Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Milotický kastelán musí zvládat stavařinu

  21:33aktualizováno  21:33
Milotice - Mezi Kyjovem a Hodonínem uprostřed zelených lánů polí stojí významný kulturní a krajinářský areál, milotický zámek s parkem. Od 1. září roku 1992 je zde kastelánem rodák z nedalekého Kyjova Evžen Boček. Absolvent češtiny a dějepisu na brněnské filozofické fakultě učil jeden rok na základní škole a poté se přihlásil do konkursu na správce milotického zámku.

"V roce 1992 byly nařízeny konkursy na místa kastelánů na všech hradech a zámcích, a tak jsem to zkusil," vzpomíná. Jeho pokus vyšel, a tak se po roce dojíždění z nedalekého Hodonína i s rodinou přestěhoval na zámek do nově zrekonstruovaného správcovského bytu.

Rekonstrukce správcovského bytu byla ovšem pouze jednou z mnoha oprav, které za jeho působení na milotickém zámku proběhly. Jednu z prvních velkých investičních akcí představovalo vybudování nového přívodu energie a nové rozvodny. "Předtím už totiž nešly zapnout ani dva vařiče najednou," vzpomíná kastelán.

STÁTNÍ ZÁMEK MILOTICE NA HODONÍNSKU

Definitivní podobu zámku v Miloticich určilo 18. století, tedy období vrcholného a pozdního baroka. K zámku přiléhá rozsáhlá francouzská zahrada, anglický park, oranžérie a bažantnice.
Prohlídková trasa prochází historickými interiéry, jež jsou vyzdobeny štukami a malbami a vybaveny stylovým zařízením a sbírkami. Vedle hlavního sálu jsou na milotickém zámku zachovány další tři unikátní interiéry s originální výzdobou - dva kabinety a zámecká kaple. Kabinet hraběnky s původními plátěnými tapetami z 18. století patří mezi ojedinělé zachované prostory tohoto typu. Jeho výzdoba a la laca povera, spočívající ve vystřihování grafických listů a jejich nalepování na stěny dámských kabinetů, patřila k vysmívaným, avšak přesto velmi oblíbeným činnostem dámských společností 18. století. Zdobení kabinetu bylo v průběhu devatenáctého století doplněno i výstřižky z módních žurnálů.
Otvírací doba:
duben a říjen:
9 - 16 hodin (soboty a neděle)
květen až srpen:
9 - 17 hodin září: 9 - 16 hodin
poslední prohlídka 1 hodinu před ukončením provozní doby
Vstupné:
plné -  40 Kč, snížené -  20 Kč

K novému rozvodu energie postupně přibyly zrekonstruované fasády, na jejichž opravě se pracovalo od roku 1995 až do loňska, a řada dalších projektů. Dnes už zbývá jen opravit omítky na vnitřním nádvoří a dodělat konírny.

"Díky tomu, že objekt není zase tak rozlehlý, budu mít možnost zažít jej jednou celý opravený," těší se kastelán. Oprava fasády je podle něj hlavně úlitbou společenskému klimatu. "Fasáda stárne a měla by se opravovat postupně, a ne aby se do ní pumpovaly miliony, až když už úplně zchátrá."

Milotický kastelán se už lecčemu přiučil i o stavebních pracích. Podle jeho předpokladů budou už jen další tři či čtyři roky ve znamení velkých oprav. Po jejich ukončení by se měl zámek udržovat. "Zatím každý rok se tady za mého působení něco opravilo," rekapituluje.

Postup oprav na zámku a jejich pořadí se řídí jeho rozhodnutím a na zásahy zvenčí si nestěžuje. Většinou opravy provádí dodavatelská firma, která je vybrána v konkursu. Letos se v Miloticích poprvé chystají opravovat oranžérie v zámeckém parku vlastními silami. "Byli jsme už totiž vyškrtnuti z programu záchrany památek," vysvětluje kastelán. "Všechny stavební záležitosti teď řeším sám. Musím sehnat písek, vápno, připravit staveniště, rozdělit lidem práci," popisuje.

Kromě novotou svítící fasády, která zaujme už zdaleka, se může zámek pochlubit i krásně opraveným okolím, především přilehlým parkem a zahradou. V nedaleké bažantnici, kde byla dříve umístěna chovná stanice jelence viržinského, zvířete podobného vysoké, je dnes obnovený rybník, který vhodně dotváří celý areál. O zámeckou zahradu s parkem pečuje sedm lidí a funguje zde i zahradnictví, které se zabývá zemědělskou produkcí. Ta se ale v poslední době ekonomicky příliš nevyplácí, a tak na zámku uvažují i o možnosti upravit zahradnictví do podoby veřejně přístupné zahrady s ukázkami zemědělských plodin.

Po prohlídce zámeckého areálu a přilehlých zahrad najdou návštěvníci na zámku i zázemí k odpočinku. Na malebném renesančním nádvoří se mohou občerstvit v cukrárně či ochutnat některé z vín v místní vinotéce. V loňském roce byly dokončeny i toalety pro návštěvníky a podle slov kastelána jsou ve srovnání s poměry na českých památkách nadstandardní.

Milotický zámek ročně navštíví okolo dvaceti tisíc turistů a tato návštěvnost sice mírně, ale plynule stoupá. Na množství hostů, kteří sem ročně zamíří, má vliv i skutečnost, že milotický zámek leží mimo veškeré turistické trasy, vlastně uprostřed čistě zemědělské krajiny. Drtivou většinu jeho návštěvníku tvoří tuzemští turisté a lidé z nejbližšího okolí, které zdejší krásný park láká k procházkám. Milotický zámek je totiž jedinou památkou svého druhu v hodonínském okrese. I proto se vedení okresu opravdu snaží o jeho popularizaci. Místní si hodně slibují od  otevření dalšího úseku cyklostezek, které by měly procházet okolím zámku, a propojit jej tak s dalšími turisticky zajímavými místy na jižní Moravě.

Lákadlem pro návštěvníky jsou i kulturní akce. V červnu se tady pravidelně koná jeden z koncertů festivalu Concertus Moraviae. Druhou sobotu v srpnu pak stěny milotického zámku rozezní zpěv mužských sborů, které zde vystupují v rámci festivalu kyjovského Dolňácka. Novinkou loňského roku se stala slavnost květin, při níž květinář z nedalekého Vracova vyzdobil celý areál zámku. Tato skutečně působivá podívaná přilákala přes tři tisíce návštěvníků.

Na milotický zámek čas od času zavítají i děti posledních majitelů, kteří panství opustili v roce 1945. Jejich nejstarší dcera Marietta, žijící v Salcburku, navštívila Milotice v roce 1995 u příležitosti znovuotevření zámecké kaple Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého. Ještě častěji na zámek zajíždí její bratr Karel Maxmilián, který žije v německém Regensburgu.

Jaký je život na milotickém zámku dnes, na počátku jednadvacátého století, není právě nejsnadnější zjistit. Zdejší kastelán se totiž nerad pouští do vzletných úvah a specifika zdejšího života popisuje velmi stručně. "Na zámku je zima," odpovídá lakonicky na dotaz, jak se mu na milotickém panství žije.

Zámek v Miloticích. Jeho kastelán se nechce nechat fotografovat.



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

Další z rubriky

S balonem do oblak. Výcvik pilota je tvrdý, byli jsme při něm

Pavel Štol, pilot začátečník

Výcvik pilota balonu musí být velmi precizní, vždyť jediná chyba ho může stát život. V pátém díle seriálu S balonem do...

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Cvikovku v kopcích rušili nadvakrát

Parní lokomotiva s manipulačním vlakem stoupá z Jablonného v Podještědí směrem...

V desátém díle Zaniklých tratí zamíříme na sever, do podhůří Lužických hor. Podíváme se na dráhu s mnoha romantickými...

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

Najdete na iDNES.cz