Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lyžařská střediska hledají vodu

  10:12aktualizováno  10:12
Teplé zimy jsou na přírodní sníh stále skoupější a tuzemské skiareály, pokud chtějí přežít, musí své sjezdovky zasněžovat uměle. Jediné sněhové dělo puštěné na plný výkon však za pouhou hodinu provozu vychrlí do vzduchu desítky tisíc litrů vody, která se na mrazu promění ve sněhové vločky. Vydatný vodní zdroj proto začíná mít pro každé lyžařské středisko cenu zlata. "Vhodné klimatické podmínky k zasněžování na našich horách většinou nastanou jen několikrát za zimu a provozovatelé skiareálů se v takových chvílích snaží využít všechna děla, která mají k dispozici. Proto musí být v blízkosti sjezdovek vydatné zdroje vody," říká odborník na horské technologie Jiří Lhota.

Sněhový kanon podle něj za vteřinu spotřebuje až deset litrů vody, kterou provozovatelé skiareálů získávají přímo z potoků, ze speciálních rezervoárů nebo z obecních vodovodů. Provozovatelé skiareálu v Peci pod Sněžkou například čerpají vodu na výrobu technického sněhu z Lučního potoka tekoucího přímo pod hlavními sjezdovkami. "Toto řešení však není ideální. Zasněžování chceme dále rozšiřovat a při slabých srážkách bychom se v budoucnu mohli kvůli nedostatku vody dostat do vážných problémů," připouští ředitel společnosti Ski Pec František Vambera.

Pečtí vlekaři proto podle něj už nyní přemýšlejí, jak současný jediný zdroj vody posílit. "Několik děl navíc ještě potok utáhne, ale potom budeme muset najít nějaké řešení. Uvažujeme o napojení na městský vodovod," konstatuje Vambera.

Malá vydatnost místního Černého potoka dělá starosti i pracovníkům Tělovýchovné jednoty Spartak v Rokytnici nad Jizerou, která provozuje oba tamní lyžařské areály. "Na provoz čtyř děl v areálu Horní Domky nám zatím voda stačí. Výraznější rozšíření umělého zasněžování však při dodržení stanoveného minimálního průtoku v potoce nepřipadá v úvahu. V budoucnu proto budeme muset zřejmě vybudovat přivaděč vody až ze sedm kilometrů vzdálené Jizery," sděluje pracovník rokytnického Spartaku Roman Ruščak.
 

Autor:


Nejčtenější

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...



Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Bez stativu nejdu. Největší hříchy fotografa při cestě za skvělými obrázky

Hříchy fotografů 01

Fotíte dobře a rádi? Možná, že čtete i odbornou literaturu, časopisy, diskuse na internetu, nebo se bavíte se stejně...

Další z rubriky

Výlet skutečnou divočinou na Moravě. Na lodi skrz Litovelské Pomoraví

Rezervace Ramena řeky Moravy představuje nefalšovanou divočinu.

Za současného sucha mají tuzemští vodáci čím dál těžší najít sjízdnou řeku. Při pátrání, kam vyrazit na dvoudenní...

Správný pivovar hledali i na Slovensku. Postřižiny zachránila až Vysočina

Magda Vášáryová, Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík a Jiří Schmitzer ve filmu...

Poetika filmových Postřižin dokáže okouzlit téměř všechny generace českých diváků. Najít vhodné lokace pro natáčení...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

Najdete na iDNES.cz