Není mnoho cyklistických výletů, které by začínaly pivem a medem. A právě ve Smolenicích se vám podaří odstartovat v nezvyklém stylu. V obci, která je stejně vzdálená od Bratislavy i od Hodonína (zhruba 55 km), leží totiž působivý včelí areál.
Včelaři zde nejprve vyráběli medovinu. Jenže po pár letních dnech strávených náročnou prací okolo úlů zjistili, že dobře vychlazené pivo je na zahnání žízně lepší.
Nechali se tedy inspirovat dávným nápojem Braggot a vytvořili svůj vlastní recept na medové pivo. Vaří jej v pivovaru ve Smolenicích z vlastního včelího medu, z vody z Malých Karpat a ze sladu z trnavského regionu. Jemně hořký mok s květovo-medovou vůní pak sekundárně kvasí přímo v lahvi, podobně jako nejlepší belgické speciály.
Při ochutnávce včelího produktu budete mít ukázkový výhled na Smolenický zámek. Dojedete k němu krásným anglický parkem, který pozvolna přechází v malokarpatský les.
Rodinné sídlo v duchu romantické neogotiky nechal vybudovat v devatenáctém století gróf Pálffy. Po osvobození v roce 1945 se majitelem budovy stal stát (Slovenská národní rada). Zámek však potřeboval dobudovat, a tak byl o osm let později dokončen za použití moderních stavebních metod. Což zpozorujete u kleneb a věže, které jsou ze železobetonu.
Nejnovější zámek na území bývalého Československa pak vládní orgán postoupil Slovenské akademii věd. Ta z něj udělala své letní sídlo a během času prostory upravila pro pořádání konferencí, sympózií, ubytování a stravování.
Zámek Smolenice
Reprezentační místo, kde se setkávají domácí a zahraniční vědci, je pro veřejnost otevřeno jen několik týdnů v roce. Pokud se vám tedy naskytne příležitost, nenechte si ujít prohlídku prostor, které pro své natáčení hojně využívají filmaři.
Zelenina v jeskyni
Jednou ze zvláštností Malých Karpat je jejich krasová oblast. Na relativně malé ploše tak najdete spoustu osobitých tvarů a jevů. Vznikly činností povrchové a podzemní vody v krajině, jejíž podklad tvoří rozpustné horniny a minerály.
Typickou ukázkou kouzel přírody je jeskyně Driny, kam se od Smolenického zámku dostanete na kole za pár minut. Jediná zpřístupněná krápníková jeskyně na území Malých Karpat byla objevena v roce 1929 a své jméno dostala podle dřínů rostoucích v jejím okolí.
Výzdobu podzemní dutiny tvoří unikátní krápníky ve tvaru ředkviček, mrkví, tchynina jazyka či zoubkovitých závěsů. Ve sluji panuje po celý rok konstantní teplota kolem sedmi stupňů Celsia a zhruba 97procentní vlhkost.
Pobyt v jeskyni má skvělé účinky na dýchací systém a místní klima využívá speleoterapie při léčbě lidí s respiračními potížemi.
Apatyka za hradbami
Až se znovu vyhoupnete do sedel, na chvíli opustíte zelené lesy a po silnici vyšlápnete na hrad Červený Kameň. Do jeho dějin výrazně zasáhli v šestnáctém století Fuggerové, jedni z nejbohatších obchodníků v Evropě.
Anton Fugger využil strategické pozice hradu nedaleko Vídně a Bratislavy a vybudoval zde bezpečný sklad pro zboží, se kterým obchodoval po celém starém kontinentu. Vznikla tak moderní renesanční pevnost s obrovskými sklepy, o nichž se předpokládá, že jsou největší ve střední Evropě (nejrozsáhlejší má rozlohu tělocvičny s délkou přes sedmdesát metrů).
Fugger chtěl kromě obchodního artiklu ve sklepech ukládat hlavně měď a další vzácné kovy vytěžené na středním Slovensku. K tomu ale nakonec nedošlo a v prostorech se začalo skladovat víno. Na tuto tradici na hradě navázali a jednou do roka zde pořádají akci „Vína na hradě“, kdy čtyřicítka vinařů z Malých Karpat prezentuje svoje výrobky. Návštěvníci mohou poznat místní produkci a degustovat přibližně tři sta druhů vín.
Nádherná, dobře zachovaná památka však milovníky historie okouzlí i ostatními lákadly. Třeba lékárnou Zlatý orel, kterou v sedmnáctém století založil další z majitelů hradu Mikuláš IV. Pálffy. Šlechtic na svých cestách po Itálii a Německu vypozoroval, že je praktické mít medicínu neustále po ruce. Lékárníci tak přímo na Červeném Kameni vyráběli léky nejen pro rodinu Pálffyů, ale také pro hosty, služebnictvo a hradní zvířata. Lékárna navíc produkovala likéry, sladkosti, kosmetické přípravky a fungovala až do počátku devatenáctého století.
Mikuláš IV. Pálffy nechal na hradě vybudovat i salu terrenu s umělou jeskyní z hornin získaných pod hradem. Zdi skvostného barokního sálu zdobí mušle a jeho podlahu pokrývají oblázky. Po nich tekla dešťová voda, která sem byla svedena. Aristokraté, jež v sale terreně trávili horké letní dny, si tak mohli vyzout boty a chodit po zemi bosí.
Svatý Jur
Poslední úsek výletu vás z Červeného Kameně zavede do půvabného vinařského města Svatý Jur. Vinná réva se v jeho okolí pěstuje na typických terasovitých vinicích už sedm set padesát let.
Obec zaplavuje pohodová atmosféra se starobylými domky ze sedmnáctého století. Ukrývají v sobě vinárny, vinotéky a malebné dvorky, kde například ochutnáte ryzlink rýnský, rulandské bílé nebo veltlínské zelené.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditCelková délka trasy: přibližně 40 km Smolenický zámek bývá obvykle otevřený každou neděli v květnu, červnu a v září, o prázdninách pak každý den. |
