Lidé - je jich tu hrozně moc. Což samozřejmě není u velkoměsta s dvanácti miliony obyvatel žádné překvapení. Kdo trochu cestuje, ví, co může čekat. Ale přeci jen - všude jsou davy. Předejít někoho na narvaném chodníku je unikum. Rovnou se raději přizpůsobte tempu masy, jinak se uštvete.
Fronty - jedna učitelka angličtiny kdysi říkala, že Angličané neustále na něco stojí frontu, neboli queue. Že tedy "queují". A měla pravdu. U bankomatů, u pokladen, u rychlého občerstvení, u nočních klubů…. Ty posledně jmenované fronty skutečně stojí za to. Zkuste v pátek večer vyrazit do středu Londýna a uvidíte jednu masivní frontu za druhou. Nejdelší je třeba několik desítek metrů dlouhá a lidé stojí i ve trojstupech. Asi je to uvnitř skutečně "cool"….
Elegantní ladies - slečny a paní tu chodí moc pěkně upravené. Kabát, sukně, šála, kozačky… Vše perfektně barevně sladěné. Pěkně upravené vlasy, vkusný make-up, elegantní doplňky. A skoro si ani nevšimnete, že málokterá z nich je opravdu hezká.
Šály - i šály se tu nosí jinak. Elegantně, na uzel. Ne čistě účelně zavinuté jako u nás. Teď letí odstíny růžové a fialové, módní jsou také proužky. Ale samozřejmě pokud máte kabát v barvě velbloudí srsti, hodila by se hnědá. Proužky by rozhodně byly faux-pas. A nezapomeňte na epesní čepičku pěkně sladěnou se šálou. Jinak ven ani nechoďte.
Odhalená bříška - nestačíte se divit. Masy mladých Londýňanek odhalují bříška. Většinou jsou pěkně baculatá, to slečnám ale zjevně nevadí. Skoro se zdá, že v obchodech prodávají jenom speciální krátká trička, blůzy a svetříky. A nezáleží na tom, že je zima. Co se u nás každá snaží zakrýt, tam je hrdě vystavováno. Možná se můžeme inspirovat.
Otužilci - k podzimnímu ošacení se obvykle počítá šála, bunda, případně rukavice a nějaké teplejší boty. To ovšem neplatí u obyvatel Londýna. Slečny vidíte v sukni bez punčoch, nebo třeba v sandálkách. Také zahlédnete kde koho v kraťasech. Vy máte tlustý svetr, oni jen tričko a navrch elegantní sako. Inu jiný kraj…
Metro - v Londýně jim pro tenhle dopravní prostředek nestačí jeden název. Musí to být rovnou Underground, Tube a Subway. Vagóny jsou malé, vysoký chlap aby se tu skoro ohýbal. Válí se tu noviny a vůbec je tu dost nepořádek. Musíte dávat pozor, abyste si nesedli na mastný papír od hamburgeru nebo do kelímku se zbytkem coca-coly. A je tu hrozné vedro. To je možná jeden z důvodů, proč se místní tak málo oblékají.
Look right, Look left- v Anglii mají auta volant napravo. To ví každý. V praxi Vás to ale může pěkně zmást. Čekáte na autobus a koukáte opačným směrem. Pak třeba přecházíte a auto najednou jede z jiné strany. Zřejmě ze strachu ze zbytečných automobilových nehod, napsali místní u každého přechodu malý návod. Radí Vám, na jakou stranu se při přecházení dívat. Po celodenním chození po městě, kdy Vám v hlavě hučí jako v úlu, to docela oceníte.
Hospody neboli pubs - všichni tu stojí. A to ne z důvodu, že by byly všechny židle obsazeny. Ty jsou naopak skoro všechny volné. Lidé v oblecích stojí u baru nebo různě po celém "pubu" a popíjejí jejich světlé pivo bez pěny. Po celodenním sezení v kancelářích jsou rádi, že si někde můžou v klidu postát. Ale ne dlouho. Hospody obvykle zavírají v jedenáct a od personálu jste většinou ne zrovna mile upozorněni, že ona hodina už nastala.
Čas oběda - není zrovna moudré jít nakupovat do supermarketu v době oběda. Je tu narváno. Všichni si zaběhli z kanceláře pro nějaký toast nebo sendvič. Občas přidají zeleninový nebo ovocný salát v úhledné plastové krabičce a jako dezert "muffina" nebo sušenku cookie. Další variantou jsou fish and chips. U nás je to vlastně podobné - vlašák s rohlíkem a ke kafíčku tatranka.
Kavárny Starbucks - jsou všude. Ať půjdete kamkoli, tak po dvou stech metrech na nějakou narazíte. Je tu velký výběr všech možných druhů kávy, o nichž jste ani netušili, že existují. Některé kombinace mají sice s kávou pramálo společného, ale to neznamená, že si nepochutnáte. A navíc je to pořádný hrnek. Kromě espressa, samozřejmě. Kávičku můžete doplnit nějakým sladkým moučníkem, tak jak to s oblibou dělají místní. Mají ještě další zálibu - většinou si sedají k pultíku u okna. Buď chtějí mít přehled o dění na ulici, nebo se vytahují svým právě zakoupeným čokoládovým "cakem" za dvě libry.
Salsa - jděte do některého z klubů, kde se tančí salsa, nebo jiné, pro nás stále ještě většinou exotické tance, a nebudete věřit vlastním očím. Ti lidé to umí. Skutečně. Vytáčejí to jedna radost a ještě přidávají neuvěřitelné taneční kreace. Asi mají nějaké speciální latinskoamerické kurzy. Každopádně se ze srdce zasmějí, jak Vám to nejde.
Tradiční barvy - červené budky (když kdosi rozhodl, že by se měly nahradit novými, lidé se vzbouřili), černé taxíky (ale ne všechny, ty nové bývají dokonce i stříbrné - a pak že se Angličané nedokáží odvázat), červené dvoupatrové autobusy (bez nich by si asi nikdo Londýn nedokázal představit, většinou je na nich ale tolik reklam, že červenou skoro nevidíte).
Tradice tu vůbec hraje velkou roli. Stále. Ale naštěstí ne takovou, aby zabránila novým vlivům. Z Londýna je tak kosmopolitní město, které všem otevírá svůj osobitý svět. Tahle kombinace tradic a novosti přináší zároveň určitou zmatenost. Ale co na tom? Je tam krásně.
 |
