Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kouzelné maďarské hory Čechům utajené. Na kole i v termálech

aktualizováno 
Liduprázdné kopce porostlé nekonečnými listnatými lesy, pěkně vybavené termální lázně i dobré jídlo - to všechno vám dá několikadenní okruh severním Maďarskem. Na nudné roviny tu a tam přerušené nějakou řekou zapomeňte, nejvyšší maďarská pohoří a jejich okolí nabízejí mnohem víc.

Krajina maďarsko-slovenského pomezí nedaleko Ózdu | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Cesta do kopců severního Maďarska, daleko od Balatonu i Budapešti, nejspíš pro leckoho povede neprobádanými stezkami. Krajina na severu země má slušnou porci energie, i když zdejší vysočiny jen těsně atakují tisícimetrovou hranici – díky nízko položené Velké uherské nížině, která na ně z jihu navazuje, však působí docela mohutně, skoro jako Krkonoše.

Fotogalerie

Cyklistický okruh touto málo frekventovanou částí Evropy je tak mnohem pestřejší, než by se na první pohled zdálo, a v žádném případě nejde o nenáročnou vyjížďku. Čtyři dny v sedle přinášejí samé pozitivní dojmy, jen ten nesrozumitelný jazyk! Pokud se v komunikaci s místními cítíte na víc než na posunky a gesta, nezapomeňte si vzít s sebou alespoň základní maďarský slovníček.

Na nejvyšší horu

Cyklookruh severním Maďarskem startujeme v obci Cered nedaleko Salgótarjánu, na slovenské hranici, a první postupný cíl je jasný. Na Kékes, nejvyšší vrchol nedalekého pohoří Mátra i celého Maďarska, totiž vede asfaltka, a to je výzva. Prvních několik desítek kilometrů držíme jižní směr a mohutná, zalesněná hradba, kterou vidíme daleko před námi, dává jasně na srozuměnou, že vyjet až nahoru nebude žádná legrace.

Tip na dovolenou

Vydejte se nečerpat novou energii do Maďarska. Vyberte si z nabídky pobytů v termálních lázních na dovolena.iDNES.cz.

V městečku Recsk dosahujeme úpatí Mátry a začínáme stoupat, čeká převýšení 800 metrů. Nejprve projíždíme lázněmi Parádfürdő, které patří k nejstarším lázeňským komplexům v Maďarsku, svá nejlepší léta už ale mají za sebou. Silnice se brzy začíná zvedat, řadou lesních serpentin dosahujeme turistického střediska Mátraháza, odkud zbývají po slepé asfaltové odbočce na vrchol Kékese (1 015 m) ještě asi tři kilometry.

Nejvyšší bod Maďarska nese, na rozdíl od podhůří, známky turistického rozvoje, kromě hotelu a dalších ubytovacích zařízení tu stojí i televizní věž. Z vyhlídkové plošiny 130 metrů nad zemí je pěkný výhled do všech stran a vyjet výtahem se vyplatí, protože z úrovně terénu je do krajiny vidět jen velmi omezeně.

Pohoří Mátra s nejvyšší horou Kekes

Pohoří Mátra s nejvyšší horou Kekes. Autor: Horvabe /Wikimedia

Lázně ve stínu travertinu

Další den je terén snazší, cílem je město Eger a hlavně proslulý termální komplex u nedaleké obce Egerszalók. Před Egerem začínají vinice, což je po mnoha kilometrech listnatých lesů vítaná změna, a taky se objevuje voda. A ne ledasjaká! Součástí moderního turistického centra Saliris Resort u Egerszalóku je totiž soustava bazénů, do nichž natéká voda z pramenů 68 °C teplých, bohatých na různé minerální příměsi. Zdejší koupele mají prokazatelně léčivé účinky, ale samozřejmě do nich lze zavítat i bez medicínských aspirací. Lázně mají velkou venkovní část, v níž zaujme také pěkná travertinová kupa, pórovitý materiál vysrážený ze zdejší vody. Místní mu říkají "hora soli", případně "malé Pamukkale". Podobnost s tureckou lokalitou je zřejmá, byť v menším měřítku.

Zařízení lázní v Egerszalóku mají co do kvality západoevropské parametry, přitom ceny nejsou závratné, tříhodinový pobyt vyjde na 2 100 HUF (asi 185 CZK). A v západní Evropě by se dobře vyjímalo i centrum asi 10 kilometrů vzdáleného města Eger: vzorně opravené fasády, slušná síť služeb i zajímavé památky. Kromě hradu, centrálního náměstí a několika mohutných kostelů zaujme i nejvýraznější připomínka turecké okupace Egeru (1596–1687), totiž samostatně stojící, velmi štíhlý minaret.

Lázně Saliris v Egerszalóku, v popředí travertinová kupa

Lázně Saliris v Egerszalóku, v popředí travertinová kupa

 

Pusté Bukové hory

Eger leží na jižním úpatí pohoří Bükk (Bukové hory). Jeho centrální část, kterou tvoří vápencová plošina, protíná silnice, která vystupuje do výšky asi 750 metrů a jako jediná v oblasti má kvalitní povrch. Tady už bezesporně vane duch Karpat -   bukové lesy neberou konce, nikde žádné osídlení a taky prakticky žádní návštěvníci. Na centrální plošině Bükku les ustupuje několika velkým pasekám, krajina tam silně připomíná vrcholové části Šumavy.

Zajíždíme do zapadlé osady Répáshuta (Repašská huta), kde se historicky uchytilo slovenské osídlení a slovensky hovořící obyvatelstvo tu dnes tvoří skoro polovinu populace. Slovenština se tu učí i ve škole a tak oceníme, když s námi po několika dnech někdo promluví i jinak než maďarsky. Jinak tu ovšem panuje zcela poklidná atmosféra a místní se na cizince dívají s neskrývaným zájmem.

"Slovenská" vesnice Répáshuta v pohoří Bükk

Z Répáshuty sjíždíme do malého turistického střediska Lillafüred s pitoreskním hotelem v podobě romantického zámku. To už jsme téměř na předměstí Miskolce (podle některých zdrojů se Miskolc česky přepisuje také Miškovec), čtvrtého největšího maďarského sídla. Zůstáváme na okraji města, konkrétně v části Tapolca, proslulé komplexem jeskynních termálních lázní. Jako kulisa vnitřních bazénů tu skutečně slouží labyrint vápencových jeskyní, občas tématicky uměle "ozvláštněných" jako například divoký proud, hvězdná obloha... Plavat se dá samozřejmě i venku, jen doporučujeme vyhnout se víkendům, kdy se do Tapolcy sjíždí snad půl Miskolce.

Centrální plošina v pohoří Bükk
Centrální plošina v pohoří Bükk

Centrální plošina v pohoří Bükk

Podél slovenské hranice

Z Miskolce se vracíme zpět do Lillafüredu, ještě jednou vystoupáme na Bükk a po dlouhém, velmi kodrcavém sjezdu míříme k městu Ózd. I s Bukovými horami v zádech však krajina zůstává dosti členitá a přidávají se orientační problémy. "Znaková řeč" nás nakonec navádí na správnou trajektorii a pořád je se na co dívat, třeba odlehlá vápencová soutěska před osadou Uppony připomene kaňony Slovenského krasu.

Prudkou změnu přináší až Ózd. Na příjezdu projíždíme nefalšovanou, čistě romskou osadou, oddělenou od vlastního města železniční tratí.

Jeskynní lázně Miskolc-Tapolca

Jeskynní lázně Miskolc-Tapolca

Samotný Ózd je pak nepříjemným mementem "socialistické industrializace", která sem po 2. světové válce přinesla těžký průmysl. Panoráma obrovských továren, dnes zčásti nefunkčních, střídají chladící věže v sousedství paneláků a je zřetelné, že život tu dnes, s vysokou nezaměstnaností, není žádný med. To potvrzuje i krátká debata v místní hospodě, kde nám jeden z místních, gastarbeiter pracující přes rok v Karlsruhe, německy tlumočí názory ostatních.

Po lekci v Ózdu míříme na západ podél slovenské hranice a okolí se mění jako kouzelným proutkem. Šedivé industriální imprese střídá bukolická krajina malých vesniček obklopených posečenými lukami, dlouhé kilometry nepotkáváme žádné auto. Za Domaházou čeká ještě poslední horská prémie (kdo by to do toho Maďarska řekl!) a po prudkém sjezdu jsme za chvíli zpět v Ceredu, výchozím místě okruhu.

Může se hodit

Doprava
Do Budapešti se dostanete z Prahy i jiných míst Česka snadno vlakem. Z metropole je pak časté spojení do Egeru (2 hodiny) i jiných míst severního Maďarska. Jízdní řády maďarských železnic najdete na adrese www.mav.hu. Cesta autem z Prahy do Egeru je dlouhá přes 600 kilometrů.

Na kole v Maďarsku
S výjimkou nejhlavnějších silnic v Maďarsku potěší většinou nízký provoz aut, počítejte s tím, že na mnoho silnic 1. třídy je cyklistům vjezd zakázán. Silnice nejnižší kategorie mají často velmi špatný povrch. Zato řidiči jsou vůči velocipédům velmi ohleduplní – míjejí vás s velkým bočním odstupem a při protiprovozu si nikdo nedovolí předjet.

Informace


Zobrazit místo maďarská pohoří na větší mapě
Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Apokalypsa v dinosvětě: Největší Jurský park minulosti postraší i pobaví

Obří monstra před lety děsila návštěvníky, nyní hnijí v lese a člověk by nad...

Obří monstra před lety děsila návštěvníky, nyní hnijí v lese a člověk by nad nimi spíš zaplakal. Podívejte se na fotky...

Začínají Bratislavské městské dny 2018, nabídnou videomapping i ostrov Sihoť

Bratislavský hrad je po právu hlavní dominantou.

Oblíbené Bratislavské městské dny, které každoročně přilákají do ulic hlavního města Slovenska tisíce lidí, se konají...

Dovolená s drogovými kartely. Mexický Cancún hlásí rekordní počet vražd

Pláže v mexickém letovisku Cancún

Pro turisty by to měl být ráj, ale bezpečnostní situace v Cancúnu se vymyká kontrole. Minulý týden se zde během pouhých...

Najdete na iDNES.cz