veškeré zařízení bylo instalováno a propojeno ve čtyřech podlažích nad sebou. Větší část vybavení dodala a do provozu uvedla pardubická firma Josefa Prokopa.

Ve mlýně se mlelo do roku 1951. Avšak to stále ještě není všechno. Láska ke starým věcem nového "pana otce" dala vzniknout i další pozoruhodnosti ve mlýně. Je ukryta na půdě prostorné stodoly. Je jí rozsáhlá sbírka nářadí a předmětů, užívaných kdysi lidmi v Písečné.

Když se o této zálibě dozvěděli sousedé, ochotně přinášeli všechno, co bylo po léta uschováno na půdách a v kůlnách. Pan Maár čistil, rovnal, vyřezával a doplňoval chybějící dřevěné i kovové části. Nakonec zachráněné předměty vynášel na opravenou půdu stodoly.

Budete žasnout, co všechno se sešlo pod jednou střechou. Od starých konví na mléko, které se nosily na zádech nebo v zimě vozily na sáňkách, přes nástroje a válce na drcení hrud na poli i na rovnání jeho povrchu až k saním, na nichž se sváželo dřevo z lesa.

Jsou tu i secí strojky na drobná semena - vlastně vynálezy místních koumáků, čističky obilí i lněného semene, radlice, pluhy, rádla, řezačky na píci i řepu, pračka brambor i ořezávač hnoje.

Na zahradě u stodoly stojí pod přístřeškem mlátičky a šrotovník, staré okolo stovky let. Do pohybu je uváděl dieselový motor Slavia z 20. let minulého století.

Může se hodit

Jak do mlýna:
Pokud byste se rozhodli mlýn navštívit, budete vítanými hosty. Ani cesta do Písečné není nikterak komplikovaná. Pojedete-li z větší vzdálenosti, zajeďte do Žamberka a po 5,5 km jižním směrem jste na místě. Z Letohradu postačí 3km. Obě města jsou dostupná i železnicí (trať číslo 020 z Hradce Králové do Letohradu).

Ze Žamberka můžete jít i po turisticky značených cestách. Zelená značka 3 km, žlutá - 5 km. Písečnou najdete na turistické mapě KČT č. 49 - Českomoravské mezihoří - Českotřebovsko.

Prakticky za humny Písečné je obec Žampach s romantickou zříceninou hradu na strmém kuželovitém kopci. Pod ním najdete přímo v obci starý kamenný pranýř a před nepřístupným zámkem památník F. Lutzova, propagátora českých dějin, kultury i sportu.

Bývalý mlýn v Písečné u Žamberku

Na brambory se napustila voda, přitom se otáčelo klikou a po jejich umytí se pákou zvedlo otáčivé dno a brambory se vysypaly do koše.

VAZAČ OTÝPEK KLESTÍ. Dvojitý kovový oblouk se odklopí, přes zaoblené laťkové dno se položí provázek a klestí se narovná mezi dvě dvojice svislých dřevěných hranolů. Potom se kovový oblouk přiklopí, sešlápne a otýpka se zaváže provázkem.

Autoři:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.