Kamenité cesty a spleť uliček mezi domy ze žlutého vápence na Maltě vás už po pár krocích vtáhnou do světa, který vypadá spíš jako kulisa pro historické filmy.
Není náhoda, že Malta je oblíbená destinace filmařů, natáčel se tu třeba muzikál o Pepkovi námořníkovi, seriál Hrabě Monte Christo, velkofilm Souboj Titánů a v poslední době třeba některé epizody Hry o trůny.
Ubytování u farmářů
Maltské souostroví se skládá z několika ostrovů a kromě největší Malty se vyplatí navštívit Gozo, kam vás za necelou půlhodinku doveze pravidelná lodní linka (zpáteční lístek stojí 4,65 eura). Na rozdíl od Malty, kde jsou města tak nalepena na sebe, že ani nepoznáte, že jste jedno opustili a vešli do sousedního, si Gozo uchovává spíš venkovský ráz.
Pokud dáváte přednost ubytování na klidnějším místě a neláká vás noční městský ruch, bude pro vás ubytování v některém z farmářských domů na Gozu ideální. Dvoulůžkový pokoj vyjde zhruba na 150 eur na noc.
Pod dohledem děl
Hlavním městem Malty je Valletta. Nebylo tomu tak vždy, za metropoli si Vallettu zvolili rytíři Řádu svatého Jana místo dosavadní Mdiny, která kvůli své vnitrozemské poloze nemohla dobře odrážet útoky osmanských Turků. Právě ti si na Maltu dělali nárok a nebýt rytířů, dost možná by dnes toto souostroví vůbec nebylo součástí Evropy. Valletta vznikla původně jako pevnost a děla mířící k moři můžete na jejích hradbách vidět dodnes.
Kromě toho skrývá maltské hlavní město i několik památek, která jí mohou závidět i větší evropská města. Chrám svatého Jana Křtitele si nechali zbudovat Maltézští rytíři jako náhradu za chrám na ostrově Rhodos, který ztratili v boji s osmanským sultánem. Pod mramorovou podlahou maltské katedrály, zdobenou lebkami, jsou pohřbení rytíři řádu. Velmistři jsou pochovaní v samostatné kryptě. Je mezi nimi i velmistr Jean Parisot de Vallette, který vedl rytíře úspěšně proti osmanským Turkům při obraně Malty.
Doba vznešených rytířů není ve Vallettě ještě minulostí. Nedaleko chrámu má svůj palác markýz Nicolas de Piro. Tento pětasedmdesátiletý šlechtic a člen rytířského řádu část svého domu zpřístupnil veřejnosti, a když budete mít štěstí, sám vás osobně přivítá, provede a představí svému papouškovi Kiku, který s oblibou zdraví procházející turisty.
Zmizeli beze stop
Pokud vás láká dávnější doba než éra Maltézských rytířů, zamiřte na jihovýchod ostrova. Právě tam zůstaly nejzachovalejší megalitické chrámy, které jsou starší a také větší než známější Stonehenge v Anglii. Proč si lidé kolem roku 3600 př. n. l. začali takové chrámy stavět a k čemu jim sloužily, je stejnou záhadou jako to, odkud sem tito dávní cestovatelé přišli a kam po více než jednom tisíciletí beze stopy zmizeli. Jisté je, že to nebyli žádní pradávní obyvatelé ostrova, ale že sem jen čas od času připlouvali jen kvůli tajemným rituálům a zase se vraceli zpět do svých domovů.
Megalitické chrámy nebo jejich pozůstatky leží na hlavním ostrově Malta i na menším Gozo. Najdete je na více místech, za návštěvu určitě stojí Hagar Qim a Mnajdra na jihozápadním pobřeží. Oba spadají pod ochranu UNESCO. A pokud se dostanete k prvnímu z nich, naskytne se vám pohled ještě na jinou místní raritu. Maličký ostrůvek Filfla, který britskému námořnictvu sloužil jako cvičný terč. Dnes je na něm ptačí rezervace.
Co k jídlu?
Ať už vyrazíte na Maltu kvůli památkám nebo moři, neměli byste opomenout zdejší kuchyni. Mísí se v ní vlivy středomořsky evropské i arabské. „Light“ pokrmy v ní nenajdete, a i když si Malťané kvůli turistům zvykli servírovat i hodně zeleniny, bývá připravená na tuku, takže i kvůli linii lépe uděláte, když si dáte nějaké typické místní jídlo. Tradičním pokrmem je králík se špagetami v rajčatové omáčce.
Pokud hledáte jen malou svačinku na ulici, zkuste pečivo pastici. Slané závitky z listového těsta jsou plněné sýrem nebo hrachovou nádivkou vás nasytí a nejsou drahé. Výborné jsou také medové koláčky s anýzem. Mají tvar prstenců a jsou trvanlivé, takže vám vydrží na cesty i jako suvenýr domů.
Malťané obecně jedí hodně bílého i červeného masa. Ryby se na talíři neobjevují zdaleka tak často, jak by se na ostrově dalo čekat. Pokud si je chcete dát, zamiřte spíše do některé z restaurací na pobřeží, třeba do typické rybářské vesničky Marsaxlokk. Zdejší pestrobarevné rybářské loďky mají jednu zvláštnost. Jsou ozdobené namalovanýma očima, které mají rybáře chránit před nebezpečím.
V Marsaxlokku, ale i na jiných místech u moře, stojí bronzové sochy, zachycující rybáře nebo děti krmící kočky. Pokud si dáte jídlo venku, pochopíte proč.
Koček je na Maltě spousta a nikdo nepovažuje za nevhodné, že se potulují i v blízkosti restaurací. Malťané je mají rádi a nezřídka jim nechávají krmení na schodech nebo přímo na ulicích. Kočky mají k dispozici poměrně luxusní útulky, kočičí vesničky plné pelíšků a boudiček a některé dostávají i jména a stávají se místními celebritami. O oblíbenosti těchto zvířat svědčí i to, že v době, kdy jsme Maltu navštívili, byly zdejší noviny plné zpráv o úmrtí kočičí celebrity z ulice, Mashi.
Zmatený ďáběl
Při toulkách většími městy, ať už je to Valletta, Mdina nebo správní centrum ostrova Gozo Victoria, se snadno zapomene na čas. Jakmile ale budete chtít zjistit, kolik je hodin, nevěřte hodinám na věžích kostelů, ale raději se zeptejte místních. Chrámy mívají na věžích hned dvoje hodiny, ale jen jedny z nich jdou správně. Není to proto, že by Malťané neuměli hodiny seřídit. Traduje se, že zvyk nechávat na hodinách špatný čas má zmást ďábla, aby nikdy nevěděl, kolik je hodin a nemohl dorazit včas na bohoslužbu.
Až si budete chtít od ruchu města a od historie odpočinout, vydejte se směrem k moři. Už samotné procházky po kamenitých cestách lemovaných vinicemi a olivovými háji stojí za to.
Malta má také několik přírodních zajímavostí, kterými se s oblibou chlubí v propagačních materiálech. Je to Modrá jeskyně (Blue Grotto), skalní útvar zasahující do moře na jižním pobřeží Malty, a také Azurové okno, které leží na menším ostrově Gozo. Oba si můžete prohlédnout nejen ze břehu, ale doveze vás k němu i člun za 8,5, resp. 4 eura.
Malťané rádi slaví a nenechají si ujít žádný křesťanský svátek, který by si mohli pořádně užít. K oslavám patří ohňostroje, hudba a pochody městy. Na kostelích i domech se také v ten den rozsvěcují barevné žárovky. Největším letním svátkem je Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna, které se slaví v šesti maltských městech a ve Victorii na Gozo. Ohňostroje a rauty jsou dlouho do noci a Malťané v posledních letech usilují o to, aby tyto svátky uznalo UNESCO jako součást zdejšího historického dědictví.
Užitečné tipy
|