Plastová zeměkoule. Částečky umělé hmoty už jsou v medu, pivu i pitné vodě

  15:17aktualizováno  15:17
Plast je sice levný a pomáhá, ale když životnost výrobku skončí, začíná škodit. Je všude a ve všem. Zbytky pijeme a jíme. Cosi provádí v našich tělech. Problém s plastovým odpadem si v úterý připomínáme i v rámci Mezinárodního dne životního prostředí.

Odborníci spočítali, že lidstvo už celkem vyprodukovalo okolo 8,3 miliardy tun plastů. Ilustrační snímek | foto: MAFRA

Boji proti výrobkům z plastu se někteří lidé diví. Vždyť jsou tak levné a praktické! To jistě jsou. Především jsou však problém. Velký problém. Nebezpečí zákeřně číhající „za bukem“. Zkusme si říci proč.

Velryba se zadusila odpadky, v žaludku jí našli osmdesát plastových tašek

Ještě zhruba před sto lety se v domácnostech používaly převážně přírodní materiály. Dřevo, různé kovy, kosti a podobně. Pak se dostavila vědecká revoluce – chemici syntetizovali polymery a vyrobili umělou hmotu – plast.

Ten se rychle stal hitem. Byl lehký, levný, vhodný k obarvení. Jeden z prvních plastů, který komerčně prorazil, se nazýval bakelit. Ten se dokonce stal symbolem designérského směru Art Deco.

Laboratoře mezitím chrlily další revoluční materiály, syntetický kaučuk známý jako neopren, nylon a tak dále. Přišly PET lahve, igelitové tašky, dětské hračky.

Chvilku trvalo, než si lidé všimli, že plasty nejsou jen kvalitní pomocníci, ale také pořádný problém. Plastový odpad se začal kupit a na povrch se neodbytně drala otázka téměř nerudovská: Co s nimi?

V evropských přístavech se kumuluje odpad, ve hře jsou i plastové doly:

Tuhý kořínek

Plast je totiž docela prevít. Jako syntetický materiál se prakticky nerozkládá. Jistou – a pouze dočasnou – úlevou se stala recyklace plastů. Tříděný odpad, však to znáte.

Takto se však nedá zpracovat zdaleka všechen plast, který už není k užitku. Jeho mikročástečky se časem dostaly prakticky všude. Také do lidského těla, kde se usazují a chystají neplechu.

Nedávno britský list The Times odhalil, že plasty se už našly i na nejopuštěnějším místě naší planety, v tichomořské oblasti Point Nemo. Už dříve byly objeveny i v těch nejhlubších oceánských příkopech, na odlehlých neobydlených ostrovech i v polárních oblastech.

Plastový odpad je všudypřítomný:

Globální problém

„Objev mikroplastů v Point Nemo je neúprosnou připomínkou toho, že krizi kolem umělé hmoty je třeba okamžitě řešit. Svou úlohu zde mají vlády, podnikatelé i jednotlivci,“ citoval list expertku Annu-Cecilii Turnerovou.

Ono se to snadno řekne, ale mnohem hůř udělá. Navíc je zřejmé, že půjde o běh na hodně dlouhou trať, který bude muset skloubit celou řadu různorodých opatření. Mikroplasty, drobné plastové úlomky o velikosti maximálně pět milimetrů, „zákeřně“ pronikly do pitné vody prakticky po celé planetě.

Fotogalerie

Společnost Orb Media loni publikovala šokující výsledky své studie: vědci analyzovali pitnou vodu z dvanácti zemí světa a málem se jim podlomila kolena – 83 procent vzorků bylo kontaminováno vlákny plastu. Vůbec nejhůř dopadly Spojené státy. Našly se v kohoutkové vodě i v té balené.

Drobounká vlákénka plastu nechyběla v žádném ze 24 testovaných německých piv. Objevila se v cukru, medu a mnoha dalších potravinách. V Paříži zjistili, že mikroskopický plastový prach, nejspíš z pneumatik, tam doslova padá z nebe – na město se ho každoročně snese deset tun.

Předchozí studie se soustředily zejména na objem plastu v oceánech, kde působí obrovské škody na rybách a skrze ně se dostává do potravního řetězce, na jehož konci je člověk. Je evidentní, že z plastového odpadu se stal globální problém.

Britský potápěč pořídil šokující záběry plovoucí skládky: 

„Plasty jsou všude: od podešví vašich bot po kontaktní čočky v očích, telefon ve vaší kapse a potravinové nádobky ve vaší lednici. Plasty nás osvobozují, zlepšují náš každodenní život. Ale také nás vězní v odpadu a mikroskopickém znečištění,“ tvrdí autoři studie Orb Media.

Kardinální otázku nedávno položila Sherri Mahonová, expertka na mikroskopický plast: „Nyní máme dost údajů z přírody a jejich dopadů na ni, abychom byli znepokojeni,“ řekla. „Když negativně ovlivňuje přírodu, jak bychom mohli věřit, že nějak neovlivňuje nás?“

Plasty jsou i v nejhlubším koutě Země. V Mariánském příkopu našli igelitku

V této souvislosti se vědci obávají zejména dvou věcí – samotných částic umělé hmoty a jejich vlivu na lidský organismus a toho, že se v nich mohou skrývat nebezpečné chemikálie nebo jedy.

„Když jsou ve vodě vlákna, je možné, že obsahují i nanočástice, které jsou tak drobné, že je nedokážeme změřit,“ sdělila Mahonová. Mikroskopický plast může přitahovat bakterie, které se vyskytují v odpadu. Může také obsahovat a absorbovat všelijaké jedovaté chemikálie.

Výzkum na divoce žijících zvířatech ukázal, že z plastu se tyto látky velice rychle uvolňují do zvířecích těl.

Velryba se zadusila odpadky:

Vědci zatím nevědí, jak přesně plastové částice působí na člověka. Tuší však, že to nebude nic pěkného nebo něco, co by nám prospívalo. Hovoří se o zvýšení rizika cukrovky, kardiovaskulárních chorob či rakoviny.

„Když je vdechneme, mohou dopravit chemikálie do plic a možná i do krevního oběhu,“ popsal profesor Frank Kelly z londýnské King’s College některá z možných rizik. „Prakticky každý člověk je v nějaké míře působení plastů vystaven,“ tvrdí John Hopkins, badatel z Arizonské státní univerzity.

Detekovatelnou koncentraci bisfenolu-A (látka, která se využívá při výrobě plastů), vědci našli v moči pětadevadesáti procent dospělých Američanů. Odborníci spočítali, že lidstvo už celkem vyprodukovalo okolo 8,3 miliardy tun plastů. Jen devět procent z toho se recyklovalo, zhruba dvanáct procent shořelo.

Zbytek kdesi číhá a lidé moc nevědí, co jim může dříve nebo později provést.



Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Další z rubriky

Ohně, středověk a úžasné masky. Slavnost trubačů v Alsasku vás uhrane

Nádherný svátek trubačů v Alsasku - Pfifferdaj

Mezi Porýnskou nížinou a pohořím Vogézy leží jeden z nejmenších, ale zato nejhezčích regionů Francie. Podzim je v...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...



Najdete na iDNES.cz