Londýnský Holland Park láká romantické duše

- Londýnské parky patří k pozoruhodnostem města stejně tak jako třeba střídání stráží před Buckinghamským palácem. Paradoxní však je, že nejméně turistů dosud míří do toho, který bezesporu patří k nejpůvabnějším - do Holland Parku. Fakt, že zde potkáte hlavně maminky s kočárky, penzisty se psy a rekreační běžce z okolních vil a domů, lze nejspíš přičíst jeho poloze.

Leží totiž až na samém konci Kensingtonu, jehož někdejší panská sídla a viktoriánské domy nyní slouží jako luxusní byty a velvyslanecké rezidence. K rozlehlé tudorovské budově zvané Holland House vás však metro (linka Circle nebo District - stanice High Street Kensington) přiveze z centra Londýna za pouhých dvacet minut. Zatímco v křídle, které přežilo válečné bombardování, sídlí dnes hostel, část pozemku se proměnila ve veřejný park, v němž si na své přijdou nejen vyznavači anglického, francouzského či asijského stylu zahradní architektury, ale dokonce i milovníci zvířat. Vstupní divoké části parku dominují vzrostlé stromy, všudypřítomné veverky a také půvabná oranžérie z třetiny 17. století proměněná ovšem v kavárnu a restauraci, před nimiž se od jara do podzimu pořádají koncerty. V jejím sousedství stojí Belveder, jehož venkovní minikolonádu zdobí výjevy ze zahradní slavnosti, jaké se tu konávaly v druhé polovině minulého století, kdy Holland House vlastnil hrabě z Rochesteru, který sem rád zval politiky, spisovatele, vědce. Nejde ovšem o historickou malbu, ale o dílo staré pouhé tři roky, na půvabu mu to však neubírá. Tudy návštěvník vstoupí do perfektně udržované francouzské zahrady.

Společníky mu tu budou pávi, kteří se pranic neostýchají usednout vedle něho i na lavičku. Při další chůzi člověk pochopí i smysl v Británii poměrně vzácného zákazu volného pobíhání psů: na trávě pod stromy totiž běžně hopkají miláčci dětí šedobílí králíci. Největším překvapením je nicméně ta část zahrady, o níž bedekry nepochopitelně mlčí - totiž japonská. Tuto Kjóto Garden věnovala čtvrti Kensington Průmyslová a obchodní komora Kjóta v roce 1991, kdy se v Londýně konal Japonský festival oslavující stoleté působení Japonské společnosti ve Velké Británii. Nevelký pozemek je vlastně stálou výstavou proslulé japonské zahradní architektury, v níž nesmějí chybět vodní plocha, kameny a zajímavé, byť nijak nápadné keře. Dílo lahodící jak oku, tak duši dovádějí k dokonalosti různobarevné kachny, husy a exotičtí ptáci, kteří tu bez bázně korzují mezi lidmi. I proto je Holland Park místem, které by neměl pominout nikdo, kdo se v britské metropoli ocitne s dětmi.