Světová populace rychle roste. V roce 2075 bude podle odhadů obývat Zemi devět a půl miliard lidí. Stále více z nich se z venkovských oblastí stěhuje do velkých měst. Nejčastěji za prací a vidinou lepších životních podmínek.
Server Datawrapper sledoval vývoj počtu obyvatel mezi roky 2000 a 2016 v pěti stovkách světových metropolí s více než milionem obyvatel. Výsledkem je mapa, která zobrazuje migrační trendy v těchto městech.
Nejpomalejším tempem rostou evropské metropole, přičemž v některých z nich, jako je například Budapešť, Athény či Bukurešť je patrný i odliv obyvatel. Například v Praze se zvýšil počet obyvatel o 0,8 procenta na 1,3 milionu.
Podobný trend je patrný i u měst v Austrálii. U Severní a Jižní Ameriky není situace zdaleka tak jednoznačná. Zatímco u některých měst, například Detroitu či Pittsburgh došlo k odlivu obyvatel, naopak v případě Atlanty, Las Vegas nebo Houstonu je patrný značný nárůst.
Rekordní Peking
Dramatický růst je vidět rovněž v Africe a Asii. Například u některých čínských měst je rychlost růstu kolem šesti procent ročně, což je šestkrát více než v Londýně a dvacetkrát než v New Yorku. Suverénně nejrychleji rostoucím městem je Peking, jehož počet obyvatel se za šestnáct let zvýšil o jedenáct milionů.
Peking vyhlásil válku migrantům z vesnice, maže je i z internetu |
OSN odhaduje, že počet lidí žijících ve středně velkých městech dosáhne v roce 2030 1,1 miliardy (v roce 2014 to bylo 827 milionů). Sedmadvacet procent světové populace bude žít v menších městech.
Podle zprávy „Population: one planet, too many people?“ zveřejněné v roce 2011 se v největších světových metropolích, které měly v době vzniku dokumentu nejméně deset milionů obyvatel, zvýší populace do roku 2025 na průměrně devětadvacet milionů.