Jak se hledají nejstudenější místa v Česku. Překoná lovec mrazů rekord?

Antonín Vojvodík už desítky let hledá nejstudenější místa republiky. Měří tam teplotu s vírou, že jednou překoná český rekord -42,2 °C z února 1929. „Alkoholik musí na pivo, já na měřicí stanice. Jsem tím posedlý,“ říká v rozhovoru pro magazín Víkend MF DNES.
Antonín Vojvodík už desítky let hledá nejstudenější místa republiky.

Antonín Vojvodík už desítky let hledá nejstudenější místa republiky. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Na kolik stupňů si doma topíte?
To se musíte zeptat manželky.

Ona hýbe termostatem nahoru a vy ho stahujete jako ve většině domácností?
Přesně tak. Vytočím ji, když říkám: zdravá teplota je devatenáct až dvacet, jestli dáváš víc, bují nemoci a rychleji ti stárnou buňky. Ale pokud to tak chceš, nastav si třiadvacet, uvař se v obýváku a já si zalezu do kuchyně.

Překvapuje mě, že vy, lovec mrazů, žijete v šestipatrové bytovce ve Vimperku. Panelákoví lidé nemilují zimu.
Manželka mě přesvědčila, že panelák je lepší než rodinný domek, kde jsme bydleli. Jak se blíží stáří, dávám jí za pravdu.

Takže přece jen byste dnes raději jel k moři než za mrazem do hor?
Kdepak. U moře jsem byl všeho všudy tři dny se synem ve Slovinsku, jinak ne. Všechen čas i peníze jdou do mých meteorologických stanic na Šumavě i jinde po republice, které mám se skupinou přátel. Celý rok se o ně starám a pořádná zima je pak odměnou.

Jak jste se stal amatérským meteorologem?
Pocházím z Beskyd. Když jsem byl šestiletý kluk, přišly v roce 1956 obrovské mrazy. Několik dní jsem nemohl chodit ven, do oken se dávaly matrace, dveře se všelijak utěsňovaly. Ve škole jsem si pak začal zapisovat teploty z okenních teploměrů a ty nejstudenější si podtrhával.

Kde ty zápisníky máte?
Zmizely při stěhování do Vimperku v roce 1974.

Tehdy jste propadl koníčku naplno. Proč?
Vždycky mě bavilo toulání po horách. Ještě za tmy, ve tři v noci, jsem vyjížděl
na kole po Šumavě. V červenci pětasedmdesátého přijedu na Horskou Kvildu, právě se rozednívalo, a tam byly ojíněné louky. Co je to za volovinu, říkám si. U nás ve Vimperku je normálně a tady mrzne? V létě? Začal jsem pátrat, objíždět místa, sledovat počasí. A stal jsem se podezřelým.

Čím?
Šumava byla směrem k hranicím zadrátovaná, v každé druhé chalupě zaměstnanec Pohraniční stráže. Pořád mě kontrolovali. Jednou dokonce čtyřikrát mezi Kvildou a Borovými Lady, na těch asi osmi kilometrech.

Neodradilo vás to?
Ani náhodou. Dál jsem tam coural s teploměrem kolem potoka, až si mě všiml Bohumil Předota, cestář z Horské Kvildy. Na severní straně jeho domu, ve stínu a na polystyren mi dovolil instalovat okenní teploměr a začala naše spolupráce. Zápisy teplot mi posílal do Vimperku na koresponďáku, za třicet haléřů. Od prvního ledna 1978 mám všechna data archivovaná. Dva roky nato jsme tam postavili i první meteorologickou budku. Skončila pod sněhovou závějí, museli jsme ji dát výš, aby měla stříšku až ve třech metrech. Sbíral jsem zkušenosti.

V roce 1983 naměřil Antonín Vojvodík na Horské Kvildě víc nocí s teplotou pod nulou, než měl Lomnický štít, který byl v té době všeobecně považovaný za nejstudenější místo tehdejšího Československa.

Takže jste konečně měřil. Co se dělo dál?
Fascinovaly mě teplotní pády a napsal jsem o nich do hydrometeorologického ústavu, ať se přijedou podívat. Opakovaně mě odmítli. Podobných dopisů o záhadných jevech kolem počasí prý dostávají odevšad spoustu a nezakládají se na pravdě. Až začátkem září se mi je povedlo přesvědčit, dorazil i ředitel posudkového úřadu. Byla zrovna jasná obloha, pět pod nulou, zatímco jinde po republice osm až deset nad nulou. Divili se, ale po čase odpověděli, že moje měření nemá význam, protože zohledňuje malý prostor pár metrů čtverečních.

To jste asi mohl vzteky puknout, že?
Já se nevzdal. Rok 1983 se vyznačoval tím, že od května do září bylo hodně jasných nocí, a tím pádem jsme na stanici naměřili víc nocí s teplotou pod nulou, než měl Lomnický štít, všeobecně považovaný za nejstudenější místo tehdejšího Československa. Napsal jsem článek Malý šumavský zázrak, všiml si ho další amatérský meteorolog Josef Jindra z Prahy. Dali jsme se dohromady a rozhodli se hydrometeorologickému ústavu dokázat, že nemají pravdu a že podávají o Šumavě zkreslené informace. Měřili jen teploty a sněhovou pokrývku na Churáňově. Přitom Šumava je velká a rozmanitá.

Jak jste svou pravdu dokázali?
Rozestavěli jsme tehdy meteorologické stanice na velkém území Šumavy. Pan Jindra je sehnal po školách za nějakou tu bonboniéru a flašku. Nevím proč,ale ve školách je tehdy demontovali z kotelen a školních zahrad. Jeden čas jsme měřili na sedmnácti místech.

Bylo vyhráno?
Zdaleka ne, to je dlouhý příběh, dodnes nedokončený.

Jak jste vývoj teplot sledoval?
Každá stanice měla termograf, teplota se zapisovala na čárové křivce. Doma jsem to přepisoval do archů, přes kopírák. Jednou týdně, ať zdravý, nebo nemocný, za sněhu i deště jsem všechny stanice musel obejít a ta data odečítat. Na kole, na běžkách, pěšky, autobusem.

Nebo autem.
Ne, neměl jsem ho, já si řidičák dělal až ve třiačtyřiceti, po listopadové revoluci.

To muselo být dobrodružné cestování.
Byly třeba povodně, u Kvildy strhla voda kus cesty i dráty vysokého napětí, ale já tam musel. Nechal jsem se školním autobusem vyvézt na Kvildu a ukecal řidiče, aby na mě počkal. Brodil jsem se po pás rozmáčeným sněhem, ve dvou stupních, srdce mi bušilo, vypadal jsem jako hastrman. Byl jsem na pokraji sil.

Šlo o nejhorší příhodu?
Těch bylo víc. Kolikrát mi běžky v čerstvě napadaném sněhu nejely, někdy mi před nosem frnknul poslední autobus a já musel dvacet kilometrů pěšky domů. Stává se to dodnes. Minulý týden jsem vyrážel v sedm ráno. Do čtyř budu doma, říkám manželce. Jenže mi ujel spoj, do toho jsem si zablokoval PIN v mobilu, nešlo mi volat, doma jsem pak dostal na uvítanou vyhubováno. Ještě chvilku a volala bych policajty, říkala manželka.

Stojí vám to za to?
Alkoholik musí na pivo, já na měřicí stanice. Jsem tím posedlý.

Teď jste několik let v penzi, ale jak jste to dřív stíhal při práci?
Dělal jsem tady naproti v Jitoně (ukazuje z okna svého domu), stačilo přeběhnout ulici. Jsem vyučený slaboproudý elektrikář. Ráno v sedm mi dovolovali z práce si odběhnout. Abych si odečetl teplotu.

Prosím?
Mám tady u baráku taky měřicí stanici. Teploty se zapisovaly v sedm, ve čtrnáct a v jedenadvacet hodin, aby se udělal denní průměr. V Jitoně se dělalo od půl šesté, na deset minut jsem si pokaždé odskočil a ten čas si napracoval.

Kvůli své zálibě v měření teplot měl i problémy s pohraniční stráží. Na Šumavě ho za komunistického režimu neustále kontrolovali členové pohraniční stráže.

Nechtěl jste dělat profesionálního meteorologa?
Jedna nabídka přišla, ale bylo mi už přes padesát a nemám maturitu. To nešlo.

Mapovat extrémy počasí přesto umíte. Jak hledáte mrazivé kotliny?
Dříve jsme s Josefem Jindrou chodili s teploměrem na dřevěném klacku a dlouhé dny a týdny ta místa sami objevovali a pozorovali. Mysleli jsme, že v desetimilionové zemi jsou jen dva takoví blázni. S příchodem internetu se nás objevilo víc, navzájem se informujeme, dostáváme tipy.

Den, kdy mrzla rtuť

Byla to zima století. Přinesla 62 ledových dnů s teplotou nepřetržitě pod nulou. A 11. února 1929 přinesla i nejchladnější oficiálně zaznamenaný okamžik na českém území.

Místo rekordu: Stecherův mlýn u jihočeské obce Litvínovice.
Autor měření: Jaroslav Maňák, profesor fyziky na gymnáziu

Maňák byl amatérský meteorolog jako Antonín Vojvodík. Ve mlýně měl letní byt. Na květinové zahrádce si postavil meteostanici ve vzdálenosti 28 metrů od mlýna a 5 metrů od náhonu. Právě sem se táhl ledový jazyk.
Rekordního dne se za rozbřesku nestačil divit. Rtuťový teploměr zkolaboval, rtuť tuhne při teplotě -38,9 °C.Musel použít lihový. Ten se kolem osmé hodiny zastavil na hodnotě -42,2 °C.
V okolí zmrzly dvě třetiny ovocných stromů. Lesy byly plné uhynulé zvěře. Jihočeské rybníky promrzlé téměř na dno. Dobový tisk popisoval osud Tomáše Kubaly z Římova, jehož sousedé našli zmrzlého doma vsedě u stolu.

Po válce mlýn vyhořel. Dnes je po opravě opět ve vlastnictví rodiny Stecherů, ale už bez měřicí stanice.

Kde vznikají nejstudenější místa?
Ideální jsou dlouhé nezalesněné planiny s mírným sklonem. Dostatek sněhu, aby odizoloval zemi. Dále suchý arktický vzduch a ve vzdálenosti třeba pěti kilometrů hradba hor jako ochrana před větrem. Jakmile nefouká a vyjasní se, dochází k vyzařování z vesmíru a prudkému ochlazování vzduchu. Ten je těžký, stéká pomalinku dolů, a pokud tam narazí na přírodní překážku, začne stoupat do výšky pěti až sedmi metrů a vyplňovat kotlinu. Podaří se pak naměřit hodně nízké teploty, často naprosto odlišné od těch pár kilometrů odsud.

Jednou jste byl teplotnímu rekordu skutečně blízko, chybělo šest desetin. Co se tehdy dělo?
Perla byla skutečně blízko.

Počkejte, proč měřicí stanici u Kvildy říkáte Perla?
Když jsme ji postavili, v tisku jí každý říkal jinak: Jezerní slať, Horská Kvilda… Kolega Josef Jindra proto jednou povídá: ona je perlou mezi ostatními stanicemi, budeme jí říkat Perla.

A na Perle ten rekord málem padl.
Ano, dva roky po jejím instalování. Tehdy v lednu 1987 byly jasné dny a noci s minus třicítkami. A pak onoho dne nečekaně přišlo pozdě odpoledne sněžení a v devět večer se vyjasnilo. Teplota letěla dolů. Z Kvildy mi 30. ledna volali: přijeďte, na teploměru je -41,6 °C. Přišlo to nečekaně, hodně pomohl čerstvý sníh, díky němu je vyzařování vyšší. Tehdy jsem si říkal, že je otázkou krátké doby, kdy rekord z roku 1929 překonáme.

Ale nestalo se.
Protože doba jde proti nám. Globální oteplování zvedá teploty.

Kolikrát jste se dostal za dobu měření pod čtyřicítku?
Jen dvakrát, právě toho 30. ledna 1987 na šumavských stanicích Perla a Březník. Měl jsem smůlu, dva roky předtím byl leden 1985 mimořádně mrazivý, na Horské Kvildě ty čtyřicítky padaly, jenže my meteorologickou stanici s cejchovaným teploměrem postavili až v říjnu. Škoda, bylo to o fous.

Alkoholik musí na pivo, já na měřicí stanice. Jsem tím posedlej.

Předpokládám, že od rekordního roku 1929 bylo asi víckrát ještě mrazivěji, jen nejsou důkazy.
Určitě. Cestář Předota mi vyprávěl, že v únoru 1956 se místní na Horské Kvildě dohadovali, kolik kdo měl na okenním teploměru: jeden říkal -42, druhý -44, třetí -46. Kdyby tehdy stála Perla, která je v ještě chladnějším místě, naměřili bychom na ní kolem minus padesáti. Podobně za války, kdy byly tuhé zimy.

Věříte, že se rekordu dočkáte?
To netuším. Jsem zvědav, čím nás příroda překvapí.

Ale chtěl byste.
Radost by to samozřejmě byla. Ale nejsem posedlý jen jedním rekordem jako kdekdo v téhle době. Mě fascinují všechny divy přírody. Proč je v Kvildě třeba teď 80 centimetrů sněhu a pár kilometrů odsud na Březníku 180. Proč jsou tu v létě ranní mrazíky a ve dne tropy. Vždyť v srpnu 2013 byl denní rozdíl teploty neuvěřitelných 36,5 stupně. Naměřil jsem první mrazotropický den – v noci mrzlo a odpoledne bylo přes 30 stupňů.

Jakou nejnižší letní teplotu jste zaznamenal?
Minus 7,6. V červenci. Jeden rok bylo dokonce osmnáct červencových nocí pod nulou. Traviny úplně zčernaly.

Mluvíme o Šumavě, ale vy s přáteli jste poslední dobou stavěli meteorologické stanice i jinde.
Ano. Krušné hory, v Orlickém záhoří na polských hranicích, v Novohradských horách.

Kolik stanic máte?
Ježíšmarjá, to z hlavy neřeknu (dívá se do archů, počítá) Čtrnáct, jestli se nepletu.

Kdo platí zařízení?
Já, pár přátel, něco dodal Český hydrometeorologický ústav.

Takže neutrácíte za dovolené, ale za teploměry?
Máte pravdu.

Z vás musí mít manželka radost. Co říká?
Zvykla si. Dovolené jsou maximálně týdenní, abych byl doma včas a kontroloval stanice. Jen jednou za život, na Balatonu, jsme byli déle. Před lety jsem sáhl i do důchodových úspor a začal z nich nakupovat modernější stanice s automatikou. Díky nim se mi data zobrazují doma v počítači a mám krásný přehled. Ale i tak stanice objíždím jednou za týden. I automatiku je potřeba kontrolovat.

Co se děje, když teplota padá prudce dolů a vy sedíte doma u internetu?
To mám meteorologické Nagano. Napjatě sleduju vývoj. Jako v roce 2012, kdy jsem si chodil zdřímnout jen na dvě hodiny a celé noci probděl. Vypadalo to nadějně, že padne rekord, ale zkazila to mlha. Bylo jen minus 39,4.

Letos mají hory dost sněhu, mrzne. Je šance na rekord?
Všechno se odvíjí tam (ukazuje k obloze). V tlakové hladině 850 hektopascalů, to je zhruba v nadmořské výšce kolem 1 500 metrů. Pokud tam nenaproudí arktický vzduch minus dvacet až pětadvacet stupňů, pokud nebude jasno a nebudou splněny další podmínky, nepadne rekord.

Není už pozdě?
Nevím, jestli ještě letos. Mám ale vysledováno, že do půlky března to může přijít. Letos v lednu měla Perla třikrát pod třicet, nejvíc minus 32,4 stupně.

Které stanici byste rekord jednou přál?
Perla u Kvildy je jako mé dítě. Mám ji u nosu, dvacet kilometrů od domu. Jsou tam na mráz ideální podmínky. Perla má většinou před ostatními náskok, ale jsou i zimy, kdy ji Rokytská slať teplotami převálcuje.

Čili jestli to Perla jednou dokáže, bude v Kvildě pořádná oslava?
Uvidíme. Nejsem všude populární. Dřív to byli pohraničníci, teď hoteliéři. Když prý píšu o obrovských mrazech, vyháním jim lidi.

Antonín Vojvodík (68)

- Amatérský meteorolog z Vimperku, dnes v důchodu, dříve pracoval jako elektrikář a mechanik.
- Hledá nejstudenější místa, měří na nich teplotu s cílem překonat český rekord -42,2 °C.
- S manželkou mají dvě děti, jeho syn si též postavil u domu meteorologickou stanici.

Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Mnohem lepší než Thajsko. Kambodža vás okouzlí vstřícností i památkami

21. března 2024

Kambodža byla loni zvolena asijskou vedoucí kulturní destinací. My jsme si její návštěvu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Láska na druhé sousto. Japonská kuchyně je plná nástrah i úžasných chutí

28. března 2024

Seriál Když jede člověk do Japonska, nevezme si s sebou zásobu paštik, to se rozumí tak nějak samo sebou....

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Výlet do thajského ráje. Některé ostrovy tu většina Čechů ještě neobjevila

27. března 2024

Premium Když se řekne dovolená v Thajsku, většina lidí si představí ruch a vřavu největšího z ostrovů...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...