Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Loupežnický most, výjimečná technická památka, skončil na smetišti

aktualizováno 
Je to vynikající ukázka stavitelského umění a výjimečná technická památka dopravní architektury z konce 16. století. Bývalý silniční most u Velkého Meziříčí, v místě nazývaném Loupežník. Nyní stavba chátrá vedle haldy odpadků. Most, který už nemá co spojit.

Vysoký most - Boční pohled z jižní strany. Za mostem vystupuje částečně rekultivované těleso skládky, společně s vyústěním kanalizovaného úseku potoka. I přes tato opatření je koryto poseto smetím. | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Sporný vznik

Většina skromných pramenů datuje vznik mostu do roku 1593. Tehdy ho měl zbudovat stavitel Antonín Vlach. Za částku osmi tisíc zlatých, pro potřeby nové spojnice mezi Brnem a Jihlavou. Někteří znalci však posouvají datum zrodu díla do poloviny 18. století, kdy během vlády Marie Terezie byla na této trase budována tzv. císařská silnice. Tedy jeden z hlavních pilířů komunikační sítě mocnářství.

Z poměrně prostých a jednoduchých prvků výzdoby mostu nelze nekompromisně určit, zda ještě náleží renesanci či už pozdějšímu baroku.

Detail Vysokého mostu. Místy jsou na zdivu patrny stopy oprav. Zřejmě ne tak zcela dávných

Místy jsou na zdivu patrné stopy oprav

Oblouk Vysokého mostu

Oblouk Vysokého mostu

Ve své době to byl gigant, nejvyšší most u nás

Impozantní hrubá masivní stavba překonává hluboké údolí Radslavického potoka ve výši okolo deseti metrů nad úrovní koryta. Po zprovoznění byla dokonce považována za nejvyšší most u nás. Díky tomu dostal časem název Vysoký most. Stejně jako se pro něj obecně vžilo lidové označení Loupežnický most, odvozené podle jména lokality.

Pojem vysoký mostu náleží plným právem. I dnes se při chůzi po okraji zarostlé mostovky dostaví vzdušný pocit. Most byl zapsaný na seznam technických památek a jeho model tvoří součást expozice o pozemních komunikacích v Muzeu Velké Meziříčí.

Vysoký most. Zakončení mohutných sloupů zaniká pod větvovím náletu

V obležení odpadu

Pád Vysokého mostu přichází s rokem 1937. Původní silnice přestala vyhovovat vzrůstajícímu dopravnímu ruchu a trasa nové komunikace byla vybudována o dvě stovky metrů severněji.

Daleko citelnější potupu však mostu přinesla 80. léta minulého století. Tehdy se prostor údolí mezi Vysokým mostem a současnou silnicí změnil na smetiště. Historická technická památka se ocitla přímo uvnitř jeho areálu, kde v podstatě vymezuje jižní hranici. Protože most je chráněný, smetiště nedosahuje přímo k tělesu stavby. Ovšem od nevábné vysoké haldy ho dělí pár symbolických metrů.

Výhled z Vysokého (Loupežnického) mostu. Na haldu smetí. Původní navážka je nyní rekultivována pod novou vrcholovou vrstvou.

"Skládka odpadu tu začala fungovat přibližně okolo roku 1984 nebo 1985. Později, asi v roce 1994, se kompletně zabezpečovala předchozí navážka. Byla provedena izolace včetně foliového těsnění, odvodnění skládky a ochrany potoka," ochotně se k situaci vyjádřil Jaroslav Mynář, jednatel provozovatele skládky. Tím je firma Technické služby VM s.r.o., společnost ve vlastnictví města Velké Meziříčí, která zajišťuje odpadové hospodářství.

Nejasná je rovněž vlastnická otázka mostu. Podobně jako kolem jeho vzniku se vedou spory, komu vlastně Vysoký most patří. Zda obci Petráveč, na jejímž katastru se nalézá, nebo městu Velké Meziříčí či snad Kraji Vysočina…

Není ovšem možné jednoznačně konstatovat, že se most bezostyšně rozpadá. Ač k tomuto stavu skutečně nemá daleko, na zdivu klenby i sloupů můžeme vysledovat stopy po snaze o rekonstrukci a údržbu.

Vysoký most. Opuštěná mostovka, v pozadí provozní buňky u vstupu na skládku

Opuštěná památka

Prodírám se křovinami okolo potoka pod skládkou, když se náhle nad větvemi stromů vynořily monumentální obrysy mostu. Do posledního okamžiku ukryté ve vegetaci. Pojem Loupežnický by mu seděl i nyní, přemítám fascinován divočinou okolí. Kupodivu tu nejsem jediný, po chvíli potkávám ještě rodinku na kolech. Také sem přijela na výlet. Takže určitý zájem turistů by se i našel. Jak krásně by se sem hodila třeba cyklostezka.

Vysoký most, detail oblouku. V průhledu je vidět skládka

Jenže skládka nemusí být jedinou překážkou. Při cestě do Velkého Meziříčí jsem si z oken autobusu stihl povšimnout, že část polesí východně od Vysokého mostu je obehnána ohradou.

Stojím u díry v plotu a dívám se před sebe. Na uzavřený mrtvý most, který vede odnikud nikam, a po kterém putují snad už jen semena náletových dřevin, aby tu vyklíčila, zapustila svoje kořeny a vyrostla s větvemi ozdobenými větrem přivátými odpadky. Významná památka poté, co dosloužila, se zcela opuštěná ocitla v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Není to radostný pohled.

může se hodit

Jak se tam dostat

Vysoký most leží zhruba tři kilometry od centra Velkého Meziříčí, na katastru sousední obce Petráveč. Nejdříve půjdete po silnici ve směru do Velké Bíteše, která před výstavbou dálnice D1 sloužila jako hlavní spojnice s Brnem. Až se dostanete na návrší nad městem a současně po pravé straně vozovky začne průmyslová zóna, odbočte po asfaltové komunikaci doprava, projděte mezi několika menšími komerčními provozy a dále pokračujte až k okraji lesa, kde narazíte na hlavní bránu skládky.

Intuitivně sledujte jižní oplocení areálu a prudkým, hodně zarostlým terénem se spusťte do údolí Radslavického potoka. U jeho hladiny postačí pootočit hlavou vlevo. Daleko jednodušší by bylo vstoupit za plot smetiště a projít jeho vnitřní stranou, která vás vyvede přímo na těleso mostu.
Do některých map byl Vysoký most zakreslen pod pojmem Loupežnický. Většina map obsahuje přístupovou asfaltku ke skládce, leckdy i s původním a dnes prakticky neexistujícím pokračováním staré silnice za Vysokým mostem.
Velké Meziříčí má dobré autobusové spojení s řadou ostatních velkých měst (Praha, Brno, Jihlava, Třebíč), v omezenější míře lze využít železnice.

Internetové zdroje

V příspěvku je využito podkladů z portálu www.zdarskevrchy.cz (stať Heleny Zelené Křížové). Archivní snímky z dob, kdy přes Vysoký most procházela komunikace, jsou k dispozici na www.vel-mezirici2.ic.cz.

Krátký prostor byl Vysokému mostu poskytnut i v internetové verzi Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (autor Dušan Josef): www.libri.cz., sekce databáze – "Mosty".

Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.