Varování přišlo od japonských geologů z Ústavu pro předcházení přírodním katastrofám na univerzitě v Kjótu, kteří studují pohyby půdy v oblasti Machu Picchu, které sloužilo Inkům jako útočiště před španělskými výboji v 16. století. Machu Picchu bylo znovu objeveno v roce 1911 a v roce 1983 zapsáno na seznam světově chráněných památek UNESCO.
Japonští geologové měřili pohyb příkrého zadního svahu pevnosti a zjistili, že půda se sesouvá rychlostí přibližně 0,4 centimetru měsíčně. Vědci soudí, že je to dost rychlý pohyb, který je předzvěstí velkého sesuvu půdy. Zatím ovšem nejsou
schopni ani ochotni předpovědět, kdy by k němu mohlo dojít a hodlají to zjistit během další fáze svého výzkumu.
Peruánští oficiální činitelé nicméně popírají, že by sesuv půdy znamenal jakékoli bezprostřední nebezpečí. Podle Javiera Lambarriho, ředitele Národního ústavu pro kulturu v Cuzcu, jsou trosky Machu Picchu monitorovány z hlediska seizmické aktivity 24 hodin denně. "Zatím nemáme žádné zprávy, že by hrozilo
bezprostřední nebezpečí," říká Lambarri. I on ovšem připouští, že Machu Picchu leží v oblasti geologického zlomu, který by mohl způsobit problémy. "Víme, že je tu zlomová linie, která prochází celým městem a mohla by způsobit problém," dodává Lambarri.
Diskuse, jak co nejlépe uchovat Machu Picchu pro příští generace, pokračují už několik let. V loňském roce peruánské úřady rozhodly omezit počet návštěvníků pevnosti ze strachu před erozí, ovšem toto opatření historiky a ochránce památek nijak neuspokojilo. Ti tvrdí, že by bylo třeba učinit na záchranu Machu Picchu mnohem víc a protestují především proti výstavbě lanovky vedoucí až k pevnosti.
Jeden z peruánských prezidentských kandidátů v rámci předvolební kampaně slíbil, že pokud zvítězí ve volbách vypsaných na příští měsíc, nechá se inaugurovat v Machu Picchu. Teď si možná své plány rozmyslí... co kdyby se země pohnula.
 Dávná incká pevnost Machu Picchu patří k nejznámějším památkám nejen v Peru. |
