Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Město má zlato - a tím i dost starostí

  15:07aktualizováno  15:07
Rosia Montana - město, které leží hluboko v pohoří Apuseni v západním Rumunsku na ložisku zlata. Ne každý je z toho šťastný. Dostanou bídou trpící místní lidé dobře placenou a jistou práci a nové domovy, bude-li se v tomto 2000 let starém zlatém dole, v němž leží jedny z největších zásob zlata v Evropě, opět těžit? Nebo bude důl se dvěma kostely a 600 domy vymazán z mapy a vznikne povrchový důl, který bude vyčerpán za dvě desítky let?

Tuto otázku zvažuje i čtyřicetiletý hornický veterán Simion Sicoe s cigaretou ve zkřivených prstech. "Rumunský stát je schopen těžit své bohatství sám. Většina lidí je proti novému projektu."

Pach kreozotu proti štěnicím v temné hospůdce na půl cesty do hor přeráží aroma silného tabáku a slabého piva. Sicoe vydělává 3,7 milionu lei (131 dolarů) měsíčně u státní společnosti pro těžbu zlata, která zaměstnává 700 lidí. Spolu s ním v hospodě sedí místní lidé, kteří nadávají na ambiciózní novou důlní společnost a naříkají nad budoucností, kterou vidí černě. Podezřívavost je vlastní těmto drsným horalům, kde je těžba zlata jediným průmyslem už dva tisíce let. I Římané sem kdysi přišli rabovat zásoby zlata. Bývalý komunistický diktátor Ceaušescu dal zbourat v osmdesátých letech některé staré domy ve vesnici Rosia Montana a přesunul místní lidi do ponurých bytů ve zcestném plánu urbanizace vesnického obyvatelstva Rumunska.

Asi polovina z 13 000 rumunských vesnic byla určena pro "systemizaci", jak se nazýval Ceaušeskův plán. Po Ceaušeskově pádu byli Rumuni oklamáni podvodnými investičními plány, bankami bez peněz a klamnými privatizačními akcemi. Někteří místní lidé se domnívají, že nově příchozí chtějí totéž - vyčerpat důl a nechat je zde s prázdnýma rukama.

Jiní se dívají na 350 milionů dolarů, které chce Kanaďanům patřící Rosia Montana Gold Corp. utopit v dole, za záchranný pás pro kraj postihovaný 25procentní nezaměstnaností. Státní dolování je v úpadku. Vládní dotace tomuto odvětví klesly z 526 milionů dolarů v roce 1990 na pouhých 100 milionů v roce 1999. Za Ceaušeska těžil zlatý důl Rosia Montana 50 kg zlata měsíčně ve srovnání s dnešními 24 kg. "Investice pomůže sociálně, hospodářsky i ekologicky," tvrdí Gary O'Conor z kanadské společnosti. Nová společnost slibuje stovky pracovních míst a bezpečnější metody těžby, odstranění silikózy. Uznává, že pro povrchovou těžbu musí zmizet 600 domů a staveb a snad i pravoslavný a kromě toho také římskokatolický kostel.

Váhá i starosta Virgil Narita: "Důlní firma platí daně a sponzoruje některé projekty, ale když lidi řádně neodškodní, budou protesty." Starosta, kterému patří tři krámy a dům s plovárnou, poznamenává, že vláda projekt podporuje. Někteří vesničané ho obviňují ze zrady, protože se dal zvolit hlasy odpůrců projektu a nyní postupuje diplomatičtější cestou. Starosta namítá, že i ve veřejném mínění došlo k posunu. "Všichni chtějí investice, ale nikdo se nechce hnout. Nelze souhlasit s investicemi a odmítnout stěhování," říká důlní inženýr Paul Gruber, který žije ve zchátralém dvoupokojovém bytě a doufá, že dostane lépe placenou práci a nový byt.

Jiní však varují, že sledovat krátkodobý prospěch je krátkozraké. "Místo této vesnice tady bude jáma," říká profesor historie Ruxandra Manta, jeden z nejhlasitějších kritiků rozšiřování těžby. "Těžilo se tady už před Kristem. Co chtějí dělat? Zničit hřbitov a pět kostelů?" říká Manta. "Nejsem proti investici, ale jsem pro to, aby těžili pod zemí, tak jako již tisíce let." 
  

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.