Mají Kanaďané pomlázku?

- Mají Kanaďané pomlázku? Jo, tak to je otázka, se kterou se na nás někteří čtenáři také obrátili. A to je také otázka, na kterou jsem hledala odpověď i já – znovu na lince z Kanady dáváme krásný den a přejeme vše dobré i po Velikonocích.
(Moc se omlouváme za odmlčení, jehož důvodem byl naprostý nedostatek času. Právě stojíme na prahu premiéry představení muzikálu Nového divadla v Torontě. Ale o tom až později, teď se vrátíme k Velikonocům Kanaďanů.)

Předvelikonoční hektický ruch je všude, jedna nabídka stíhá druhou, letáky jsou zaplácané slevami na zboží, reklamy se překonávají. Shoping malls jsou obléhána nakupujícími, kteří se courají pořád dokola, aby vybírali to nejlepší: pěkné, levné, užitečné. Ostatně, jako všude jinde na světě, přesně podle pravidla: za málo peněz hodně muziky.

Kanaďanům se nedá upřít, že se na Velikonoce připravují skutečně pečlivě. Náladu před jarními svátky bych tak trochu přirovnala k předvánočním přípravám. Všude se gruntuje, zahrady jsou zhrabávány, ploty natírány, smetiště vyklizována, záhony upravovány a osazovány rychle kvetoucími druhy květin, keře a stromy osekávány. Kanaďané jsou hrdi na své příbytky a zahrádky, a stejně tak jako u nás doma i tady je ve většině případů udržují v čistotě a pečlivém pořádku. Co mohou, to si udělají sami (podmínky pro to mají dobré, speciální obchody jim jdou více než na ruku): “Nechci zbytečně ´spendovat money´ do věcí, které si mohu a rád udělám sám,” hrdě se hlásí ke svému kutilství John, který si stěžuje jen na nedostatek času. Je totiž truck-driver, takže je pořád na cestách.

Jak vlastně slavíte Velikonoce? - zeptala jsem se Johna. “ V klidu. Žádné aktivity, žádný baseball, fotbal, hospody, kamarádi. Svátky patří rodině a jen rodině. A hlavně dětem… and chocolate rabbits or chickens is a must …” (čokoládoví zajíčci nebo kuřátka jsou nezbytná).

Vzhledem k tomu, že Kanaďané jsou silně věřící lidé, Good Friday (Velký pátek) připadl návštěvě kostelů nejčastěji ve svém bydlišti. Celá rodina se ustrojí do svátečního a jede se. Pak následuje sváteční oběd. Se vším všudy, co takový velký svátek vyžaduje. Kanaďané milují svoje turkey anebo ham. Krocan a šunka se pečou na Thanksgiving Day na podzim, pečou se na Vánoce, proč by tedy měly být Velikonoce výjimkou? A také se peče pečivo, nejčastěji ovocné či tvarohové cakes – dorty, různé placky, cookies – sušenky apod.

Příbytky jsou zdobeny květinami a samozřejmě symboly Velikonoc. A nikde nesmí chybět onen chocolate rabbit či chicken, obdobně jako u nás.

Velikonočních zajíců a kuřátek vychrlí velko i malovýrobny všeho druhu na desítky podob. Malí Kanaďánci milují plyšová zvířátka, kterými si svá lůžka doslova vystýlají, ale samozřejmě nikdy nepohrdnou jejich čokoládovou podobou.

Čokoládoví zajíčci se společně s dalšími symboly probouzejícího se nového jarního života - vajíčky a kuřátky -, nejčastěji ocitají v košíčcích určenými k tzv. Easter Egg Hunt.

Jestli to má něco společného s honem? Ano, má, ale tentokráte na velikonoční překvapení. Moje přítelkyně Jana, a totéž potvrdil i John z Britské Kolumbie, má letité zkušenosti s honem za velikonočními košíčky. Má totiž děti, které si pozvaly svoje kamarády, aby společně hledali… a hledali všude – na zahradě, v podzemních místnostech domu, na půdě, v ložnici, ve skříních, v koupelně, aby košíčky s čokoládovámi figurkami našli. Na velikonoční překvapení se proto Jana připravovala dlouho před Velikonocemi, aby stačila po večerech tajemství pro děti naaranžovat. A všichni při hledání mají prima zábavu. Tak vidíte, i jarní čas patří dětem.

Na Velký pátek jsou zavřeny obchody, banky, dokonce i mnohá rychlá občerstvení a markety, které jinak mívají čtyřiadvacetihodinový provoz. Zato ty další dva volné dny – sobota a neděle, to je jako když se střelí do hejna hus. Domy se otevřou a z nich se vylijí houfy velkých i malých, aby se společně promenovali po shoping malls. Tam ochutnat mls, tam kouknout, co se ještě dá levně koupit a hajdy na oběd. Kam, o tom nejčastěji rozhodují opět děti, které milují pizzy, hamburgery, čínské jídlo nebo v Kentucky Fried Chicken obalovaná smažená kuřata. A velikonoční dovádění se pomalu chýlí ke konci.

Na stolech se ještě po několik týdnů válejí jejich “zbytky”. Ale to už je jasné, že jaro je definitivně tady. Nám tady v ten čas po tři dny mohutně pršelo, takže na zahrádkách se toho moc udělat nedalo. Nicméně, i tak už stojí za pozornost. Déšť je krásně omyl a přinesl zeleni tolik potřebnou vláhu. Během jediného týdne budeme vidět tu neskutečnou změnu: ze skoroříjnové vizáže se vyloupne krásně zelená svěží krása. Stromy se do dalších dvou týdnů odějí do listů a prvních květů. Taková je kanadská příroda u nás v Ontáriu.

Ach, ta pomlázka …ne, Kanaďanům nejsou zvyky s malovanými vejci, pomlázkou či tatarem (jak splétané proutí u nás nazýváme) vlastní. Ani polévání hlav dívek studenou vodou či voňavkou anebo dokonce mrskání jejich zadečků jalovcovou větévkou. Nic takového. Ti by se divili, co si to ti chlapi z Evropy vlastně dovolují. Kdoví, třeba by Velikonoce skončily žalobou na nějaký ten druh harrasmentu či fyzického násilí… A o tom přece o Velikonocích nemůže být ani řeč, protože Velikonoce jsou svátky znovuzrození a jarní pohody.

Z ontárijského Bramptonu své čtenáře srdečně zdraví a krásnou jarní pohodu přejí Věra a Petr Kohoutovi. Chcete-li nám psát: vera.kohout@sympatico.ca

Symboly kanadských Velikonoc - čokoládoví zajíčci