Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zimní kouzlo Moravského krasu. Krásný výlet k Macoše bez davů

aktualizováno 
V Moravském krasu nastává období, které je pro mnohé tím pravým magnetem, od listopadu do konce března, kdy zástupy výletníků citelně prořídnou. Osiřelé skalní rokle, průhledné lesy bez listí, prázdná parkoviště i zavřené kiosky dodávají Moravskému krasu právě v těchto dnech neotřelé kouzlo.

Hřebenáč ve Sloupu | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Macocha a Punkevní jeskyně patří k nejvýznamnějším turistickým cílům v zemi, což znamená, že v létě si úžasnou přírodu a krajinu bez hlučných davů příliš neužijete. Nyní je však vše jinak. Povrch Moravského krasu upadl do poklidného zimního spánku a Pustý žleb je opravdu téměř pustý. V podzemí však voda nevyschla a zurčí pořád stejným rytmem.

Fotogalerie

Punkevní i Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou i mimo sezonu stále otevřené a není problém se na prohlídku dostat i bez objednání předem. Nastal konečně čas objevit a v klidu si vychutnat tajuplný svět Moravského krasu bez nežádoucích příkrovů turistického byznysu.

Od Macochy k Dolině

Zvolíte-li si jako výchozí bod pro toulky Moravským krasem Macochu, přivítá vás takřka prázdné parkoviště. I tak ovšem o víkendu pravděpodobně za celodenní stání osobního auta zaplatíte 50 Kč.

Pohled do Macochy je pochopitelně nepsanou povinností a z horního i dolního můstku uchvátí v kteroukoli roční dobu.

Propast Macocha

Nejmohutnější (nikoli však nejhlubší) propast na našem území. Jícen má rozměry 174 x 76 m, hloubka dosahuje 168 m. Na dně, kde se nacházejí dvě jezírka, protéká podzemní říčka Punkva. Pohled do hlubin propasti shora umožňují dvě zábradlím opatřené vyhlídky: horní můstek a dolní můstek. Dno Macochy je zpřístupněno umělou štolou jako součást prohlídkového okruhu z Punkevních jeskyní.

Méně známou vyhlídku představuje Koňský spád vzdálený necelý kilometr od Macochy po žluté značce. Je to skalní hrana, kde vápencová náhorní pláň příkře spadá do hlubin Pustého žlebu. Kdysi tu údajně havaroval koňský povoz. Hezký rozhled umocňuje absence listí na stromech, díky čemuž je zalesněná krajina mnohem průhlednější. Potvrzuje se to i v dalším průběhu značené trasy, která sleduje hranu Pustého žlebu a směřuje do Sloupu. Skrze překrásné bukové lesy prosvítají vápencové skály i vesnice na protilehlé straně údolí.

Bez povšimnutí by neměl zůstat závrt Dolina, na jehož existenci upozorňuje turistický rozcestník. Je však třeba k němu popojít směrem vpravo od značené trasy a sejít křovinami na ploché travnaté dno jeho prohlubně. Závrt Dolina má úctyhodný průměr 166 m a je druhý největší v Moravském krasu. Někde pod ním se rozkládá konec podzemního systému veřejnosti nepřístupné Amatérské jeskyně.

Pohled do Macochy z dolního můstku

Pohled do Macochy z dolního můstku

Ostrov u Macochy

Ostrov u Macochy

Oběti Amatérské jeskyně

Odhalování podzemní nádhery Moravského krasu je spjato s obětavou a nebezpečnou dřinou dobrovolných jeskyňářů. Některé objevy jsou přitom tak drahé, že jejich cena bývá vykoupena lidskými životy. Největší senzací v dějinách české speleologie byl roku 1969 objev naší nejrozsáhlejší 30 km dlouhé Amatérské jeskyně, z níž vytéká řeka Punkva na dno propasti Macocha.

O to tragičtější bylo, když dva z objevitelů nalezli v Amatérské jeskyni po roce smrt. Při průzkumu je zastihla nenadálá povodeň na podzemním toku Bílé vody a stoupající voda odřízla všechny suché přístupové cesty. Milan Šlechta zahynul při pokusu podplavat sifon proti vodě, Marko Zahradníček se ukryl do vertikálního komínového výklenku. Jeho poslední životní okamžiky musely být strašné, protože stoupající vodní hladina zaplnila jeskynní chodbu až po nejvyšší strop…

Pustý žleb z Koňského spádu

Pustý žleb z Koňského spádu

Vyhlídka Koňský spád

Vyhlídka Koňský spád

Kolem Sloupsko-šošůvských jeskyní

Od závrtu Dolina je to již jen kousek do Sloupu, jehož dominantu tvoří hezký poutní kostel z období baroka. Ještě před ním však narazíte na tunelovitou jeskyni Kůlnu proslulou nálezy pozůstatků neandertálského člověka a vápencové skalisko Hřebenáč, podle něhož byla obec Sloup pravděpodobně pojmenována. Hřebenáč se tyčí u vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní, které jsou stejně tak jako Punkevní jeskyně otevřené po celý rok (kromě pondělí a vánočních svátků).

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou nejrozsáhlejší a také nejdéle zpřístupněné jeskyně Moravského krasu. Již v 80. letech 19. století byla dílčí část osvětlena elektrickými obloukovými lampami, tehdy světová senzace.

Šošůvka na Šošůvské planině

Šošůvka na Šošůvské planině

Poutní kostel ve Sloupu

Poutní kostel ve Sloupu

Jeskyně získaly věhlas také množstvím archeologických nálezů pravěkých zvířat,  především jeskynních medvědů a lvů. Vytvořil je Sloupský potok, jenž vtéká u Hřebenáče do podzemí. Dvě jeskynní patra jsou spojena několika mohutnými propastmi, např. Nagelova propast je hluboká 80 m.

Prohlídka trvá v závislosti na volbě okruhu buď 60, nebo 120 minut, v závislosti na tom je trasa dlouhá 890, či 1 760 metrů. Zájemcům o adrenalin se nabízí i tříhodinová prohlídka mimo obvyklé trasy.

Šošůvská planina se studánkou Na Troubkách

Šošůvská planina se studánkou Na Troubkách

Bílá voda pod Holštejnem

Ve Sloupu Moravský kras končí, takže pokud chcete i nadále objevovat mimosezonní krasová kouzla, musíte se třemi kilometry přes kopec přehoupnout do Holštejna v sousedním údolí Bílé vody. Červená značka stoupá přes Šošůvku a Šošůvskou planinu k hezké studánce Na Troubkách, odkud kdysi vedl dřevěný vodovod na Holštejnský hrad. Z Šošůvské planiny se otvírá krásný pohled na celou severní část Moravského krasu, který v okolní krajině Drahanské vrchoviny představuje mírně propadlou sníženinu.

Jedním z nejkrásnějších míst Moravského krasu je v lesích ukrytá vesnička Holštejn. Své jméno dostala podle hradu, jehož skromné zbytky najdete na jižně ležícím vápencovém skalisku. Mnohem přitažlivější než hrad je však volně přístupný prostorný dóm jeskyně Hladomorna, která sloužila jako hradní vězení.

Hrad Holštejn

Hrad Holštejn

Holštejn z Hladomorny

Holštejn z Hladomorny

Zajímavé je také slepé Holštejnské údolí, kam se z hradu schází kolem zábradlí po schodech. Potok Bílá voda tady s hukotem mizí pod skalní stěnou a světlo světa spatřuje až po mnohakilometrové pouti podzemím jako Punkva na dně Macochy. Mezitím se v Amatérské jeskyni spojuje se Sloupským potokem.

Jeskyni, v níž Bílá voda mizí, dali lidé přiléhavé jméno (Nová) Rasovna. Údajně proto, že se v tomto divokém koutu přírody zbavovali nežádoucích domácích zvířat. Kousek odtud se nachází i jeskyně Stará Rasovna, která také slouží jako hltač povrchových vod, ovšem pouze v dobách vodních přívalů. Tehdy Nová Rasovna nestačí pojímat všechnu vodu a dno Holštejnského slepého údolí se mění v jezero.

Návrat k Macoše

Zatímco Bílá voda teče do Macochy v podstatě přímočaře, cesta po zemském povrchu je o něco delší. Za povšimnutí u turistické trasy stojí některé další závrty i vchody do jeskyní, které mají podobu betonových skruží uzavřených poklopem. Hezké jsou také technické památky, a to stará vápenka poblíž rozcestí Kalvodův kříž a zděný větrný mlýn v Ostrově u Macochy.

Okružní návrat na parkoviště u Macochy si lze při dostatku času prodloužit o putování Suchým a Pustým žlebem přes Skalní mlýn. Pokud vyrazíte brzy, stihnete možná i poslední vstup do Punkevních jeskyní.

Může se hodit

Punkevní jeskyně
Nejznámější jeskyně Moravského krasu, jež lákají každoročně desetitisíce návštěvníků především jízdou na lodičkách po ponorné říčce Punkvě. Prohlídkový okruh je také jedinou možností, jak se přiblížit ke dnu propasti Macocha. Punkevní jeskyně jsou přístupné již od roku 1910, vodní plavba od roku 1933. Prohlídkový okruh je výsledkem důmyslných a odvážných technických prací, kterými byl změněn hydraulický režim podzemní řeky. Prohlídka trvá 60 minut délka trasy je 1 250 m.

Itinerář trasy
Macocha – Koňský spád, 1 km, žlutá – závrt Dolina, 3 km, žlutá – Sloup, 5 km, žlutá – Holštejn, 8 km, červená – Ostrov u Macochy, 11 km, červená – Macocha, 14 km, zelená.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 86 – Okolí Brna, Moravský kras

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.