Průvodce vykládá, jak si zde německé tajné služby, ale i KGB a CIA za ranních mlh vyměňovaly špiony. Neopomene pošťouchnout padlý komunistický režim v okamžiku, kdy se přiblížíme do půlky mostu: "Tady probíhala hranice mezi východním Německem a Západním Berlínem. Vidíte, komunistická část konstrukce je natřena světlejší zelenou. V NDR neměli dost peněz na barvu, a tak ji museli ředit, aby se jim podařilo jejich část natřít."
Pětačtyřicetiletá vláda Ulbrichta, Honeckera a jejich stranických kumpánů se na vzhledu Postupimi, někdejšího letního sídla pruských králů z dynastie Hohenzollernů, i tak vydatně podepsala. V centru města je k vidění bizarní mišmaš mezi ambiciózní architekturou a krabicovitou "dederonskou" výstavbou.
Ohyzdná kaňka
Panelové domy, byť je v posledních letech dali "do pucu", jsou ohyzdnou kaňkou v sousedství oranžové budovy barokní jízdárny. Tam, kde stávala královská rezidence, kterou komunističtí mocipáni místo oprav po spojeneckém bombardování nechali raději strhnout, se nachází rušná křižovatka a odpudivé monstrum, kde sídlí vysoká škola.
Po sjednocení Německa se pracuje na vzkříšení zámku, z něhož by se mělo stát sídlo braniborského parlamentu. Přestože si to vyžádá velké náklady, přesunutí jednoho z hlavních dopravních uzlů a demolici "enderáckých" staveb, nejde o žádný nereálný sen. Novotou zářící vstupní brána Fortuna Portal už stojí. Celý projekt by měl skončit v roce 2011.
Do zámeckého parku, kde se nacházejí hlavní postupimské skvosty, naštěstí socialistický realismus nezasáhl. Atak se návštěvník může ponořit do tamního ticha a zkoumat jednotlivé budovy, které jsou mezi stromy rozesety. Japonská pagoda nebo Čínská čajovna předvádějí hohenzollernskou snahu o "kosmopolitní image" a také to, jak zkresleně si v novověké Evropě představovali Dálný východ.
Hlavní postupimskou perlou je rokokový přízemní zámeček Sanssouci, který si v roce 1745 nechal vystavět Fridrich II. Veliký, aby tu "bezstarostně" (jak zní překlad francouzského jména zámku) mohl odpočívat po svých válečných eskapádách. Stojí na uměle navršeném kopečku, který slouží jako údajně nejsevernější vinice Evropy. O "nezpochybnitelné" kvalitě vína svědčí místní vtip, podle něhož jsou ke konzumaci postupimského vína třeba tři lidé. Jeden, který pije, a dva, kteří to do něj násilím nalévají.
Zámeček s hvězdou
Vynechat nelze ani zámeček Cecilienhof postavený za první světové války, spíše než sídlo aristokratů připomíná zájezdní hostinec. Na nádvoří i dnes najdete pěticípou hvězdu vysázenou z květin. Připomíná jedno z nejdůležitějších setkání dějin - po porážce nacistického Německa se tu 17. července 1945 sešli Stalin, Truman a Churchill, aby projednali poválečný osud světa.
"Veledílo" zahradníků mělo ukázat, podle jakých not se v novém světovém uspořádání bude hrát. Symbolika měla velký význam. Aby se předešlo ceremoniálním hádkám o to, kdo koho uvítá, byl dohodnut kompromis. Každý z politiků přicházel jinou branou:Truman ze západu, Churchill (a později Attlee) ze severu a Stalin z východu - tenkrát se v Postupimi světové strany ještě nepletly.
POSTUPIMSKÝ ZÁMEK Cecilienhof, kde se v létě 1945
jednalo o budoucnosti světa
 POSTUPIMSKÝ ZÁMEK Cecilienhof, kde se v létě 1945 jednalo o budoucnosti světa |
 POSTUPIMSKÝ ZÁMEK Cecilienhof, kde se v létě 1945 jednalo o budoucnosti světa |
