Na trasu se vydáváme od hlídaného parkoviště u chaty Smědava, kde platíme rovnou stokorunu. Pokud bychom tu stáli méně než hodinu, vrátil by nám ji hlídač zpět.
U rozcestníku turistických cest u parkoviště volíme modrou značku směr Pavlína louka. Kilometr a půl dlouhá cesta mírně stoupá do kopce, vpravo ji kopíruje říčka Bílá Smědá.
Na dalším rozcestníku na Pavlíně louce zahneme po modré vpravo, přejdeme malý trámový most přes říčku a míříme k našemu prvnímu cíli, k Poledním kamenům.
Polední kameny s rozhledem 360 stupňů
Chata SmědavaJizerská chata Smědava byla postavena někdy kolem roku 1814. Stála v tehdy lesnaté krajině u cesty, po které o mariánských svátcích proudily davy poutníků z Tanvaldu do Hejnic. Jednu dobu sloužila i jako strážnice pro celníky. |
Čeká nás tři a půl kilometru dlouhá cesta. Po pravé ruce máme Smědavskou horu, vlevo se rozprostírá přírodní památka Vlčí louka s klečovým porostem a pahýly stromů.
Od Vlčí louky je to k Poledním kamenům ještě přes kilometr cesty. Jdeme jak příjemným terénem či po dřevěných chodníčcích, tak podmáčenou stezkou zarostlým porostem plným kamenů. Poslední zhruba dvousetmetrový úsek musíme vystoupat a chvílemi i vyšplhat po kamenech všech možných velikostí i tvarů. Ovšem vynaložené úsilí stojí za to.
Polední kameny jsou nejvýše položeným bodem národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Jejich vrchol leží ve výšce 1 006 metrů nad mořem. Pokud máte rádi podmanivou krajinu posetou kameny různých rozměrů, porostlou mechem, borůvčím i jehličnany, budete se tady cítit tak dobře jako my.
Říčka Bílá Smědá
Rozhled z Poledních kamenů
A co teprve, když se vyšplháte na nejvyšší vrchol Poledních kamenů. Rozhled je kolem dokola do všech světových stran. V hloubce pod sebou uvidíte Bílý Potok i Hejnice, v dáli vrchol Smědavské hory a na druhé straně další skalní útvary Frýdlantského cimbuří. Název těchto skalisek ukazuje na jejich podobnost s rozeklaným cimbuřím frýdlantského zámku.
Překážkovou dráhou k Frýdlantskému cimbuří
Výlet v Jizerkách |
Od Poledních kamenů je to ke skalnímu hřebeni Frýdlantské cimbuří jen kilometr. Ovšem připravte se na namáhavý krkolomný sestup, po jehož absolvování budete mít v nohách pocit, že těch kilometrů bylo mnohem víc. Naštěstí lidé, kteří se o turistické cesty starají, jistí některé nebezpečné úseky i řetězy zapuštěnými do skalního masivu.
A opět nás čeká nádherný rozhled do širokého okolí, především do údolí horní Smědé a rokle Černého potoka. Nejhezčí je ze západního vrcholu, kam vede železný žebřík. Protější východní skaliska Frýdlantského cimbuří často vyhledávají horolezci.
Opouštíme nejvyšší vrcholy a vydáváme se několik set metrů do údolí Černého potoka, kde se napojíme na zelenou značku vedoucí z Bílého Potoka a pokračující kilometr a půl dlouhou kamenitou Kozí stezkou až k rozcestí Nad Černým potokem.
Osvěžení ve svérázné hospůdce Knajpa přijde vhod
Smědavská horaSmědavská hora leží ve výšce 1 084 m. Během ekologické katastrofy před několika desítkami let byla jedním z nejvíce postižených míst. Dodnes její temeno pokrývají uschlé stromy, kterými postupně prorůstá mladý porost. Smědavská hora nepatří mezi hojně navštěvovaná místa Jizerských hor. Na druhé straně hory stojí malý pomníček na místě, kde do ní v hosté mlze v dubnu 1992 narazila dvě malá letadla s francouzskými posádkami. |
Na rozcestí se napojíme na známou horskou Štolpišskou silnici, vedoucí z Ferdinandova přes údolí Velkého Štolpichu až k rozcestí pod horou Jizera. Sledujeme žlutou značku. Cesta plná kamenů, na kterou jsme až dosud byli zvyklí, se jako mávnutím kouzelného proutku mění v cestu panelovou. V létě se zde prohánějí cyklisté, v zimě zase běžkaři.
Po silnici ujdeme kilometr a půl a dostáváme se k Rašeliništím Na Čihadle. Jsou to jedna z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť, hluboká zhruba čtyři metry. Počasí nám bohužel nepřeje, takže prohlídku rašelinišť pro tentokrát vzdáváme. Na rozcestí Čihadla opět změníme barevné značení trasy, tentokrát za modrou a zamíříme ke kilometr vzdálené vyhlášené horské osvěžovně Knajpa.
Horský kiosek Knajpa
Okruh se uzavřel, přes Klečové louky zpět do Smědavy
Po občerstvení nic nebrání tomu vyrazit na poslední tři kilometry zpět k parkovišti u Smědavy. Stále sledujeme modrou značku, cestou procházíme malebnou přírodní rezervací Klečové louky. Tvoří ji čtyři vrchoviště, která z našeho pohledu leží vlevo na úpatí Smědavské hory a vpravo na úpatí Jizery. Velká a Malá klečová louka jsou mnohem rozsáhlejší než louky Smrčková a Jelení.
Vstup do rezervace Klečové louky
Zhruba dva kilometry před cílem našeho výletu se dostaneme k odbočce vpravo na Jizeru, druhou nejvyšší horu české části Jizerských hor. Máte-li ještě chuť a sílu, čeká vás kilometr a půl stoupání po žluté značce až na vrchol ve výši 1 122 metrů nad mořem. Mohutný žulový skalní útvar, který tu stojí, nabízí překrásný výhled do všech stran.
Kolem dokola Jizery se rozprostírá státní přírodní rezervace nazvaná Prales Jizera. Turistický ruch je zde mírně omezen pouze na jednu přístupovou trasu.
Pokud vás výstup nezlákal, pokračujte stále po modré na Pavlínu louku a odtud již známých jeden a půl kilometru až na parkoviště u chaty Smědava.
Kilometráž výletuSmědava – Pavlína louka (modrá značka): 1,5 kilometru |
Zobrazit místo Magickou krajinou skal a rašelinišť do legendární hospody Jizerek na větší mapě
