Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Metrem po Moskvě

  13:49aktualizováno  13:49
První stanice moskevského "Metropolitenu V. I. Lenina" byly uvedeny do provozu už v roce 1935 a jejich architektura odpovídá tehdejší době. Bombastické několikametrové sochy budovatelů socialismu a proletářů v tomto dokonalém skanzenu komunismu, stejně jako rozměry samotných podzemních prostor, dokážou šokovat zvláště psychicky nepřipraveného člověka. Fajnšmekrům doporučujeme pro studijní účely navštívit třeba stanice Komsomolskaja, Okťjabrskaja nebo Kyjevskaja, případně Bělorusskaja. Ovšem i ostatní z celkem stojednašedesáti stanic jsou neméně zajímavé.

Pro obyvatele České republiky může být zajímavá stanice Pražskaja na jižním okraji Moskvy, kterou postavili v polovině osmdesátých let minulého století českoslovenští dělníci v rámci družby se Sovětským svazem. Její interiér je kopií pražské stanice Roztyly. Na povrchu, u východu z metra, pak stojí sousoší sovětského a československého kosmonauta, kteří společně hledí vstříc hvězdám.

Sovětští soudruzi na oplátku v Praze vybudovali stanici Moskevskou, dnešní Anděl. Od roku 1996 také najdete na seznamu moskevských stanic metra Bratislavskou.
Protikladem k leštěnému mramoru a bílým sochám je technické vybavení moskevského metra, které dosud odpovídá třicátým letům našeho století. Eskalátory mají ještě dřevěné obložení a na všech jedenácti trasách o celkové délce více než dvě stě šedesát kilometrů není zabudována klimatizace. Proto je zde prakticky neustále přetopeno a nedýchatelno.

O všeobecné zchátralosti ruského metra svědčí i několik havárií. Například v červnu 1999 se v Petrohradu zřítila střecha stanice metra, která pod sebou pohřbila nejméně čtyři lidi a další desítky utrpěly zranění. V osmdesátých letech se také v moskevském metru stala havárie eskalátorů, jež ve svých troskách doslova rozemlely několik desítek lidí. O tomto incidentu existují ale pouze kusé zprávy, protože se veřejnost nesměla dozvědět o tom, že technická zchátralost podzemky je tak velká, že ohrožuje na životě její pasažéry.

Denně podzemní dráhu využije více než devět milionů lidí, na něž dohlíží stovky policistů a přes tři tisíce "děžurných". Většinou jsou to starší ženy, které sedí v jakýchsi budkách pod eskalátory a mají za úkol ostřížím zrakem "monitorovat" situaci ve stanici a upozorňovat milicionáře na přestupky či podezřelé předměty ve svém okolí. Cestující, kteří se chovají nepřístojně, přísně okřiknou či na ně zavolají policii.

Ceny jízdenek jsou opravdu lidové. Za jednu jízdu zaplatíte pět rublů (asi 6 Kč), pět jízd stojí dvacet rublů. Kurs se pohybuje kolem třiceti rublů za dolar. Po projití turnikety můžete cestovat i s přestupy po celé Moskvě, dokud zase nevyjedete na povrch. Moskvané si ale i tak stěžují na drahotu, zvlášť pokud současné ceny srovnávají s cenami z dob socialismu, kdy lístek na metro stál desetkrát méně než teď.

Místní rozhlas každou chvíli upozorňuje pasažéry, aby nezapomínali ve vozech své věci. I přesto ale zaměstnanci metra každý den nacházejí ve vlacích stovky zapomenutých tašek s nákupem, deštníků či kabelek.

V každém voze vyhrazeno místo pro invalidy. Problémem pro ně ale je se do metra vůbec dostat, protože na žádné stanici neexistuje bezbariérový přístup ani výtah. Navíc většina stanic je umístěna hluboko pod povrchem země. Vozíčkáři či jinak handicapovaní lidé tak musí volit jiný způsob cestování po městě než metro.

Avšak moskevské metro také umožňuje živobytí různým stánkařům, bezdomovcům neboli "bomžům" (zkratka z označení: bez trvalého/opreděljonogo místa pobytu/žitělstva), žebrákům (typ "slepec" či "křižující se babička") a hudebníkům, ale také veteránům Velké vlastenecké války. Ti se poznají podle dobře udržované uniformy, na níž visí nablýskaná vyznamenání. V podzemí najdete desítky stánků s novinami a časopisy nebo lístky do divadel, ale třeba i lékárnu či optiku nebo květinářství.

Vagony "iz Mityščina", důvěrně známými z pražského metra, procházejí žebráci, ponejvíce zubožené matky s malými dětmi, a prosí o almužnu. V chodbách metra také postávají třeba lidé se svými psy a na krku mají cedulku: Přispějte na krmení. Žebráci se snaží vzbudit soucit svými strastiplnými příběhy, které si ale jsou až neuvěřitelné podobné - někteří lidé mluví o žebrácké mafii, která má pod kontrolou drtivou většinu moskevských žebráků. Ti musí svým "ochráncům" odevzdávat část svého výdělku.

Bezdomovci zase většinou bivakují u vchodů do stanic, kde často zahrazují cestu lidem spěchajícím do metra. Po ránu na ně také mohou pasažéři narazit i ve vlacích. Vyspávající bezdomovec většinou kolem sebe šíří takový zápach, že není možné ve vagonu vydržet déle než jednu stanici. Bomžové se do metra stahují nejvíce v zimě, protože na kruté ruské mrazy už jich spousta doplatila vlastním životem.

 

Stanice Komsomolskaja

Autor:




Nejčtenější

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Další z rubriky

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.