Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Messner: Na Everest se už nevrátím

aktualizováno 
"Bez touhy překonat nemožné zmizí výzvy," říká Reinhold Messner. Kolem Everestu se dnes točí jen peníze, honba za prestiží a bezduchý turismus, říká slavný horolezec, který jako první vylezl na nejvyšší horu světa bez kyslíku.

Rád vypráví. Tvrdí, že vyprávění příběhů o horách a horalech pro něho v životě znamená hodně. Často v něm zaslechnete hořkost, že svět už není to, co býval, a nejslavnější hory jsou přecpané turisty. O těch mluví s lehkým pohrdáním. Skvělých hor je však podle něj stále dost.

Legenda, obdivovaný dobrodruh, poslanec Evropského parlamentu, horolezec Reinhold Messner otevřel v neděli 11.června na severu Itálie své nové unikátní muzeum, které je věnované především náboženskému rozměru velehor. V souvislosti s jeho otevřením poskytl rozhovor skupině evropských novinářů.

* V poslední době se znovu rozhořela debata o etice horolezců, zejména v souvislosti s případem umírajícího, který byl jinou expedicí ponechán svému osudu. Je etika lezení po velehorách v ohrožení?

Lidské bytosti jsou konstruovány tak, aby logicky a přirozeně pomohly těm, kteří leží někde u cesty a jejichž život je v ohrožení. Pokud to někdo nechápe, měl by zůstat doma.

Když jsem k Everestu začal jezdit, vyrážela tam jedna expedice za sezonu. Potíž je, že dnes se kolem něho točí příliš mnoho peněz. Lidem, kteří tam vyrážejí, jde hlavně o prestiž a vidí před sebou jen to, kolik za výstup zaplatili. Jsou naprosto slepí. Nemají tušení, do čeho jdou a oč se tam jedná. Nejsou to žádní horolezci, jen turisti a 99 procent z nich by nebylo schopných vylézt na Matterhorn.

Horolezectví přitom začíná tam, kde turistika končí. A z Everestu je najednou turistická atrakce. Jaký smysl má stoupat někam v davu? V Tibetu jsou tisíce nezlezených hor, ale nikoho nelákají.

* Snažíte se nějak bojovat proti takovému typu turistiky?

Ať si lidí dělají, co chtějí, ale já už tam jezdit nebudu. To je mimochodem jedna z mých definic lezení po horách: jezdit do míst, kde nikdo jiný není. A nejsem kněz, neříkám nikomu, co má dělat, snažím se jen zdůrazňovat význam historie, kultury a tradic velehor.

Horolezectví není jen fyzická aktivita, má důležitý duchovní rozměr. To je třeba mít stále na paměti. Vlastně to ani není sport, ale celý komplex činností a aktivit, které mají vysokou kulturu. Ta se opírá o tisíce knih, o práce velkých filozofů, myslitelů, malířů. Co chcete hledat třeba v tenise nebo ve fotbale?

* Tak jste to cítil i v době, když vám bylo dvacet?

Ano, i když samozřejmě pocit, že nevím skoro nic, mám ještě dnes. Ale určitě jsem už tehdy věděl hodně o historii, přečetl jsem spoustu knih a vždy jsem se snažil dozvědět se co nejvíce o tradicích. K tomu jsem hodně lezl. A stal se dobrodruhem.

Toto muzeum vlastně nemá nic společného s mými výstupy, jsem v něm hlavně tím, kdo rád přednáší o tradicích Tibetu. Přináším domů své zkušenosti, které jsem posbíral vysoko v horách, a vyprávím o tom. Považuji za důležité, abych vyprávěl příběhy, které se stávají součástí dějin horolezectví.

* Chtěl jste být vždy horolezcem?

Když jsem byl malý, tak to ani žádná profese nebyla. Ale hory mě lákaly a zlom nastal, když jsem na Nanga Parbatu ztratil bratra. Bylo mi tehdy pětadvacet let, živil jsem se jako učitel a přitom jsem ještě studoval. Pořád jsem měl pocit, že když zůstanu doma, můj život jen tak poplyne. Pochopil jsem, že to, o čem sním, by se mohlo stát mojí prací, a jako první člověk vůbec jsem se horolezectvím začal živit. V životě je nejdůležitější plnit si své sny.

* Přemýšlel jste někdy nad tím, že by bylo lepší, kdyby tělo vašeho bratra zůstalo navždycky schované pod sněhem?

Kdyby šlo o moji rodinu, možná by to bylo nejlepší, ale chtěli jsme bratra nechat pohřbít a k tomu potřebujete ostatky. Navíc jsem celých těch 35 let věděl, co se stalo. Byl jsem přece u toho - smetla ho lavina, jenže novináři to podali jinak a obvinili mě z jeho smrti. Jsem rád, že už všechno skončilo.

* Slouží vaše nové projekty k tomu, aby po vás zbyl nějaký odkaz?

Do jisté míry ano, i když bych to tak nenazýval. Mám to vše prostě hrozně rád. Když už se do něčeho dám, dělám to naplno, s celou svou energií, nadšením i penězi. Jinak to neumím. Nyní vše dávám do mého nového muzea a dalších projektů, které chystám. Začínal jsem s tím před patnácti lety, napsal jsem tehdy článek Vražda nemožného. Byl o mé základní filozofii ve vztahu k horám: když zničíte nemožné a nedosažitelné, dobývání hor přestane mít smysl. Bez touhy překonat nemožné zmizí výzvy.

* Říkáte, že jste dnes především vypravěčem, kolik ve vás zbylo z horolezce?

Samozřejmě jsem jím i dnes, zajímám se o všechno v oboru, každý rok jezdím na malé expedice. Ale ani v nejmenším už nemám touhu stanout znovu na Everestu a už bych nezvládl některé těžké stěny. Ale na šestitisícovky stále lezu.

* Podědily po vás děti lásku k horolezectví?

Moc je to nezajímá, i když také trochu lezou. Občas i se mnou. Ale co jsem dělal a dělám já, pro ně není důležité.

* Máte ještě nějaký velký sen spojený s horami, překonáním nějakého limitu?

Ne. A právě dnes si tímhle muzeem naplňuji jeden z velkých snů, které mám mnoho let. Pak se zase možná vrhnu na něco jiného, tak to se mnou bývá. Dvacet let jsem byl horolezec a lezl po skalách, pak jsem se stal horolezcem dobývajícím nejvyšší hory. Měl jsem tak obrovskou šanci dokázat velké věci - třeba vystoupit na Everest bez kyslíku. To se nepodařilo nikomu přede mnou.

Bylo vlastně snadné nabourávat jedno tabu za druhým a posouvat hranice. Byl jsem dobrodruh, do další fáze mě posunulo zranění, když jsem si polámal kosti při pádu u mě doma.

Začal jsem se zabývat svatými horami. Vylezl jsem na většinu z nich, pokud se tedy na ně smí lézt, některé jsem jenom obešel. Dalších deset let jsem po světě sledoval legendu o yettim a zjistil, co za ní je.

Pak jsem byl pět let poslancem Evropského parlamentu za zelené, nyní je můj život zcela zaměřen na muzeum. Musím ho dodělat, až to bude, začnu zase s něčím novým.

* Získal jste renomé jako horolezec a autor knih, myslíte, že vám stejný obdiv a respekt přinese i vaše muzeum?

Nedělám to kvůli tomu, aby si mě někdo více vážil. Dělám to prostě proto, že to považuji za důležité. Snad některým lidem muzeum v něčem otevře oči, pomůže jim najít jiný pohled na hory. Fascinuje mě otázka, co se stane, když se lidé střetnou s horami. To, co se děje uvnitř nás.

* A co se děje?

Velké věci.

Reinhold Messner

Je mu dvaašedesát a pořád má spoustu energie. Narodil se v Jižním Tyrolsku na severu Itálie a bývá označován za nejslavnějšího horolezce všech dob. Jako první dokázal vystoupit na Mount Everest bez kyslíku, proslul jako dobrodruh, poslanec Evropského parlamentu i autor bestsellerů. V knize Yetti tvrdí, že s konečnou platností rozluštil záhadu sněžného muže. Je to prý jen obyčejný tibetský medvěd, tvrdí.

Celý život ho pronásledovala tragická smrt bratra, kterého v roce 1970 smetla lavina při jejich společném výstupu na Nanga Parbat. Čelil dohadům, že ho nechal jít dolů samotného, protože se chtěl proslavit a lézt těžkým terénem na vlastní pěst. Vloni bylo bratrovo tělo nalezeno, jeho poloha jasně prokázala Messnerovu verzi tragédie.

REINHOLD MESSNER. Svoboda moci vyrazit kdykoli a kamkoli je nejvyšší hodnotou mého života, říká horolezec.

Autor:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Další z rubriky

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Chcete vidět Černobyl na vlastní oči? Máme návod k použití

Před opuštěním zóny absolvují návštěvníci dozimetrickou kontrolu.

Pozůstatek černobylské tragédie dnes ukazuje následky společenského selhání i panenskou přírodu. Proč stojí za to...

Soudruzi nás poslali rovnou pod rentgen. Trabanty dojely přes Čínu do Ruska

Expedice Dana Přibáně musela na čínské hranici projít důslednou kontrolou....

Dostat se do Číny letadlem je celkem snadné. Vjet tam autem je ale noční můrou. Pokud tedy není vaším snem...

Najdete na iDNES.cz