Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Luhačovické Zálesí: malebný kraj před turisty ukrytý

aktualizováno 
Bílé místo na turistické mapě ČR představuje oblast v bezprostředním okolí věhlasných moravských lázní Luhačovic. Malebný a klidný kraj se spoustou drobných pamětihodností nadchne především vyznavače cykloturistiky.

Krajina Luhačovického Zálesí | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Klikněte na mapu

Zatímco Luhačovice, lázně s širokým věhlasem, zná kdekdo, okolní kraj zůstává většině návštěvníků utajen. Z hlediska komerčního turismu v něm totiž nic moc pozoruhodného není, vnímavý poutník s otevřenýma očima tady však může najít mnoho krásných míst, která si zachovala svůj genius loci.

Objevovat lze poutní místa, lidovou architekturu i neokoukané krajinné scenérie. Terén je mírně zvlněný, má ráz ploché vrchoviny prořezané údolíčky s vesnicemi. Převažují pole, louky a drobné lesíky, krajina je otevřená a za dobré dohlednosti se odtud otevírají daleké výhledy. Po silnicích jezdí málo aut a je radost tudy putovat na kole.

Mezi Slováckem, Valašskem a Hanou

Širší okolí Luhačovic se ve vlastivědných textech nazývá Luhačovické Zálesí. Z hlediska lidové kultury bývá tento region považován za nejsevernější oblast Slovácka. Někdy však také za samostatný přechodný mikroregion, v němž se stýkají vlivy Slovácka, Valašska a také Hané. Přechodnost tohoto malého regionu byla v minulosti patrná především u lidových stavení, kde docházelo k zajímavému prolínání a mísení lidových technik a tvarů. Domy a hospodářské objekty se tady stavěly ze dřeva nebo z hlíny, většinou však z obou materiálů kombinovaně.

Krásnou kolekci archivních fotografií na téma lidová architektura Luhačovického Zálesí si můžete prohlédnout v luhačovickém muzeu. Téma lidové architektury může určit i směr cyklistického výletu.

Pozoruhodná architektura lidových staveb

Mezi cíle výpravy po památkách lidového stavitelství patří vesnice Doubravy, Hřivínův Újezd a Kaňovice. V mapách se o nich dočtete, že by zde měly stát rolnické usedlosti, patrové komory, roubené stodoly a zvonička. Není vždy snadné najít tyto objekty v zástavbě rodinných domků, nakonec se to však daří.

Rolnická usedlost v Kaňovicích
Rolnická usedlost v Kaňovicích

Určitě nejhezčí je rolnická usedlost v Kaňovicích, vedle níž osamoceně stojí patrová komora. Její izolovaná poloha měla být ochranou potravinových zásob před případným požárem v domě.

Pozornost upoutá také dřevěná zvonička v Doubravách a komplex roubených stodol na horním konci Hřivínova Újezdu, které jsou postaveny z charakteristicky zakřivených bukových trámů.

Stodoly v Hřivínově Újezdě
Stodoly v Hřivínově Újezdě

 V minulosti zde totiž chybělo rovné jehličnaté dřevo, což mělo za následek velmi archaický až primitivní vzhled veškerých roubených staveb. U hospodářských budov to nevadilo, obytné domy se však zvenku líčily vápnem, aby se podobaly "kvalitnějšímu" hliněnému domu z "bohatšího" slováckého jihu.


Zvonička v Doubravách

Může se hodit

LUHAČOVICKÉ KYSELKY
Luhačovické slané léčivé prameny jsou řazeny k silně mineralizovaným alkalickým jodobromovým kyselkám. Vysoký podíl rozpuštěných látek je způsoben jejich mísením s naftovými solankami, které jsou obsaženy v podložních jílovcových vrstvách.

Luhačovické kyselky

Nejsilnější prameny se využívají k pitné léčbě, ostatní ke koupelím a inhalacím. Léčí se především choroby horních cest dýchacích, ale také zažívacího ústrojí a látkové výměny.

K nejznámějším zřídlům patří Ottovka, Amandka, Vincentka a Aloiska. Svá jména tyto prameny obdržely po příslušnících šlechtického rodu Serényi, který koncem 18. století lázně zřídil a dlouhodobě vlastnil a udržoval.

Dnešní podobu lázní, která pochází převážně z počátku 20. století, významně ovlivnil slovenský architekt Dušan Jurkovič. Jeho pojetí architektury, respektující okolní přírodní prostředí a kombinující prvky moderní architektury s vlivy lidového stavitelství, určuje dodnes typickou tvář Luhačovic.

LUHAČOVICKÁ PŘEHRADA
Luhačovická přehrada se nachází severně od lázní a představuje významné a vlastně jediné rekreační místo v širokém okolí. Její původní poslání však bylo zcela jiné.

Nevyzpytatelná říčka Šťávnice, kterou obvykle protéká jen malé množství vody, způsobovala při povodních značné škody luhačovickým lázním. Aby se tomu zabránilo, bylo rozhodnuto o stavbě přehrady. Budování vodního díla započalo v roce 1912 a díky první světové válce se protáhlo až do roku 1928. Po dokončení se přehrada stala významným místem rekreace a pro návštěvníky lázní také alternativním místem odpočinku.


Doporučená trasa
Luhačovice–Luhačovická přehrada–Pozlovice–Řetechov–Prádlisko–Provodov–Březůvky–Doubravy–Hřivínův Újezd–Kaňovice–Luhačovice–Kladná-Žilín–Rudimov–Petrůvka–Luhačovice. Celkem asi 45 km.

Jak se tam dostat
Autem: z Prahy po dálnici do Brna, pak po hlavní silniční trase č. E50 do Uherského Brodu, zde odbočit vlevo do Luhačovic. Ze severních částí Moravy vede trasa přes Přerov do Uherského Hradiště a odtud do Uherského Brodu.
Vlakem: Luhačovice mají přímé vlakové spojení s Prahou a Chebem. Vlaků jezdí dost, musí se však většinou často přestupovat.


Zázračný pramen na Malenisku

Za návštěvu stojí také vesnice Provodov s přilehlým okolím. Její název je odvozen z dávné minulosti, kdy se všude kolem rozprostíraly hluboké lesy plné divoké zvěře a uherských zbojníků. Obyvatelé Provodova, jakožto znalci místních poměrů, "provázeli" nebezpečným krajem obchodníky a pocestné.

Ještě před prvními domy směrem od Luhačovic vás svede odbočka doprava k zázračnému léčivému prameni, u něhož stojí bílý kostelík a výletní poutní hostinec. Lokalita nese název Malenisko a řadí se k významným poutním místům na Moravě. Je zasazena do překrásného přírodního prostředí uprostřed lesů a kopců a vyzařuje zvláštní kouzlo a pohodovou atmosféru.

Proslulost poutního místa Malenisko se datuje od začátku 18. století, kdy hrabě Serényi, majitel luhačovického panství, nechal nad zázračným pramenem roku 1735 z vděčnosti za uzdravení svého zraku postavit kapličku Panny Marie Sněžné. Ta byla později roku 1750 přestavěna na dnešní kostelík.

Barokní socha u Velkého Ořechova
Barokní socha u Velkého Ořechova

Pověstmi opředený Čertův kámen

Vydáte-li se v Provodově pod Maleniskem vlevo směrem na Březůvky, pojedete nejhezčími partiemi Luhačovického Zálesí. Cesta se vine loukami a pastvinami, které prakticky ze všech stran obklopují zalesněné kopce. Nejkrásnější je silueta hory Rysov, tvořící nezaměnitelnou dominantu provodovské kotliny.

Na úbočí Rysova při okraji lesa vystupuje pozoruhodné pískovcové skalisko Čertův kámen, chráněné jako přírodní památka.

Čertův kámen nad Provodovem
Čertův kámen nad Provodovem

Skála je němou vzpomínkou na doby protihabsburských povstání v Uhrách v 17. a 18. století. Tehdy byla východní Morava místem častých vpádů loupeživých hord sedmihradských žoldnéřů - tzv. kuruců. Podle lidových pověstí hledali zoufalí vesničané v době pustošivých nájezdů pod Čertovým kamenem bezpečný úkryt a ochranu. Za pozornost stojí četné perforace a dutiny ve skále, vytvořené nestejnoměrným zvětráváním. Na vrcholové plošině lze vysledovat i stopy po středověkém skalním hrádku.

K Čertovu kameni lze odbočit po polní cestě vlevo z mělkého sedla mezi Provodovem a Březůvkami.

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

Další z rubriky

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.