Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Magický podzim v Lednicko-valtickém areálu. Jak pěšky, tak na kole

aktualizováno 
Lednicko-valtický areál nic neztrácí ze své atraktivity ani mimo hlavní sezonu. Právě teď je nejlepší čas blíže poznat méně známé romantické stavby, díky kterým se místo stalo součástí světového kulturního dědictví. Vše rámují neskutečné barvy podzimní přírody.

Pohled od Rybničního zámečku k Apollónovu chrámu | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Podzimem okolo rybníků

Zájem návštěvníků Lednicko-valtického areálu přitahují především vyšperkované zámecké komplexy, situované do center obou sídel. Částečnou spojnici mezi nimi tvoří soustava tří na sebe navazujících rybníků - Mlýnského, Prostředního a Hlohoveckého. Pěší turisty sem z Lednice přivede červená značka, případně vedlejší komunikace k hrázi Prostředního rybníka. A stejným způsobem mohou vyrazit i cyklisté.

V průseku naproti Rybničnímu zámečku prosvítá chrám Tří Grácií. Jen betonový bunkr není původní

V průseku naproti Rybničnímu zámečku prosvítá chrám Tří Grácií. Betonový bunkr z roku 1937 je nemladším prvkem.

Opuštěná železniční trať Břeclav – Lednice u bývalé zastávky Lednice-rybníky. Dnes slouží jen občasným jízdám

Opuštěná železniční trať Břeclav – Lednice u bývalé zastávky Lednice-rybníky. Dnes slouží jen občasným jízdám

Po pravé straně se leskne hladina Prostředního rybníka, zleva jí sekunduje Mlýnský. Nad ním jasně září sloupoví empírového Apollónova chrámu. Obdobně jako většina ostatních letohrádků areálu i on byl zbudován počátkem 19. století.

Nedržte se ale rybničních břehů, přejděte hráz a pokračujte po červené značce. Stezka nejprve vyústí u Nového dvora. Bohužel, vstup za bránu kdysi výstavního, dnes trochu zchátralého hospodářského dvorce, je zakázán. Aspoň skrze mříže můžete obdivovat dílo, ukazující, že i ryze účelový objekt může nést velmi zdobnou podobu.

Lednicko-valtický areál. Kdysi výstavné stáje Nového dvora

Lednicko-valtický areál. Kdysi výstavné stáje Nového dvora

Lednicko-valtický areál, Apollónův chrám

Apollónův chrám. Autor: RadekS / Wikimedia Commons

Po Novém dvoru čeká na výletníky působivý chrám Tří Grácií. Půlkruhová kolonáda obklopuje sousoší tří obnažených vnadných žen. Dle informačního panelu představují stylizované múzy, Grácie. Podle jiných pramenů je to zase trojice řeckých bohyní, Artemidy, Afrodity a Athény.

Tady se pozorně zahleďte do lesního průseku, kde v dálce, přímo naproti sousoší, vystupují bělostné zdi Rybničního zámečku. Prostor odděluje jen vodní plocha.

Lednicko-valtický areál. Sousoší před chrámem Tří Grácií

Lednicko-valtický areál. Sousoší před chrámem Tří Grácií

Nezapomenutelný pohled

Cestou k Rybničnímu zámečku musíme překonat další hráz, která odděluje Prostřední rybník od Hlohoveckého. Zde vyznačuje správný směr trasa naučné stezky Lednické rybníky.

Vlastní letohrádek není v porovnání s Třemi Gráciemi či Apollónovým chrámem tolik honosný. Spíše působí dojmem chudšího příbuzného. Původně sloužil jako zázemí během panských honů. Každopádně uchvátí výjimečným rozhledem. Předurčila ho k tomu poloha na nízkém návrší.

Právě tady vynikne geniální koncepce Lednicko-valtického areálu. Z oken průčelí zámečku se otevírá výhled na Tři Grácie, po levé straně horizontu vystupuje silueta Apollónova chrámu. Vše je jasně promyšlené a citlivě umístěné do dokonale idylické krajiny, zušlechtěné fantastickým světem starověkých bájí a mýtů.

Rybniční zámeček. Přilehlý lesopark obsahuje množství exotických dřevin

Rybniční zámeček. Přilehlý lesopark obsahuje množství exotických dřevin

K Hraničnímu zámku

Následující z rybníků, Hlohovecký, hostí ve svém západním cípu klasicistní Hraniční zámek. Název bývalého letního sídla vystihuje další z hříček majitelů panství, Lichtenštejnů. Přímo středem stavby procházela dávná hranice mezi Rakouskem a Moravou. Úplnou součástí Československa se zámek stal až roku 1919.

Přilehlá vesnice Hlohovec tají nevšední pozoruhodnost. Příjmení na náhrobcích zdejšího hřbitova zavánějí jihoslovanským nádechem. Hlohovec totiž dříve patřil k několika jihomoravským obcím, které byly v 16. století osídleny chorvatskými kolonisty. Ti časem podlehli asimilaci a koncovky jejich příjmení se z původního –ić změnily na české –ic a –ič.

může se hodit

Lednické rybníky

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky tvoří součást Lednicko-valtického areálu. Zaměřena je především na ochranu ptactva. Zahrnuje následující rybníky: Zámecký, Mlýnský, Prostřední, Hlohovecký a Nesyt.

Vodní díla byla založena během 15. století. V minulosti část rybniční soustavy vymezovala hranici mezi Moravou a Rakouskem.

Další zajímavost představuje rybník Nesyt, který se pyšní titulem nejrozsáhlejšího rybníku Moravy. Poblíž jeho západního okraje se rozprostírá velmi cenná lokalita slanomilného rostlinstva, chráněná samostatnou rezervací "Slanisko u Nesytu".

Nejpoutavější místa rezervace přibližuje stejnojmenná naučná stezka, jen s trochu komplikovanou trasou, kterou mohou využít také cyklisté.

Jak se tam dostat

Lednici spojují autobusové linky s i Valticemi. Valtice a Sedlec leží na trati Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou. Po kolejích se lze do Lednice dostat pouze díky příležitostným jízdám historického motoráčku.

Oblíbeným východiskem bývá městečko Podivín. Především kvůli dobrému železničnímu spojení s Brnem.

Tip iDNES.cz na další varianty výletu

Od chrámu Tří Grácií je možné dojít do Valtic také po červené značce. Cestou se seznámíte s těmito lichtenštejnskými objekty: novogotickou kaplí svatého Huberta, patrona lovců, a chrámem bohyně Diany, respektive empírovým triumfálním obloukem Randez-vous.

Poutavou variantou pro celodenní výlet je trasa Sedlec, rybník Nesyt, Hlohovec, tři lednické rybníky, Lednice.

Motoristům se nabízí velké množství alternativ a hvězdicových tras z jednoho východiska. Příjemný je okruh okolo Prostředního a následně Hlohoveckého rybníka.

Užitečné weby

Veškeré informace o památkách Lednicko-valtického areálu a řadu užitečných tipů přinášejí následující webové stránky:
www.lednicko-valticky-areal.cz
www.lva.cz

Autoři:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.