Hřebenáč ve Sloupu

Hřebenáč ve Sloupu | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Zimní kouzlo Moravského krasu. Krásný výlet k Macoše bez davů

  • 12
V Moravském krasu nastává období, které je pro mnohé tím pravým magnetem, od listopadu do konce března, kdy zástupy výletníků citelně prořídnou. Osiřelé skalní rokle, průhledné lesy bez listí, prázdná parkoviště i zavřené kiosky dodávají Moravskému krasu právě v těchto dnech neotřelé kouzlo.

Macocha a Punkevní jeskyně patří k nejvýznamnějším turistickým cílům v zemi, což znamená, že v létě si úžasnou přírodu a krajinu bez hlučných davů příliš neužijete. Nyní je však vše jinak. Povrch Moravského krasu upadl do poklidného zimního spánku a Pustý žleb je opravdu téměř pustý. V podzemí však voda nevyschla a zurčí pořád stejným rytmem.

Punkevní i Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou i mimo sezonu stále otevřené a není problém se na prohlídku dostat i bez objednání předem. Nastal konečně čas objevit a v klidu si vychutnat tajuplný svět Moravského krasu bez nežádoucích příkrovů turistického byznysu.

Od Macochy k Dolině

Zvolíte-li si jako výchozí bod pro toulky Moravským krasem Macochu, přivítá vás takřka prázdné parkoviště. I tak ovšem o víkendu pravděpodobně za celodenní stání osobního auta zaplatíte 50 Kč.

Pohled do Macochy je pochopitelně nepsanou povinností a z horního i dolního můstku uchvátí v kteroukoli roční dobu.

Propast Macocha

Nejmohutnější (nikoli však nejhlubší) propast na našem území. Jícen má rozměry 174 x 76 m, hloubka dosahuje 168 m. Na dně, kde se nacházejí dvě jezírka, protéká podzemní říčka Punkva. Pohled do hlubin propasti shora umožňují dvě zábradlím opatřené vyhlídky: horní můstek a dolní můstek. Dno Macochy je zpřístupněno umělou štolou jako součást prohlídkového okruhu z Punkevních jeskyní.

Méně známou vyhlídku představuje Koňský spád vzdálený necelý kilometr od Macochy po žluté značce. Je to skalní hrana, kde vápencová náhorní pláň příkře spadá do hlubin Pustého žlebu. Kdysi tu údajně havaroval koňský povoz. Hezký rozhled umocňuje absence listí na stromech, díky čemuž je zalesněná krajina mnohem průhlednější. Potvrzuje se to i v dalším průběhu značené trasy, která sleduje hranu Pustého žlebu a směřuje do Sloupu. Skrze překrásné bukové lesy prosvítají vápencové skály i vesnice na protilehlé straně údolí.

Bez povšimnutí by neměl zůstat závrt Dolina, na jehož existenci upozorňuje turistický rozcestník. Je však třeba k němu popojít směrem vpravo od značené trasy a sejít křovinami na ploché travnaté dno jeho prohlubně. Závrt Dolina má úctyhodný průměr 166 m a je druhý největší v Moravském krasu. Někde pod ním se rozkládá konec podzemního systému veřejnosti nepřístupné Amatérské jeskyně.

Pohled do Macochy z dolního můstku

Ostrov u Macochy

Oběti Amatérské jeskyně

Odhalování podzemní nádhery Moravského krasu je spjato s obětavou a nebezpečnou dřinou dobrovolných jeskyňářů. Některé objevy jsou přitom tak drahé, že jejich cena bývá vykoupena lidskými životy. Největší senzací v dějinách české speleologie byl roku 1969 objev naší nejrozsáhlejší 30 km dlouhé Amatérské jeskyně, z níž vytéká řeka Punkva na dno propasti Macocha.

O to tragičtější bylo, když dva z objevitelů nalezli v Amatérské jeskyni po roce smrt. Při průzkumu je zastihla nenadálá povodeň na podzemním toku Bílé vody a stoupající voda odřízla všechny suché přístupové cesty. Milan Šlechta zahynul při pokusu podplavat sifon proti vodě, Marko Zahradníček se ukryl do vertikálního komínového výklenku. Jeho poslední životní okamžiky musely být strašné, protože stoupající vodní hladina zaplnila jeskynní chodbu až po nejvyšší strop…

Pustý žleb z Koňského spádu

Vyhlídka Koňský spád

Kolem Sloupsko-šošůvských jeskyní

Od závrtu Dolina je to již jen kousek do Sloupu, jehož dominantu tvoří hezký poutní kostel z období baroka. Ještě před ním však narazíte na tunelovitou jeskyni Kůlnu proslulou nálezy pozůstatků neandertálského člověka a vápencové skalisko Hřebenáč, podle něhož byla obec Sloup pravděpodobně pojmenována. Hřebenáč se tyčí u vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní, které jsou stejně tak jako Punkevní jeskyně otevřené po celý rok (kromě pondělí a vánočních svátků).

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou nejrozsáhlejší a také nejdéle zpřístupněné jeskyně Moravského krasu. Již v 80. letech 19. století byla dílčí část osvětlena elektrickými obloukovými lampami, tehdy světová senzace.

Šošůvka na Šošůvské planině

Poutní kostel ve Sloupu

Jeskyně získaly věhlas také množstvím archeologických nálezů pravěkých zvířat,  především jeskynních medvědů a lvů. Vytvořil je Sloupský potok, jenž vtéká u Hřebenáče do podzemí. Dvě jeskynní patra jsou spojena několika mohutnými propastmi, např. Nagelova propast je hluboká 80 m.

Prohlídka trvá v závislosti na volbě okruhu buď 60, nebo 120 minut, v závislosti na tom je trasa dlouhá 890, či 1 760 metrů. Zájemcům o adrenalin se nabízí i tříhodinová prohlídka mimo obvyklé trasy.

Šošůvská planina se studánkou Na Troubkách

Bílá voda pod Holštejnem

Ve Sloupu Moravský kras končí, takže pokud chcete i nadále objevovat mimosezonní krasová kouzla, musíte se třemi kilometry přes kopec přehoupnout do Holštejna v sousedním údolí Bílé vody. Červená značka stoupá přes Šošůvku a Šošůvskou planinu k hezké studánce Na Troubkách, odkud kdysi vedl dřevěný vodovod na Holštejnský hrad. Z Šošůvské planiny se otvírá krásný pohled na celou severní část Moravského krasu, který v okolní krajině Drahanské vrchoviny představuje mírně propadlou sníženinu.

Jedním z nejkrásnějších míst Moravského krasu je v lesích ukrytá vesnička Holštejn. Své jméno dostala podle hradu, jehož skromné zbytky najdete na jižně ležícím vápencovém skalisku. Mnohem přitažlivější než hrad je však volně přístupný prostorný dóm jeskyně Hladomorna, která sloužila jako hradní vězení.

Hrad Holštejn

Holštejn z Hladomorny

Zajímavé je také slepé Holštejnské údolí, kam se z hradu schází kolem zábradlí po schodech. Potok Bílá voda tady s hukotem mizí pod skalní stěnou a světlo světa spatřuje až po mnohakilometrové pouti podzemím jako Punkva na dně Macochy. Mezitím se v Amatérské jeskyni spojuje se Sloupským potokem.

Jeskyni, v níž Bílá voda mizí, dali lidé přiléhavé jméno (Nová) Rasovna. Údajně proto, že se v tomto divokém koutu přírody zbavovali nežádoucích domácích zvířat. Kousek odtud se nachází i jeskyně Stará Rasovna, která také slouží jako hltač povrchových vod, ovšem pouze v dobách vodních přívalů. Tehdy Nová Rasovna nestačí pojímat všechnu vodu a dno Holštejnského slepého údolí se mění v jezero.

Návrat k Macoše

Zatímco Bílá voda teče do Macochy v podstatě přímočaře, cesta po zemském povrchu je o něco delší. Za povšimnutí u turistické trasy stojí některé další závrty i vchody do jeskyní, které mají podobu betonových skruží uzavřených poklopem. Hezké jsou také technické památky, a to stará vápenka poblíž rozcestí Kalvodův kříž a zděný větrný mlýn v Ostrově u Macochy.

Okružní návrat na parkoviště u Macochy si lze při dostatku času prodloužit o putování Suchým a Pustým žlebem přes Skalní mlýn. Pokud vyrazíte brzy, stihnete možná i poslední vstup do Punkevních jeskyní.

Může se hodit

Punkevní jeskyně
Nejznámější jeskyně Moravského krasu, jež lákají každoročně desetitisíce návštěvníků především jízdou na lodičkách po ponorné říčce Punkvě. Prohlídkový okruh je také jedinou možností, jak se přiblížit ke dnu propasti Macocha. Punkevní jeskyně jsou přístupné již od roku 1910, vodní plavba od roku 1933. Prohlídkový okruh je výsledkem důmyslných a odvážných technických prací, kterými byl změněn hydraulický režim podzemní řeky. Prohlídka trvá 60 minut délka trasy je 1 250 m.

Itinerář trasy
Macocha – Koňský spád, 1 km, žlutá – závrt Dolina, 3 km, žlutá – Sloup, 5 km, žlutá – Holštejn, 8 km, červená – Ostrov u Macochy, 11 km, červená – Macocha, 14 km, zelená.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 86 – Okolí Brna, Moravský kras

, pro iDNES.cz