Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mezi buddhy, mrakodrapy a svody

  11:34aktualizováno  11:34
Kdykoli se thajské aerolinie rozšíří o nové supermoderní letadlo, požehná mu buddhistický mnich podle starobylého rituálu. Moderní pětihvězdičkové hotely mají svůj buddhistický chrámek, který je ochraňuje, stejně jako každý dům v Thajsku, i ten nejskromnější, má aspoň malý oltáříček, kde se pálí vonné tyčinky. Buddha a jeho učení spojuje Thajce, ať chodí v tmavém obleku byznysmana, nebo v šafránovém rouchu mnicha či někde daleko od měst sází rýži. Thajsko fascinuje tím, že svými kontrasty toho nabízí tolik. A proto zde každý může nalézt to, co hledá, i vyhnout se tomu, co odmítá.

"Respektujte druhé, aby i oni respektovali vás," shrnuje svoji životní filozofii buddhisty Jürgen Kluding, Němec, který žije v Thajsku již mnoho let. Má i thajskou manželku, jeho dospělé děti, osmnáctiletá dcera a třiadvacetiletý syn, se také hlásí k buddhismu, jejž vyznává devět desetin ze 62 milionů obyvatel Thajského království. "Já nemám karmu Němce," dodává pan Kluding, bezmála šedesátník, jinak světoběžník a podnikatel, který se v Bangkoku věnuje turistice. Do rodného Německa se už ani vrátit nechce. Thajsko se mu už dostalo pod kůži. Chce-li se zbavit mumraje a smogu Bangkoku, vyrazí někam sám do klidu, třeba na malý ostrůvek, kde den dva rozjímá. Pak se vrací.

Na ostrově

Na pláži korálového ostrůvku Ko Larn, vzdáleného více než hodinu plavby dýchavičným parníčkem z Pattaye, se i pod slunečníky v horku smaží velice různorodá společnost. Několik Australanů, pár nizozemských rodin, mladý diplomat z Bosny a Hercegoviny se ženou, skupinka Angličanů a Irů a hrstka Čechů. Sikhská rodina odněkud ze severu Indie obtloustlá matka v sárí, vousatý muž v turbanu a syn s dlouhými vlasy stočenými v čečulku pod směšnou čepičku - zůstává raději ve stínu plechové střechy nedaleké restaurace. Jednodenní návštěvníci ostrova jsou obklopeni neúnavnými obchodnicemi. Nabízejí už pokolikáté čepice, slamáky, čerstvé ovoce, zmrzlinu, lastury, vyřezávané slony a náramky, manikúru, thajskou masáž. Vždy doprovázejí svůj obchod přátelskou a jednoduchou anglickou otázkou: Odkud jste? Všichni na malé pláži vytahují peněženky s bahty a cosi kupují. Holanďanky se dokonce daly zlákat k manikúře a pedikúře a jejich lehátka oblehly zručné manikérky se svými nástroji.

Dvojice Irů, rybáři Mike z Galwaye a jeho kamarád Steve z Corku, kteří sem na ostrov vyrazili i se svými novými a mladičkými thajskými přítelkyněmi, pro ně pilně a pravidelně nakupují kornouty se zmrzlinou. Jen u jedné skupiny obchodnice příliš neuspěly: u Čechů a Moraváků. Stačí jim teplo, slunce a mělké moře s korály. A vědí, že na trhu v Pattayi či jinde si tyto suvenýry usmlouvají za stejnou cenu nebo i levněji a v mnohem bohatším výběru. Mají jednoduché vodítko pro přepočet - cena v místních bahtech vychází takřka přesně na koruny. Ve zdejších směnárnách, mnohdy otevřených 24 hodin denně, je kurs dolaru k bahtu téměř stejný jako u nás ke koruně, za dolar dostanete až 45 bahtů. Jedině trhovkyně s ovocem, která nese podobně jako jiné ženy své zboží ve dvou vrchovatých košících na prohnuté tyči přes rameno, dává své zklamání z Čechů viditelně najevo. Odchází a něco si thajsky brumlá. Určitě podle ní to nejsou Skoti, co pověstně šetří, nýbrž Češi. Pro ni všichni ti lidé v plavkách přitom vypadají stejně bohatě se stejně naditými peněženkami.

Pattaya: Američané a válka

Když se k Pattayi blížíte z moře, skoro jako by před vámi vytanul na obzoru nějaký newyorský Manhattan či třeba Seattle. Budovy drápající se k mrakům, štíhlá věž vysoká 240 metrů s otočnou restaurací zase připomíná Space Needle v Seattlu. Skutečně, kdyby nebylo Američanů, asi by Pattaya ještě teď zůstala malou ospalou rybářskou vesničkou, jakou byla před pouhými padesáti lety, nikoli velkým přímořským letoviskem, kterým rok co rok projde dva a půl milionu zahraničních návštěvníků. Thajci říkají, že osud Pattaye předurčil už někdy ve třináctém století slavný král Narai, když toto místo na krátký čas zvolil jako místo odpočinku svých bojovníků před tím, než vyrazil proti tradičním útočníkům - Barmáncům. V průběhu dějin se Thajci s Barmou střetli celkem dvaadvacetkrát - dvacetkrát podlehli, dvakrát zvítězili.

Přelom v životě Pattaye přinesl 29. červen 1959. Přijela sem kolona náklaďáků plných amerických vojáků z jejich základny v Nachon Ratčasima na krátkou dovolenou. Námořní pěšáci si tady pronajali pár domků a po týdnu se zrekreovaní vrátili zpět. A když krátce poté vypukla válka ve Vietnamu, stal se pro americké vojáky program R&R, odpočinek a rekreace v thajském zázemí, a konkrétně v Pattayi vytouženým snem. S tisíci Američanů přišel do Pattaye i obchod se vším možným včetně žen i drogy. I dnes sem míří synové a dcery těch námořních pěšáků, kteří si sem kdysi jezdili odpočinout od džungle a zabíjení. Přicházejí buď z amerických vojenských lodí kotvících v přístavu či z různých základen. A noční Pattaya teď zastiňuje dokonce i proslulý Bangkok. Neony zaplavené ulice plné lidí, restaurací, maséren a zábavních podniků s dívkami čekajícími na zákazníky, obchůdků i lékáren s velkými nápisy Viagra připomínají něco mezi Las Vegas a čtvrtí červených luceren. Jen lákavá vůně jídla prodávaného na ulici a usměvavé tváře Thajců jsou jiné.

Hospodský Dick je zde už doma

I pana Schroetera zavál do Pattaye vítr z Německa. Žije tady už třicet let. Kdysi chtěl být lékařem, teď je hospodským. Tak ho zná zřejmě celá německá kolonie v Pattayi - Wirt Dick, hospodský Dick. A když ho nenajdete v jeho podniku u Beach Road, zřejmě hraje milovaný golf někde v okolí. Sen o doktorském diplomu vložil do svých synů, kteří studují v Británii. Jeho podnik je něco mezi barem a restaurací, úzká místnost, kde je místo pro pár stolků, bar a fotografie Alp na stěnách. A když na vás číšnice, na kterou pan Schroeter volá Ollie ("Její thajské jméno jsem totiž komolil," říká), vytáhne obrovský jídelní lístek, jste ohromeni. Těch jídel jsou snad stovky a za přijatelnou cenu. Nebýt neuvěřitelně pálivých thajských specialit a různých mořských plodů, klidně byste mohli být v Praze, můžete si dát párky s bramborovým salátem nebo ruský boršč. Ostatně u baru visí tabule, která bíle na černém zve ke stolu i stále větší ruskou klientelu.

V útulné hospodě je pár lidí, vždyť vlastně ta pravá sezona pro Pattayu ještě nezačala, a jídlo většinou zapíjejí pivem. Převažují značky Singha a Kloster, dobrá místní piva srovnatelná s leckterým evropským. A když jednomu Evropanovi po několika sedmičkách singhy klesla hlava na stůl a v neidentifikovatelných větách se čehosi dožadoval, pan Schroeter zvážněl. Host je host, musí se mu pomoci. Donáší různé mastičky a snaží se hosta oživit. Nepomáhá to, s pomocí nastupuje Ollie. Masíruje mužovo čelo a krk, a ejhle, thajská kouzla pomohla a za chvíli se host vrávoravě zvedá, platí účet a odchází. Vždyť noc tady v Pattayi je ještě mladá, je sotva jedna po půlnoci.

Krásné ženy z Alcazaru

Na ulici osvětlené skoro jako za dne stojí vysoká štíhlá dívka v dlouhých bílých šatech. Leckterý muž procházející kolem se za ní v obdivu ohlédne. Avšak když jeden z nich zvedá fotoaparát, nastává překvapení. "Ne, ne, ne, nefoťte," říká "dívka" hlubokým hlasem a po chvíli zaváhání jen koketně dodává: "Když už, tak decentně prosím." Hlas zradil, jinak nic. Říká se jim tady katej. Je to thajský termín pro transvestity a transsexuály. A leckteří z nich by vzhledem a postavou mohli konkurovat filmovým hvězdám. Loni dokonce jeden katej (či jedna katej?) si vydobyl titul Miss Thailand. Přišlo se na to až po soutěži. Katejové v Thajsku nejsou nic neobvyklého. A v Pattayi zvlášť, táhne je sem bohatý noční život. Stačí se podívat do místních novin a hned narazíte na inzeráty klinik, které "provedou dokonalou změnu pohlaví".

Ještě před pár lety je prý bylo možné poznat podle toho, že si kolem krku vázali šátek - aby nebyl vidět zrádně vystupující ohryzek. Teď s dokonalejšími operacemi zmizely i ohryzky a boky i hruď katejů často vylepšuje dokonale tvarovaný silikon. "Už jste byli v Alcazaru? No to musíte určitě vidět," říká pan Sid, šéf jedné místní turistické kanceláře, a už zařizuje lístky. A jedna z jeho zaměstnankyň, pro farangy-cizince s nezapamatovatelným jménem Kulpricya Khienprom, a proto přezdívaná jen Pam, souhlasně kývá hlavou. "Stojí to za to," doplňuje šéfa. "Říká se o tom, že je to div světa," usmívá se. Ve středu Pattaye, nedaleko obřího nákupního centra, se tyčí moderní budova - Alcazar. Vypadá jako menší kongresové centrum. Sjíždějí se sem autobusy plné cizinců, převažují Japonci, Singapurci a Malajsijci. Pro Evropany je v červnu ještě příliš horko. Ale i tak je zde uvnitř čeká velký klimatizovaný sál.

Nedůvěru vystřídalo překvapení. Na jevišti kabaretu defilovaly, kroužily a zpívaly desítky krásných a barvitě okostýmovaných žen a dívek: tu v klasických thajských tancích, tu zase v kulisách saloonu Divokého západu, nebo dokonce egyptských pyramid. Jen zpěv očividně šel z playbacku, třeba když jedna LadyMan zpodobňovala idol ženskosti - Marilyn Monroe. Světla zhasla a s odchodem ze sálu nastalo další překvapení. To když před budovy vyšli ještě ve sporých kostýmech protagonisté představení, aby se za několik bahtů dali vyfotografovat s užaslými turisty. Mlčeli, jen se usmívali a ani z té nejmenší vzdálenosti je nic nezrazovalo. Nic než krásné ženy.

pavel.posusta@mfdnes.cz

Může se hodit

Co vědět:

Je nutné mít na paměti, že pro pobyt v Thajsku je potřeba vízum. Lze jej získat na velvyslanectví Thajska v Praze (Romaina Rollanda 3, 160 00 Praha 6-Bubeneč, tel. 02/20571435, 20571439, fax: 02/20570049, e-mail:s thai@thaiemb.cz.) Užitečný před cestou je i další kontakt na thajské turistické centrum: Tourism Authority of Thailand, Bethmannstr. 58, 60311 Frankfurt/M, Germany, tel.: (49 69) 138-1390, e-mail: tatfra@t-online.de. Zvláště při individuální turistice do odlehlých oblastí doporučují lékaři očkování proti choleře, žluté horečce případně jiné podle aktuální situace.

Kam vyjet:

Rozhodnete-li se pro pobyt v Pattayi, lze odtud podniknout řadu delších či kratších výletů: například asi do 150 kilometrů vzdáleného Bangkoku, k mostu přes řeku Kwai (známého z knihy Pierra Boulleho i z filmového zpracování), do vesnice Nong Nooch se zoo a orchideáriem, na blízké korálové ostrovy či do rezervace krokodýlů.

I když je Thajsko vzdálené od Česka vzdušnou čarou přes osm tisíc kilometrů, dostat se tam je relativně snadné, a to jak při individuální turistice, tak v rámci zájezdů. Ty nabízí řada cestovních kanceláří. Velmi příznivé ceny poskytuje CK Čedok díky tomu, že v sezoně létá do Thajska vlastními letadly. Velká je i nabídka letů do Bangkoku prostřednictvím různých leteckých společností z Prahy trvá let zhruba deset až jedenáct hodin.

Plovoucí tržiště v Damnoen Saduak, zhruba 120 kilometrů západně od Bangoku, patří už pomalu minulosti.

Uspěchaný Bangkok nabízí mnoho kontrastů.

Velký palác v Bangoku si nikdo nesmí nechat ujít.

"Dívka" z pattayského Alcazaru se fotí s turistou.

Téměř každý thajský muž, aspoň na krátkou dobu, obléká šafránový oděv mnicha.

Královský palác v Bangkoku přitáhne každého.

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Rekordní Peking a průměrná Praha. Které metropole nejvíc tíží vnitřní migrace?

Počet obyvatel je znázorněn velikostí kolečka a vývoj populace reprezentuje...

V roce 2050 bude žít ve městech 6,4 miliardy lidí. Zatímco některé metropole rostou rychlým tempem, jiné se naopak musí...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Začínají Bratislavské městské dny 2018, nabídnou videomapping i ostrov Sihoť

Bratislavský hrad je po právu hlavní dominantou.

Oblíbené Bratislavské městské dny, které každoročně přilákají do ulic hlavního města Slovenska tisíce lidí, se konají...

Najdete na iDNES.cz