Malta, ostrov dávných věků

- Víte, kde hledat nejstarší lidské stavby na světě, kde nahlédnout do více než 7000 let staré historie lidského života prostřednictvím archeologických nálezů?
Odpověď je jednoduchá: Malta, respektive malé soustroví ve Středomoří, které tvoří Maltskou republiku.

Ty malé tečky na mapě, které představují ostrovy Malta, Gozo (a na těch nejpodrobnějších ještě pro úplnost Comino, Cominotto a Filfla), nesou stopy po prehistorii doslova na každém kroku. Je až s podivem, že na tak malou plochu 316 kilometrů čtverečních (pro srovnání Praha má takřka 500) se kromě 380 000 obyvatel vejde ještě 150 000 osobních aut (včetně překvapivě velkého množství škodovek) a neuvěřitelné množství historických památek. Jen kostelů až na dvě tři výjimky katolických je zde přes 350, takže si Malťané dělají legraci, že po celý rok den co den mohou jít na mši do jiného kostela.
A od 4. května se nám Malta ještě o trochu přiblížila. Air Malta zahájila úterní přímé lety mezi Maltou a Prahou. Za něco více než dvě hodiny se můžete ocitnout ve "středu" Středomoří na ostrůvcích mezi evropskou a africkou pevninou.
Malta nenabízí turistům jen azurové moře, potápění a ležení na plážích, které ze Středomoří dělá takové vnadidlo pro "suchozemce". Její velkou kartou je i její víc než bohatá historie, která přitahuje mnohé z toho milionu turistů, kteří rok co rok navštěvují Maltskou republiku.
Malé ostrovy Malta a Gozo jsou velkým muzeem pod širým nebem. Historie jim do značné míry vtiskla i dnešní tvář.
Dávno předtím než byly postaveny egyptské pyramidy a vztyčeny megalitické bloky v anglickém Stonehenge už první obyvatelé Malty a Goza stavěli své chrámy z místního narůžovělého vápence. Ten ostatně je zde hlavním stavebním materiálem až dodnes.
Prehistorické chrámy Gghantija na Gozu, menším ostrovním sousedovi Malty, patří k těm vůbec nejstarším stavbám postaveným lidskýma rukama - vědci je datují do doby 3600 až 3200 před naším letopočtem. Podobné jsou ale i na dalších místech. Nebyly to však jen stavby z obřích kamenných kvádrů (ten největší v Hagar Qim na Maltě je dlouhý takřka šest metrů a váží přes dvacet tun), které vyvolávají údiv a spekulace o technice lidí doby bronzové. Jsou to i malé, dokonale opracované kamenné modly "tlustých bohyní", které zde byly nalezeny a jež měří jen pár desítek centimetrů.
Málokterá země zažila tolik dobyvatelů a vládců jako Malta. Féničané, Římané, Arabové, Normané, Švábové, Španělé i další oceňovali na nepříliš úrodných a vyprahlých ostrovech bez jediné řeky a s členitým pobřežím především jejich strategickou polohu: uprostřed Středomoří, mezi Afrikou a Evropou.
Za římského guvernéra Publia v roce 60 zde v místech, kde se hluboce do maltského pobřeží na východě ostrova zařezává Zátoka svatého Pavla, St. Paul's Bay, ztroskotal apoštol Pavel. A protože vyléčil nemocného Publiova otce, i sám vděčný Publius se obrátil ke křesťanství, aby se později stal prvním biskupem Malty a Atén. Svatého Pavla ještě teď připomínají stejnojmenné katakomby v Rabatu, kde první křesťané pohřbívali své mrtvé.
Křesťanské dědictví je výrazné pro ostrovy dodnes: nejenom tím, že hustě obydlenou krajinu ostrovů lemují dominanty stovek kostelů. Ostatně 98 procent obyvatelstva jsou věřící katolíci s hlubokými vazbami na rodinu. Jejich život poznamenávají i mnohé církevní svátky, festy, ale třeba i to, že zákon zde dosud nepovoluje rozvod, povoluje pouhou rozluku, což mnoha Malťanům komplikuje rozdělení společného majetku a dětí.
Jestliže první vlastní kulturu Malťanů a Gozitanů představuje megalitní období, druhou velmi výrazně poznamenali rytíři řádu johanitů, u nás spíš známých jako maltézští rytíři. Ostatně jejich komendy se v českých zemích objevily již od roku 1158 - v Praze, ve Strakonicích a v Českém Dubu. A dosud je připomíná pražské Maltézské náměstí...
Jejich dějiny začínají kolem roku 1050 v Jeruzalému, nejprve pečovali o nemocné a zraněné z křižáckých válek o Svatou zemi, později se jejich povinnosti rozšířily o ochranu poutníků a boj proti "bezvěrcům", muslimům. A ti byli tak úspěšní, že johanity nejprve vypudili z Palestiny, pak z ostrova Rhodu. Svou novou vlast nalezli až v roce 1530, když "Ježíšovým bojovníkům" císař Karel V. propůjčil tehdy velice chudou Maltu, kde tehdy žilo na dvanáct tisíc obyvatel. Cena za to nebyla na tehdejší dobu příliš vysoká: rok co rok na den Všech svatých měli johanité odevzdat sicilskému místokráli jednoho maltského sokola... Dnes ale maltského sokola na ostrovech už neuvidíte.
Rytíři zde zavedli čilý obchod, zřídili nemocnice, stavěli opevnění. Už v roce 1565 měli možnost své pevnosti po mnohé kruté měsíce obléhání vyzkoušet - turecký sultánovi Süleymanovi zvanému Nádherný v jeho dobyvačných cílech Malta víc než překážela. V lítém boji, kdy obě strany střílely z kanonů sťaté hlavy svých protivníků, byl sultán poražen a křesťanská Evropa slavila vítězství. Slavili i johanité v čele s velmistrem Jeanem Parisotem de la Valette, po němž nese jméno i hlavní město Maltské republiky s mnoha nádhernými stavbami z doby řádu.
Méně bojovně se však rytíři maltézského řádu zachovali, když v roce 1798 se zde zastavil Napoleon na cestě do Egypta. Už zpohodlnělí rytíři se mu vzdali bez boje a Francouzi na dva roky ovládli ostrov, aby je pak na 150 let vystřídali Britové. A s nimi Malťané zažili i druhé "velké obléhání", když za druhé světové války odolával ostrov 2994 náletům italského letectva i německé Luftwaffe, při nichž zahynuly tisíce osob a bylo zničeno na 30 000 budov.
A nyní nezávislá, moderní Malta usilující podobně jako Česká republika o vstup do Evropské unie, si dále nese stopy dávných vládců a dobyvatelů. Objevují se i v maltštině, latinkou psaném semitském jazyce, kde se arabská slova mísí s románskými. Po Britech převzali přátelští, vyrovnaní Malťané a Goziťané nejenom druhý oficiální jazyk - angličtinu, ale i smysl pro humor a fairplay.

MALTSKÝ TÝDEN V PRAZE:
Chcete-li se blíže seznámit s dávnou historií Malty, máte do 22. května jedinečnou příležitost navštívit výstavu o megalitické kultuře malstského soustroví. Výstava "Ostrov dávných věků - Malta 5000 -2500 let před n.l.", obsahující řadu cenných exponátů valettského archeologického muzea, se koná denně od 9 do 17 hodin na Pražském hradě, ve Starém královském paláci, místnost Starých zemských desek.
Dnešní Maltu přibližují i další dvě pražské výstavy (do 21. května): obrazy známého maltského umělce Luciana Micallefa a fotografie Daniela Cilia, rodáka z ostrova Gozo. Výstavy se konají v Karolinu, Ovocný trh 3, Praha 1 (otevřeno denně od 10 do 18 hodin).

OSTROVY O NĚCO BLÍŽ:
Od 4. května zahájila maltská letecká společnost Air Malta přímé pravidelné lety mezi Prahou a Maltou. Létá se každé úterý.
Bližší informace o Maltě i leteckém spojení můžete získat v kanceláři Air Malta a Maltské centrále cestovního ruchu (NTOM) v Kaprově ulici 13, 110 01 Praha 1 (P.O.Box 108), tel. 02/2327285, fax 02/2327469

Megalitické stavby v Gghantiji na ostrově Gozo

Procházet se starobylými uličkami se mohou návštěvníci Malty do omrzení

Pobřeží Malty lemují roztodivné přírodní útvary