Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plastová zeměkoule. Částečky umělé hmoty už jsou v medu, pivu i pitné vodě

  15:17aktualizováno  15:17
Plast je sice levný a pomáhá, ale když životnost výrobku skončí, začíná škodit. Je všude a ve všem. Zbytky pijeme a jíme. Cosi provádí v našich tělech. Problém s plastovým odpadem si v úterý připomínáme i v rámci Mezinárodního dne životního prostředí.

Odborníci spočítali, že lidstvo už celkem vyprodukovalo okolo 8,3 miliardy tun plastů. Ilustrační snímek | foto: MAFRA

Boji proti výrobkům z plastu se někteří lidé diví. Vždyť jsou tak levné a praktické! To jistě jsou. Především jsou však problém. Velký problém. Nebezpečí zákeřně číhající „za bukem“. Zkusme si říci proč.

Velryba se zadusila odpadky, v žaludku jí našli osmdesát plastových tašek

Ještě zhruba před sto lety se v domácnostech používaly převážně přírodní materiály. Dřevo, různé kovy, kosti a podobně. Pak se dostavila vědecká revoluce – chemici syntetizovali polymery a vyrobili umělou hmotu – plast.

Ten se rychle stal hitem. Byl lehký, levný, vhodný k obarvení. Jeden z prvních plastů, který komerčně prorazil, se nazýval bakelit. Ten se dokonce stal symbolem designérského směru Art Deco.

Laboratoře mezitím chrlily další revoluční materiály, syntetický kaučuk známý jako neopren, nylon a tak dále. Přišly PET lahve, igelitové tašky, dětské hračky.

Chvilku trvalo, než si lidé všimli, že plasty nejsou jen kvalitní pomocníci, ale také pořádný problém. Plastový odpad se začal kupit a na povrch se neodbytně drala otázka téměř nerudovská: Co s nimi?

V evropských přístavech se kumuluje odpad, ve hře jsou i plastové doly:

Tuhý kořínek

Plast je totiž docela prevít. Jako syntetický materiál se prakticky nerozkládá. Jistou – a pouze dočasnou – úlevou se stala recyklace plastů. Tříděný odpad, však to znáte.

Takto se však nedá zpracovat zdaleka všechen plast, který už není k užitku. Jeho mikročástečky se časem dostaly prakticky všude. Také do lidského těla, kde se usazují a chystají neplechu.

Nedávno britský list The Times odhalil, že plasty se už našly i na nejopuštěnějším místě naší planety, v tichomořské oblasti Point Nemo. Už dříve byly objeveny i v těch nejhlubších oceánských příkopech, na odlehlých neobydlených ostrovech i v polárních oblastech.

Plastový odpad je všudypřítomný:

Globální problém

„Objev mikroplastů v Point Nemo je neúprosnou připomínkou toho, že krizi kolem umělé hmoty je třeba okamžitě řešit. Svou úlohu zde mají vlády, podnikatelé i jednotlivci,“ citoval list expertku Annu-Cecilii Turnerovou.

Ono se to snadno řekne, ale mnohem hůř udělá. Navíc je zřejmé, že půjde o běh na hodně dlouhou trať, který bude muset skloubit celou řadu různorodých opatření. Mikroplasty, drobné plastové úlomky o velikosti maximálně pět milimetrů, „zákeřně“ pronikly do pitné vody prakticky po celé planetě.

Fotogalerie

Společnost Orb Media loni publikovala šokující výsledky své studie: vědci analyzovali pitnou vodu z dvanácti zemí světa a málem se jim podlomila kolena – 83 procent vzorků bylo kontaminováno vlákny plastu. Vůbec nejhůř dopadly Spojené státy. Našly se v kohoutkové vodě i v té balené.

Drobounká vlákénka plastu nechyběla v žádném ze 24 testovaných německých piv. Objevila se v cukru, medu a mnoha dalších potravinách. V Paříži zjistili, že mikroskopický plastový prach, nejspíš z pneumatik, tam doslova padá z nebe – na město se ho každoročně snese deset tun.

Předchozí studie se soustředily zejména na objem plastu v oceánech, kde působí obrovské škody na rybách a skrze ně se dostává do potravního řetězce, na jehož konci je člověk. Je evidentní, že z plastového odpadu se stal globální problém.

Britský potápěč pořídil šokující záběry plovoucí skládky: 

„Plasty jsou všude: od podešví vašich bot po kontaktní čočky v očích, telefon ve vaší kapse a potravinové nádobky ve vaší lednici. Plasty nás osvobozují, zlepšují náš každodenní život. Ale také nás vězní v odpadu a mikroskopickém znečištění,“ tvrdí autoři studie Orb Media.

Kardinální otázku nedávno položila Sherri Mahonová, expertka na mikroskopický plast: „Nyní máme dost údajů z přírody a jejich dopadů na ni, abychom byli znepokojeni,“ řekla. „Když negativně ovlivňuje přírodu, jak bychom mohli věřit, že nějak neovlivňuje nás?“

Plasty jsou i v nejhlubším koutě Země. V Mariánském příkopu našli igelitku

V této souvislosti se vědci obávají zejména dvou věcí – samotných částic umělé hmoty a jejich vlivu na lidský organismus a toho, že se v nich mohou skrývat nebezpečné chemikálie nebo jedy.

„Když jsou ve vodě vlákna, je možné, že obsahují i nanočástice, které jsou tak drobné, že je nedokážeme změřit,“ sdělila Mahonová. Mikroskopický plast může přitahovat bakterie, které se vyskytují v odpadu. Může také obsahovat a absorbovat všelijaké jedovaté chemikálie.

Výzkum na divoce žijících zvířatech ukázal, že z plastu se tyto látky velice rychle uvolňují do zvířecích těl.

Velryba se zadusila odpadky:

Vědci zatím nevědí, jak přesně plastové částice působí na člověka. Tuší však, že to nebude nic pěkného nebo něco, co by nám prospívalo. Hovoří se o zvýšení rizika cukrovky, kardiovaskulárních chorob či rakoviny.

„Když je vdechneme, mohou dopravit chemikálie do plic a možná i do krevního oběhu,“ popsal profesor Frank Kelly z londýnské King’s College některá z možných rizik. „Prakticky každý člověk je v nějaké míře působení plastů vystaven,“ tvrdí John Hopkins, badatel z Arizonské státní univerzity.

Detekovatelnou koncentraci bisfenolu-A (látka, která se využívá při výrobě plastů), vědci našli v moči pětadevadesáti procent dospělých Američanů. Odborníci spočítali, že lidstvo už celkem vyprodukovalo okolo 8,3 miliardy tun plastů. Jen devět procent z toho se recyklovalo, zhruba dvanáct procent shořelo.

Zbytek kdesi číhá a lidé moc nevědí, co jim může dříve nebo později provést.



Nejčtenější

Útratu v kempu neuděláme. Nejcennější je pro nás pozemek, říká karavanistka

Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská

Provozovatelé českých kempů by si měli uvědomit, že turistů přijíždějících ve vlastním karavanu bude přibývat, říká v...

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...



Na vzedmutou Teplou Vltavu nesmí vodáci, z kempu evakuovali rodiny s dětmi

Zaplavené tábořiště Soumarský most, odkud se vodáci vydávají na atraktivní úsek...

Kvůli silným dešťům nesmí turisté splouvat šumavský úsek Teplé Vltavy. U Soumarského mostu na Prachaticku stoupla...

Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...

Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Další z rubriky

Poslední šerpové v Evropě. Tatranští nosiči odtáhnou plynové bomby i vanu

Nosič a horolezec Peter Michalka má v nájmu Téryho chatu ve Vysokých Tatrách.

Náklad, který mají na zádech, připadá laickému oku neuvěřitelný a nosič se pod ním téměř ztrácí. Muži, kteří jej za...

Přes mrtvoly napříč Nepálem. Trabanti si vyzkoušeli cestu do pravěku

Teď už chybí jen brontosaurus! Připadáme si jak na Cestě do pravěku, jen místo...

Nepál nás naštval, překvapil, potěšil, zaskočil a ukázal, že je jiný, než jsme čekali, ale vlastně přesně takový, jaký...

Jak oslavit 70 let. Naložte 40 kg na saně a vydejte se na severní pól

Aktivní důchodce Zdeněk Chvoj na severním pólu po sedmi dnech mrazivého pochodu...

Letos v březnu oslavil sedmdesáté narozeniny, ale bačkory s přezkou ani houpací křeslo k nim nedostal. Fyzik v důchodu...

Najdete na iDNES.cz