Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malá Jizerka, ráj běžkařů v Čechách

aktualizováno 
O půlnoci tu po pláních hučí rolba jako na alpských sjezdovkách. Ráno vás pak nečekají dvě tři turistická kolečka, ale brána k závratným 250 km propojených tratí. Po stranách jedna až dvě vysoustružené koleje pro klasiky, uprostřed mlat pro bruslaře. To je Malá Jizerka, skutečný ráj běžkařů u nás.

Na běžkách v Jizerkách | foto: Archiv Dudovi

Pár chalup, rozsetých na náhorní planině pod Bukovcem, není jen oblíbeným zimním sportovním centrem, ale zároveň jedním z nejmalebnějších míst naší země. Malá Jizerka je osada na konci světa. S civilizací ji spojuje jen úzká silnička z Polubného, kterou lemuje opět jen les a běžecká stopa.

Ještě před dvaceti lety to tu bylo místy dost neutěšené. Kůrovec a průmyslový spad ničili lesy v Jizerských horách po hektarech. Malá Jizerka nabízela výhled na smutnou měsíční krajinu, jíž nad holými pláněmi vévodily ponuré kamenné útvary. A samotnému místu dominovalo ještě ponuřejší opuštěné sídlo majitele kdysi slavných skláren Panský dům. Škoda, že to neviděli producenti z Hollywoodu - ideální místo pro natáčení Psa Baskervillského...

Po letech se na Jizerku vrátily nejen lesy, ale i šikovný podnikatelský duch. Penzion Panský dům je dnes ozdobou osady. A není sám. Opraven byl i penzion Sklárna, bývalá skutečná sklárna, a také proslulá ubytovna nadšených sportovních běžkařů Pyramida. Není divu, že se ke koupi a rekonstrukci jedné ze zdejších chalup rozhodl i jeden z nejbohatších Evropanů, český podnikatel Petr Kellner.

Jizerka z Bukovce

Kilometry bílou stopou

Z Jizerky se dají na lyžích přejet celé Jizerské hory. Běžky nasazujete do vysoustružené stopy jen pár metrů od zmíněných chalup. Vzhůru do kopce přes Mořinu pod Bukovcem, kde je hlavní parkoviště Malé Jizerky, dojedete lesní houpačkou až na Václavíkovu Studánku.

Kilometr lesem do kopce a jste na rozcestí u bunkru na bulváru běžkařů - proslulé Promenádě. Odtud dvěma směry dojedete až na Smědavu. Z několika míst vás stopy dovedou až na Kristiánov, Novou Louku a do Bedřichova.

Ať budete tento nekonečný prostor křižovat jakýmkoliv směrem, místní říkají, že stejně nakonec vždycky skončíte na kultovním místě Jizerských hor - v Knajpě, kde najdete občerstvení.

"Společně s dalšími hoteliéry si platíme rolbaře, kteří v noci protáhnou na dvě stě padesát kilometrů tras. Dřív jsme to financovali sami, dnes se podílejí i sponzoři," říká Ondřej Duda, kterému na Jizerce patří mj. krásně zrekonstruovaný Panský dům.

Na běžkách v Jizerkách

Jedna z nejkrásnějších tras

U Mořiny pod Bukovcem nasadíte běžky. Téměř po rovině zahřívacím tempem dojedete k bunkru. Tam uhnete prudce doleva, do kopce klikatící se stopou přes Vlašský hřeben, odkud je jeden z nejhezčích výhledů, jaké běžecké stopy v Jizerských horách nabízejí. Na Hrušovské skály, na Bílé kameny, na přehradu Souš. Na centrální masiv Jizerských hor. Na všechny ty krásně nově zalesněné pláně, které už nejsou pustou měsíční krajinou jako před lety…

Pak se vydejte nejprve mírně, posléze prudce dolů na rozcestí nad Souší a odtud rovně po vrstevnici nádhernou, mírně zvlněnou Knížecí cestou kolem Čertova kamene až na Smědavu.

Tohle místo není jen ideální denní běžkařský výlet, ale turisty to tu bude bavit několik dní.

Malá Jizerka je jedním z nejlepších východisek pro túry na všechny strany. Na Orle za polskou hranicí. Na Václavíkovu Studánku a do Polubného. Na Knajpu, na Kristiánov a na Bedřichov. Na Smědavu a Bílý Potok. A od Smědavy směrem pod Smrk, nejvyšší horu Jizerek.

Jizerka z Bukovce

Jídlo, servis a značení tras

Stavitelům zdejších tras to všechno ovšem přišlo v Jizerských horách tak jednoduché, srozumitelné a prosté, že se moc neobtěžovali s pořádným systémem značení. Někde chybí rozcestníky úplně, jinde se lyžaři ztrácejí ve změti turistických, cyklistických a běžeckých značek. Třeba na Šumavě se na každém sebemenším rozcestí zorientujete mnohem lépe. To je asi jediná závada, na kterou tady běžkařský labužník narazí.

Kdybychom chtěli být hnidopichové, tak podobně jako všude v Česku chybí ještě něco: ve světě tak populární, oblíbené a nezbytné běžkařské útulny, převlékárny, šatny a mazárny… Ale to už bychom toho chtěli po pouhých dvaceti letech od revoluce moc.

Co tu naopak opravdu překvapí, je vynikající kuchyně. Na Malé Jizerce, konkrétně v Pyramidě, v Panském domě a ve Sklárně se totiž výborně vaří. Vládne tu klasická česká kuchyně, ale opravdu skvělá. Svíčková, gulášek, kachnička se zelím, králík, bramboráčky, ovocné knedlíky. Jako od babičky.

Jizerka

Z historie Jizerky

Tato 500 let stará osada má neklidnou historii a prošla mnoha proměnami. Kdysi ležela uprostřed pustých, hlubokých lesů. Na "gizerní laucze" pod Bukovcem žili čeští osadníci, lovili ryby v Jizeře, pojídali zpěvné ptáky, sušili seno a pálili v milířích dřevěné uhlí.

Pak se na Jizerce objevily drahokamy, které stály v 16. století na pozadí dramatického hraničního sporu. V roce 1539 uplatnil pán Bibrstein, kterému tím vděčíme za první archivní zmínku o Jizerce, nárok na území pod Bukovcem.

Jizerkou protéká Safírový potok, který pramení pod Vlašským hřebenem. Safíry, které lidé vytěžili z náplavů Safírového potoka, patří k nejkrásnějším v Evropě. Dvouhektarový kus země vydal i mnohé další drahé kameny, které z Jizerky učinily jedno z nejcitovanějších nalezišť střední Evropy v moderní mineralogické literatuře. V malém muzeu v budově bývalé školy se návštěvníci mohou dozvědět, jak ještě v minulém století obyvatelé osady rýžovali drobné safírky a prodávali je letním turistům.

Domy na Jizerce pocházejí většinou z 19. století, které přineslo horské osadě zlatý věk. Roku 1828 po velkých větrných polomech tu vznikla huť, aby zužitkovala pokácené stromy. Dřevorubci, kteří kromě těžké práce v nekonečných lesích museli i pytlačit, pašovat a krást dříví, aby uhájili holé živobytí, se stali skláři. Ve dvou hutích jich pracovalo přes třicet. Obec měla svou pilu, pekárnu, školu.

Panský dům majitele sklárny Riedla je dodnes nejkrásnějším a nejdominantnějším stavením na Jizerce. Ridlova novější huť, která zastavila výrobu až těsně před první světovou válkou, je dnes k vidění v podobě penzionu Sklárna.

Na počátku 20. století, kdy sklářský věk minul, se ze sklářů znovu stali dřevaři. "Své volné seknice v domech však stále častěji pronajímali letním i zimním hostům, kteří rádi chodili na čepované pivo do hospody U Pyramidy," píše ve své Knize o Jizerských horách Miroslav Nevrlý.

Pyramida funguje dodnes. Kromě ní pět dalších hospůdek, z nichž určitě nejpříjemnější posezení s ubytováním nabízí nově zrekonstruovaný Panský dům.



Autoři:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Drsný svět českých hor. Projížďka hřebenem Jeseníků na backcountry lyžích

Osamělý lyžař u Petrových kamenů

Jeseníky, po Krkonoších druhé nejvyšší pohoří České republiky, najdeme v nejsevernějším cípu Moravy při hranicích s...

Rekordní lavina v Krkonoších: za 48 vteřin se utrhlo 50 tisíc tun sněhu

Archivní fotografie lavinového neštěstí v Krkonoších v roce 1968.

Přesně před padesáti lety se odehrálo největší lavinové neštěstí v moderní historii Krkonoš. Kolem poledne 20. března...

Lyžařské areály lákají na prázdné sjezdovky a snížené ceny

(ilustrační snímek)

Na horách ve velkých skiareálech jsou stále výborné podmínky pro lyžování. Většina středisek bude otevřena do...

Najdete na iDNES.cz