Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Místo, odkud máte České středohoří jako na dlani

aktualizováno 
Z téhle vyhlídkové věže uvidíte z nadmořské výšky více než 600 metrů většinu vrcholů Českého středohoří, které se vypínají nad údolím Labe! Zveme vás na podzimní výlet na rozhlednu Varhošť a na zříceninu Kamýk u Litoměřic.

První vyhlídka stála na Varhošti už v roce 1891, ta současná je tu od roku 1973. | foto: Václav Čermák, hrady.cz

Výchozím bodem trasy je Sebuzín, kam dojedete autobusem ústecké MHD nebo vlakem. Leží na trati z Ústí do Lysé nad Labem, vedoucí po pravém břehu Labe.

Hned u zastávky autobusu je rozcestník značených cest. Vyrazíte po modré podél silnice a mezi domky, až přijdete po panelové cestě k podchodu tratě. Dál budete pokračovat proti proudu potoka k soutěsce Rytina na rozcestí se žlutou značkou.

Půjdete stále po modré a budete asi tři kilometry mírně stoupat krásnou soutěskou až do rekreační a ovocnářské vsi Čeřeniště s roubenými a hrázděnými domy.

Na rozcestí u památné lípy opustíte modrou značku a vydáte se doprava po silničce a žluté asi 1,5 km k Sedlu pod Varhošťěm. Na úpatí čedičového zalesněného kopce najdete odpočinkový altán. Od Sedla je pak to už jen pět set metrů na rozhlednu Varhošť.

První dřevěná věž tu byla vybudována už roku 1891. Tvořilo ji pět dubů, jež původně rostly na vrcholu hory. V roce 1902 musela být z bezpečnostních důvodů stržena.

Rozhledna na Varhošti

Základní kámen nové stavby je z roku 1927, ale pro nedostatek financí byl postaven jen čtyřmetrový sokl a na něm provizorní desetimetrová trámová konstrukce s třemi vyhlídkovými patry. Po 2. světové válce byla věž léta nepřístupná.

Současná rozhledna je tedy třetí v pořadí, v provozu je od září roku 1973. Byla otevřena při příležitosti konání litoměřické výstavy Zahrada Čech. Originální třináctitunová kovová konstrukce se třemi vyhlídkovými plošinami dosedla na sokl z vrtulníku.

Středohoří jako na dlani

Varhošť je ve výšce 639 metrů. Z nejvyšší plošiny je vidět Labe mezi kopci Středohoří na osmi místech. Za příznivého počasí je krásný výhled na řeku, Milešovský Kloc, Kamenec, Kubačku, Milešovku, Kletečnou, Deblík, Výsluní a Dubický vrch. Zajímavý je i pohled do Tlučeňského údolí.

Výhled z Varhoště směrem k Ústí nad Labem.

Až se pokocháte, sestoupíte zpět po žluté značce k Sedlu pod Varhošťěm a budete pokračovat necelý kilometr po neznačené silnici do Kundratic, od poloviny 19. století známých jako klimatické středisko. První zmínka o obci však pochází už z roku 1387.

Strážní hrad Kamýk

Odtud půjdete po zelené do obce Hlinná. Tady opět přejdete na žlutou a podejdete přírodní památku Plešivec, lesnatý čedičový kužel vysoký 509 metrů. Na úpatí kopce je kaple sv. Jana z roku 1660 a tři památné duby.

Na rozcestí odbočíte na modrou značku směrem k hradu Kamýk. Původně byl tvrzí, ale v době kolem roku 1319 ji nechal Jan Lucemburský přestavět na strážní hrad. Spolu se Střekovem to byl opěrný bod královské státní moci na labské vodní cestě.

Často měnil majitele, v roce 1547 byl přestavěn a rozšířen, ale po pouhých 53 letech byl vydrancován saskými vojsky a potom už jen chátral. Dnes můžete vidět z Kamýku jen část pětiboké věže na skále, jižní stěnu se třemi okny a kousek obvodové hradby.

Krajina v okolí obce Kamýk - České středohoří

Z hradu pokračujte po zelené na hradiště z mladší doby bronzové Hrádek, kde sídlili Keltové i Slované. Odtud můžete pokračovat dvěma směry - buď po žluté na vlak do Libochovan, nebo na vyhlídku Kalvárie, 239 metrů vysokou skálu se třemi kříži z roku 1587.

Je odtud vidět na Velké Žernoseky, Radobýl, Házmburk, Lovoš či Milešovku.

A proč tu jsou tři kříže? V dávných dobách prý tři panny milovaly rytíře z Kamýku, a jelikož si přísahaly věčné přátelství a za muže si ho mohla vzít jen jedna, zvolily společnou smrt skokem ze skály do Labe. Kříže pak na jejich počest nechal postavit zmíněný rytíř.

Autoři:




Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Další z rubriky

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.