Německý Velký Javor či Fichtelberg, rakouský Hochficht, polskou Szrenicu nebo slovenskou Velkou Raču, všechny tyto poměrně velké lyžařské oblasti bezprostředně za českou hranicí už vaše lyže možná zkusily a navíc jsme o nich psali. České záhumení má však i svá komornější místa, která stojí třeba za víkendovou lyžovačku.
Pod velkým uchem
Ten kopec je markantní a viditelný z velké dálky. Hřeben Hoher Bogen, mírně přesahující úroveň 1 000 metrů, se zvedá kousek za česko-bavorskou hranicí nedaleko Klatov. Jeho vrcholová část byla v období studené války obdařena špionážním radarem Bundeswehru. "Diverzní" televizní signál západoněmeckých stanic se navíc odtud šířil hluboko do komunistického Československa.
To bylo kdysi. Dnes většina návštěvníků spíše, než stopami po studené válce vezme zavděk zdejší sjezdařskou oblastí, která se nachází na severovýchodním svahu směrem do Čech.
Plán sjezdovek na Hohen Bogenu
Lanovka na Hohen Bogen. Dole v údolí je vidět městečko Neukirchen beim Heiligen Blut.
Páteří areálu je dvojsedačka, která překonává slušné převýšení 400 metrů a tím může směle soutěžit s mnohem většími areály. Ani sklon svahů neurazí. Většina tratí má červenou barvu a valná část sjezdovek je osvětlená s možností večerního lyžování.
Tip na dovolenouVyražte na jarní prázdniny na hory. Vyberte si z pestré nabídky lyžařských pobytů na dovolena.iDNES.cz. |
Ostatní parametry, hlavně menší kapacita páteřní lanovky, už tak skvělé nejsou. Dolní stanice leží v poměrně nízké nadmořské výšce a navíc ve srážkovém stínu, sněhové poměry tu proto bývají občas všelijaké.
Na Hohen Bogenu si tedy dobře zalyžujete hlavně v období dostatku přírodního sněhu a nejlépe mimo víkendy a prázdniny. V opačném případě riskujete nějakou tu minutu strávenou ve frontě. A kdyby vás prkna přestala bavit, je možné si na Bogenu sjet sáňkařskou trasu, nejdelší v Bavorském lese. Sáňky si půjčíte dole u lanovky.
Hohen Bogen
|
Mitterdorf: lyžování na čáře
V centrální části Bavorského lesa, kousek za přechodovým hraničním bodem Strážný/Philippsreuth, najdete rodinné lyžařské středisko Mitterdorf. Zdejší sjezdovky se rozbíhají z vrcholu Almbergu (1 139 m) do všech stran, přičemž ta nejdelší, s převýšením 300 metrů, směřuje do hlubokých hvozdů k jihozápadu. Bohužel, je to jediné místo, kde vás vyveze nahoru lanovka, jinde musíte vzít zavděk vleky.
Svahy obrácené k severu se malebně sklánějí k zástavbě osady Mitterfirmiansreuth a pokud se na lyžích spustíte až pod silnici, tak po prudkém, tzv. kostelním svahu strmě sjedete (barva černá!) až do údolí těsně k česko-německé hranici. Stačí pozdě zahranit a můžete být zpátky "doma" dřív, než se nadějete.
Plán sjezdovek Mitterdorf
Lyžařský potěr na sjezdovce nad Hinterfirmaiansreuthem
Pestrostí tratí ani délkou sjezdovek Mitterdorf samozřejmě nemůže úplně konkurovat blízkým, o dost větším lyžařským areálům jako jsou Grosser Arber (Velký Javor) či Hochficht (Smrčina). Boduje však cenovou politikou, 22 eur za denní lístek není moc a rodiny s dětmi tu mají markantní slevy.Například v kombinaci 1 dospělý + 1 dítě zaplatíte za celodenní lyžování jen 30 eur.
Tradičně vysoký podíl aut s českou SPZ na zdejších parkovištích svědčí o tom, že areál si své publikum v Čechách už dávno našel. Výhodou je poloha v poměrně vysoké nadmořské výšce a návaznost na rozsáhlý systém běžeckých stop. Vyměnit v poledne tlusté lyže za běžky, a pak vyrazit na dvě tři hodinky do hloubi bavorských hvozdů se tu přímo nabízí.
Mitterdorf
|
S rozhlednou v zádech
Smrčiny, německy Fichtelgebirge, platí v Česku za skoro neznámé pohoří. Jeho větší část leží v Bavorsku, mezi Českým lesem a Krušnými horami, a na české státní území zasahuje jen v Ašském výběžku.
Pokud zamíříte z Chebu západním směrem, tak se před vámi za chvíli zjeví markantní zalesněná vyvýšenina. Právě to je centrální část Fichtelgebirge, mírně přesahující nadmořskou výšku 1 000 metrů.
Plán sjezdovek ve Fichtelgebirge
Centrem sjezdového lyžování je tu kopec Ochsenkopf (1 024 m), druhý nejvyšší v pohoří. Na jeho vrcholu stojí stará kamenná rozhledna Asenturm a zdaleka viditelný moderní vysílač. Z jižní i severní strany vedou na Ochsenkopf sedačkové lanovky, lemované vždy jednou sjezdovkou.
Prudší svah je ten severní, červený, který se sklání k obci Bischofsgrün. Jižní sjezdovka je pak ohodnocena modrou barvou. Převýšení severní sjezdovky dosahuje solidních 350 metrů a je celá pokrytá umělým zasněžováním. V okolí najdete ještě několik menších svahů vhodných spíše pro děti.
Ochsenkopf
|
Zieleniec: přes hranici na polské svahy
Dvě lanovky, skoro tři desítky vleků a dohromady dvacet kilometrů sjezdovek. Na první pohled si možná řeknete, kde se to v těch Orlických horách bere. Takové jsou totiž základní parametry lyžařské oblasti Zieleniec kousek za Náchodem.
Bližší pohled už tak optimistický není. Některé tratě na Zielenci jsou sice docela strmé, všechny bez výjimky však také dosti krátké. Převýšení žádné z nich nedosahuje ani 300 metrů a většinou je to ještě o dost méně.
Svahy na Zielenci jsou přivrácené k východu a jejich horní partie sahají až na samý hřeben Orlických hor (polsky Góry Bystrzyckie) do výšky 1 000 nadmořských metrů. Nespornou výhodou pro české návštěvníky je, že se autem nemusíte obtěžovat až do Polska. Stačí dojet k Masarykově chatě pod Šerlichem, od parkoviště popojít pár desítek metrů a poté sjet do Polska podle vleku označeného číslem 18.
Plán sjezdovek na Zielenci
Na dětském vleku na Zielenci
Vzhledem k průměrným parametrům areálu a poloze v "laciném" Polsku za lyžování na Zielenci nezaplatíte úplně málo. V přepočtu na české koruny vyjde den sjezdování téměř na pětistovku. Asi už nepřekvapí, že na "Východě", na rozdíl od Německa nebo Rakouska, tady děti mají jen zanedbatelnou slevu.
A jak vypadá srovnání s pár kilometrů vzdáleným Skicentrem v Deštném na českém území? Deštné má méně sjezdovek, s podobným převýšením jako na Zielenci, ale jsou tam dvě černé tratě a zalyžujete si o trochu laciněji (440, respektive 340 Kč za den).
Zieleniec
|
Čertov: neznámé končiny Javorníků
V zastrčené dolině slovenské části Javorníků, na dohled od naší hranice, se nachází poněkud utajené zimní středisko Čertov. Na poměry malých hor nabízí docela slušné svezení. Převýšení z vrcholu (870 m n. m.) do údolí činí 300 metrů, severní poloha areálu slibuje i příznivé sněhové podmínky.
Čertov stojí v přímé konkurenci k jen několik kilometrů vzdálenému areálu Kohútka, který se nalézá na moravském území bezprostředně za hranicí. Ostatně silnice, kterou přijedete na Čertov, pokračuje vzhůru na hřeben právě na Kohútku.
Je to zjevně soutěž o lyžaře, která drží ceny na příjemné úrovni. Čertov je o něco levnější (16 eur oproti 480 Kč na Kohútce za celodenní jízdenku) při srovnatelné velikosti areálu, ovšem Kohútka má přece jen modernější technické vybavení, mimo jiné sedačkovou lanovku, pestřejší svahy i větší podíl umělého zasněžení.
Na areálu v Čertově vás budou nahoru tahat pomy, lanovka zde není žádná. Hlavní sjezdovky mají červenou barvu, je zde i dětský svah. Zázemí v podobě chaty Alpina najdete v údolí a pokud budete chtít auto pro jednou nechat doma, tak tam několikrát denně zajíždí autobus z Púchova.
Čertov
|
