Lyžařské středisko v Desné

Lyžařské středisko v Desné - Lyžařské středisko v Desné | foto: Roman Čejka, MF DNES

Mírná zima? Každých osm let

Liberecký kraj - Podobně teplá zima jako letos přichází v poslední době zhruba jednou za osm až devět roků. V uplynulých 20 letech byly nejhorší lyžařské sezony 1989-90 a 1997-98. Od poloviny prosince do poloviny ledna také téměř nesněžilo, více však mrzlo.

"V zimách 1989-90 a 1997-98 od poloviny prosince do poloviny ledna také téměř nesněžilo, více však mrzlo. V roce 1990 se ovšem sjezdovky ještě uměle nezasněžovaly a před devíti lety se s technickým sněhem teprve začínalo,“ řekl hrázný z přehrady v jizerskohorském Josefově Dole Pavel Ševčík, který výšku sněhu a teplotu měří u přehrady v nadmořské výšce přes 730 metrů již od roku 1982.

Během průměrné zimy se maximální výška sněhu u přehrady pohybuje kolem 1,5 metru. Loni se blížila ke 2,5 metru.

V zimě 1989-90 však hrázný naměřil nejvýše 53 centimetrů sněhu, v zimě 1997-98 dokonce jen 40 centimetrů. A letos zhruba 20 centimetrů. "Přesto se z míst, položených asi 100 metrů nad přehradou, dalo až donedávna jezdit čtyři týdny v jednom kuse na běžkách až do osady Jizerka,“ upozornil Ševčík.

Nejméně se lyžovalo v roce 1989

Po Sametové revoluci, jež se odehrála v listopadu 1989, se v zimě lyžovalo vůbec nejméně za posledních 20 let. "Vleky na Lysou horu jezdily přibližně dva týdny,“ připomněl současný vedoucí rozvoje v a.s. Spartak Rokytnice nad Jizerou Roman Ruščak. TJ Spartak Rokytnice zůstala v roce 1990 kvůli extrémně nepříznivému počasí téměř bez příjmů a zaměstnanci zedničili a přivydělávali si dalšími pracemi, aby měli z čeho žít.

Z databáze Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem vyplývá, že od 17. prosince 1989 do 14. února 1990 byly sjezdovky v Rokytnici holé nebo je pokrývalo jen několik centimetrů sněhu. Více než 30 centimetrů se objevilo až 16. února, ale pouze na jediný den. Přišla prudká obleva a 25. února zůstala Rokytnice znovu bez sněhu.

Podobně si zima zahrávala s lyžaři i v sousedním Harrachově, kde 6. února 1990 vystoupila teplota ve stínu na 14,4 stupně Celsia. V noci přitom bylo o 21,5 stupně méně, minus 7,1. O dva týdny později teplota v Harrachově vyšplhala na 11,5 stupně a 25. února na 13,2 stupně. Ve stejný den padl v pražském Klementinu historický rekord. Teploměr tam ukázal plus 18,5 stupně. "Pamatuji, že jsme před 17 lety hráli v únoru v Liberci fotbal a před zápasem jsme se opalovali na zelené, vyhřáté trávě,“ podotkl Vladimír Mařas z Jablonce nad Nisou.

Po mimořádně teplém únoru 1990 se zima v horských střediscích připomněla začátkem března, znovu však jen nakrátko. Čtvrtého března bylo v Harrachově půl metru sněhu, 12. března však již jen 12 centimetrů a 16. března nic.

Potom se v Harrachově sníh neobjevil až do konce dubna - s jedinou výjimkou. Trvala jeden den a měřila jeden centimetr.

"V okolí josefodolské přehrady se v roce 1990 nedalo lyžovat celý leden. V únoru to šlo devět dní a v březnu 11 dní,“ konstatoval Ševčík. V roce 1998 bylo možné u přehrady lyžovat pouze od 20. ledna do 14. února a 11 dní v březnu. "V Rokytnici jsme v sezoně 1997-98 měli sjezdovku z Lysé hory v provozu kolem 20 dnů,“ prohlásil Ruščak.

Zimy 1989-90 a 1997-98 by ale nyní pro lyžařská střediska nedopadly tak katastrofálně jako tenkrát. Například před 17 lety panovaly v Krkonoších silné holomrazy od 26. prosince do 15. ledna a kdyby tehdy existovala současná moderní technika, dokázala by děla pokrýt sjezdovky až půlmetrovou vrstvou technického sněhu. „Vydržel by nejen v druhé polovině ledna, ale pravděpodobně i první dva až tři únorové týdny,“ odhadl provozní náměstek Sportovního areálu v Harrachově Vlastislav Fejkl.

Špindlerův Mlýn

Lanovka ve Špindlerově Mlýně

Kdy bude teplo? Když v horách postaví novou lanovku

V letošní zimě však ještě pořádně nesněžilo a ani nemrzlo. Pokud by se však počasí umoudřilo a sjezdovky fungovaly alespoň v únoru a v březnu, pak by se lyžařská střediska nedostala do větších finančních problémů.

V Rokytnici nad Jizerou vložila loni a.s. Spartak do lyžařského střediska bezmála 140 milionů korun. Postavila čtyřsedačkovou lanovku a zázemí s chybějícími službami pro turisty. Přibyla WC či nový odbavovací systém. Vyrostla restaurace s venkovní terasou s 200 místy.

"Špatnou zimu jsme zažili i poté, co jsme v prosinci 1996 spustili první lanovku na Lysou horu. Velmi málo sněhu bylo i příští zimu. Někteří lidé si teď dělají legraci, že teplé zimy se dají spolehlivě předpovědět podle toho, když se v Rokytnici postaví nová lanovka,“ shrnul Ruščak.