Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

aktualizováno 
Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani železnice a kde veřejná doprava o víkendech příliš nefunguje. Největší devizou tohoto zapomenutého koutu na rozhraní Jihomoravského, Olomouckého a Pardubického kraje je skutečnost, že tu nejsou žádné turistické atrakce.

Hřbitov sovětských zajatců | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Malá Haná je protáhlá úrodná sníženina zhruba severojižního směru uvnitř vrchovin na česko-moravském pomezí mezi Boskovicemi a Městečkem Trnávkou.

Historicky patří celá na Moravu, Pardubický (dříve Východočeský) kraj si z ní však značnou část ukousl. A to právě část krajinářsky nejzajímavější, kde úzkou zvlněnou sníženinu Malé Hané zdobí několik izolovaně vystupujících kopců tektonického (zlomového) původu. Zdaleka viditelný a nejvyšší z nich se jmenuje Hušák a měří plných 626 metrů.

Cimburk u Městečka Trnávky

Výchozím místem pro výstup na vrch Hušák je Městečko Trnávka, kam se o víkendu dostanete vlakem nebo autobusem v podstatě jen ze severu od Moravské Třebové.

Fotogalerie

Jedinou výjimkou je ranní vlakový spoj z Prostějova přes Chornice po kolejích, které byly donedávna mimo provoz a odsouzené k zániku.

A to z důvodu administrativní hranice mezi dvěma kraji, přes kterou kvůli finanční politice dopravní obslužnosti nejezdilo několik let vůbec nic. Nyní je situace, zvláště v pracovních dnech, o něco lepší.

Než se z Městečka Trnávky vydáte po modré vzhůru na čtyři kilometry vzdálený kopec Hušák, asi vás zláká protilehlá zřícenina hradu Cimburk, jehož torzo se tyčí přímo nad obcí. Nahoru do strmého kopce vede žlutá značka.

Cimburk patří k významným a rozlehlým moravským hradům a je z něj i hezký výhled. Má půdorys ovlivněný protáhlým tvarem vrcholu kopce a skládá se ze dvou částí.

Ze starší, severněji ležící části, se dochovalo torzo vysoké zdi, patřící patrně paláci. Mladší, jižní část, byla postavena koncem 15. století a sloužila jako předhradí. Upoutá okrouhlá bašta na vrstevnaté skále a vstupní brána. Zajímavé je, že v celém areálu není žádná věž a její přítomnost nezaznamenaly ani archeologické výzkumy.

Cimburk. Torzo paláce

Cimburk. Torzo paláce

Zbytky letního divadla na Cimburku

Zbytky letního divadla na Cimburku

Roku 1776 Cimburk díky zásahu blesku vyhořel a zpustl. Ve 20. století částečně ožil díky letnímu divadlu, jehož zbytky jsou patrné v hradním příkopu.

Z hlediska dnešní doby je Cimburk spíše méně navštěvovanou památkovou destinací, nahoře se neprodávají vstupenky, suvenýry ani pivo a do obnovy areálu se nepustilo žádné sdružení nadšenců. Úplně naopak je tomu dnes už bohužel u druhého moravského hradu Cimburku, který se nachází v chřibských lesích u Koryčan. Návštěvníky na kolech, pěšky i autem se to tam jenom hemží.

Opuštěný Hušák nad Holubí studánkou

Pozvolný výstup na Hušák po modré značce začíná na náměstí v Městečku Trnávka, měří 5 km a překonává převýšení rovných 300 m. Nejprve se jde mezi poli, později pak neustále v lese.

Kratší je zelená značka ze sousední vesnice Pacov, tam se však člověk špatně dostává. Pokud byste však cestovali na kole, pak přes Pacov určitě jeďte a využijte nádhernou šotolinovou lesní cestu, která se v délce pět kilometrů kroutí až k Holubí studánce s loveckou chatou, což je jakési turistické centrum kousek pod vrcholem Hušáku. Většinou na nikoho nenarazíte.

Hezky upravená Holubí studánka s kapličkou je zajímavá tím, že pramen je neobvykle silný a nevysychající, přičemž vyvěrá nedaleko vrcholu kopce. Důvodem jsou zlomy zemské kůry, podél nichž se okolní krajina kdysi hýbala nahoru i dolů. Výsledkem těchto pohybů je i vyzdvižený vrch Hušák, odborně označovaný jako hrásť.

Holubí studánky

Holubí studánky

Vrchol Hušáku

Vrchol Hušáku

K Holubí studánce s údajně zázračnými a léčivými účinky se váže několik pověstí. Podle jedné z nich zázračná voda zachránila život žíznivému raněnému vojákovi, kterého k prameni přivedlo hejno přeletujících holubů.

Hezký je i vrchol Hušáku, přestože na něm už dávno není vyhlídka slibovaná na turistických rozcestnících. Mystickou atmosféru obstarává veliký košatý buk, porosty mechů na kamenech a skalkách a vysocí kamenní mužíci postavení nečetnými návštěvníky.

Památníky z válečných dob

Zelená značka pokračuje z vrcholu Hušáku jižním směrem a pozvolna sestupuje rozlehlými porosty převážně smrkových monokulturních lesů.

Pokud zůstanete zelené značce věrni a neodbočíte na rozcestí s modrou ani vpravo (Přední Arnoštov) ani vlevo (Chornice), pak na jižním úpatí Hušáku narazíte na působivý a velmi pečlivě udržovaný hřbitov sovětských válečných zajatců. Byli sem odvlečeni na stavbu tzv. Hitlerovy dálnice z Vídně do Vratislavi, která měla vést právě sníženinou Malé Hané po východním úbočí Hušáku.

Zajatci zemřeli na přelomu let 1941-42 v nelidských podmínkách na epidemii skvrnitého tyfu a jsou zde pochováni v hromadném hrobě v počtu 143. Jejich jména nikdo nezná. Z nedokončené autostrády se v okolí dochovaly mosty, náspy a terénní zářezy.

Most nedokončené Hitlerovy dálnice

Most nedokončené Hitlerovy dálnice

Další pozoruhodný památník válečným obětem stojí za návštěvu dva kilometry západně od města Jevíčka, kde zelená značka z Hušáku končí. Jedná se pro změnu o památník napoleonský připomínající vojáky zemřelé po bitvě u Lipska v jevíčském lazaretu na přelomu let 1813-14. V hromadném hrobě tu leží 215 Rakušanů, 133 Francouzů, 20 Prusů a osm Rusů.

Základem památníku je křemencový obelisk pocházející z nedalekého lesa. Jeho přemísťování po dřevěných válcích pomocí kladkostroje a jeřábu trvalo deset dní! V podstavci památníku, odhaleného v roce 1909, je zazděna skleněná nádoba s pamětním spisem o městu Jevíčku a také plechová krabička s tehdy platnými mincemi.

Moravské město ve východních Čechách

Při výletu do odlehlých končin Malé Hané si určitě vyšetřete čas na prohlídku malebného Jevíčka. Je to nádherné provinční město, jehož velikost se od dob 13. století, kdy bylo pasováno na město královské, příliš nezměnila. Nezvykle velké čtyřúhelníkové náměstí obklopuje stará zástavba sevřená oválem městských hradeb, z něhož vycházejí cesty do čtyř hlavních světových stran.

Zachovalý středověký půdorys je hezky patrný z vyhlídkové městské věže, která patří spolu s věží kostelní k hlavním dominantám města. Třetí dominantou je velká budova jevíčského gymnázia, kde se v letech 1973-90 připravovali prominentní studenti z celé republiky na vysokoškolská zahraniční studia v socialistických zemích.

Náměstí v Jevíčku

Náměstí v Jevíčku

Plicní sanatorium v Jevíčku

Plicní sanatorium v Jevíčku

Z celé republiky se do Jevíčka sjíždějí také pacienti jevíčského sanatoria, specializovaného již více než 100 let na léčbu plicních onemocnění. Unikátní architektonický komplex, jehož budování se započalo ještě před první světovou válkou, se dnes ukrývá mezi vzrostlými stromy parku, či spíše arboreta na konci silnice, která dál nevede.

„Utajený“ areál je celoročně volně přístupný veřejnosti, nechybí v něm kavárna a cukrárna s typickou lázeňskou atmosférou. Dokonce si tu lze zajistit ubytování, třeba pro případ, že by z Jevíčka odpoledne už nic nikam nejelo.

A to je docela pravděpodobné, jelikož kousek od města probíhá hranice mezi Pardubickým a Jihomoravským krajem a veřejná doprava je tu více než mizerná. Zkrátka takový malý vnitrozemský konec světa.

Kopec Hušák

Kopec Hušák

Může se hodit

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 50 – Svitavsko

Itinerář trasy
Městečko Trnávka – Cimburk a zpět (žlutá), 2 km – Hušák (modrá a zelená), 7 km – hřbitov sovětských zajatců (zelená), 10,5 km – Jevíčko (zelená), 15 km.

Jak se tam dostat
Veřejnou dopravou nejlépe autobusem ze Svitav nebo z Moravské Třebové. Vlakem je spojení sporadické a komplikované.
Autem rovněž nejlépe přes Svitavy a Moravskou Třebovou, kudy vedou rychlostní komunikace z Brna a Olomouce do Hradce Králové.

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Češi si v Astaně oblékli „boratovské“ plavky, skončili ve vazbě

Zelené plavky proslavil filmový snímek Borat z roku 2006 s hercem Sachou...

Skupina Čechů se chtěla z žertu vyfotit v kazašské Astaně v kultovních zelených plavkách, kterými zemi proslavil...

Turisté naházeli za rok do římské fontány 36 milionů, charita je nedostane

Před římskou fontánou jsou každý den takové davy, že je velice těžké se k jejím...

Peníze, jež turisté nahází do slavné římské fontány di Trevi, už nebude automaticky dostávat katolická charitativní...



Je to tady! E-kola naplno vtrhla na cyklostezky i do terénu

Moderní e-kolo Specialized Turbo Vado 4.0 pro jízdu po městě i pro výlety po...

Měl jsem pekelný sen. Sešla se naše parta na bikovou půldenní vyjížďku. „Doufám, že na vás nebudeme čekat,“ obrací se...

Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

PŘEHLEDNĚ: Podívejte se na novinky lyžařských areálů. Kde zdražili?

Zahájení lyžařské sezony ve skiareálu na šumavském Špičáku.

Lyžaři si v nadcházející zimní sezoně připlatí za permanentky v průměru o čtyři procenta víc než loni. Vyplývá to z...

Další z rubriky

Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Větrný mlýn v Přemyslovicích

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako...

Nejkrásnější nádraží mají letos Doksy, nejpohádkovější Velký Valtinov

Nejkrásnější nádražím v Česku roku 2017 jsou Doksy.

Vítězem 11. ročníku soutěže o Nejkrásnější nádraží se stávají Doksy s celkovým počtem 1 602 platných hlasů. Titul...

Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.