Lovci mamutů možná bydleli nad Jarošovem

Na kopcích u Uherského Hradiště nalézají archeologové již sedmým rokem cenné předměty , které svědčí o životě lovců mamutů v dané lokalitě. I když se o tom příliš nehovoří, jedná se o starší naleziště než třeba z období Velké Moravy. Co objevené předměty vypovídají o životě našich předků?

 

V kopcích nad Uherským Hradištěm by možná mnohý zabloudil. Pracovníci brněnského Archeologického ústavu jsou tu ale téměř jako doma. Letos sem přijeli už popáté. "A naposledy," říká přesvědčivě vedoucí výzkumu Petr Škrdla. "Bádání tady už uzavřeme," dodává. Lokalitu, v níž snad před pětadvaceti tisíci lety mohli žít lovci mamutů, objevili archeologové víceméně náhodou. Když se začátkem osmdesátých let stavěl v Uherském Hradišti - Jarošově umělý lyžařský svah, vykopali stavitelé mimojiné také hromadu kostí. Na nálezy cennější lokalita pouhých dvě stě metrů od lyžařského svahu ovšem tehdy zůstala ještě utajena. Archeologové ji objevili teprve před sedmi lety. Snad právě proto se o ní zatím příliš nepíše, a většinou o ní nevědí ani lidé z Uherského Hradiště. Ti totiž favorizují úplně jiné historické období. "Vždycky, když sem někdo přijde, tak spustí o Velké Moravě. Jenže tohle je podstatně starší naleziště," říká Škrdla. "Od lidí, kteří v té době na našem území žili, se učila celá Evropa. Výroba keramiky, textilu, broušení kamene, na to všude jinde přišli až o deset tisíc let později. Nikdy jindy už jsme svět takhle nepředstihli, měli bychom si toho vážit," neubrání se Petr Škrdla troše mentorování. Když letos spolu se svými kolegy a brigádníky z brněnské katedry antropologie do Jarošova na konci června přijel, ani chvíli neváhal, kde postaví velký stan, v němž budou všichni pět týdnů spát a trávit volné chvíle. Zabydleli se přímo na pravěkém sídlišti. "Trochu vzrušující to opravdu je, ale příliš jiných možností jsme zase neměli. Všude okolo je spousta cenného nálezového materiálu," upřesňuje Škrdla. Několikrát za den se vždycky rozhlédne po krajině. Je to jiný výhled, než měli jeho předkové před pětadvaceti tisíci lety. "Kolem nich byla sprašová půda, ostrůvky borovic, pod nimi meandrující řeka a v krajině pochodovala stáda sobů a mamutů. Tady o nich měli lovci dokonalý přehled, proto sem také přišli," tvrdí vedoucí jarošovského výzkumu. Možná by mohl raději použít přesnější označení lovci mamutů, ale neudělá to. S jistotou zatím neví, zda v neveliké lokalitě snad na dvou stech padesáti metrech čtverečních žili skutečně lovci mamutů. Větší množství mamutích kostí tady zatím nikdo ještě nenašel. Pokud ovšem pravěcí lidé v Jarošově skutečně lovili mamuty, určitě kvůli tomu nevykopávali hluboké jámy. "To je dávno překonaná představa. Byla tady věčně zmrzlá půda. Zkuste si s nástroji, které měli ti lidé k dispozici, vykopat třeba jen půl metru hlubokou jámu," vyzývá Škrdla. Se svými kolegy to v Jarošově zkusil několikrát. Jen potřebný pazourek nevyrobil klasickým štípáním, ale z izolátoru vysokého napětí.

 

Archeologické hledání je vždycky dobrodružné. Co asi vydají hlubiny země?