Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Londýn má nové náměstí

  18:29aktualizováno  18:29
V největší zastřešené náměstí v Evropě se přeměnilo Velké nádvoří uprostřed Britského muzea v Londýně. Tým známého architekta lorda Fostera proměnil toto po 150 let ukryté místo v živou veřejnou piazzu nejen pro návštěvníky muzea, ale i pro všechny, kdo budou mít cestu kolem. Ve středu ho slavnostně otevře královna Alžběta II. Nádvoří, které ponese její jméno, bylo zastřešeno důmyslnou konstrukcí z oceli a 3312 skleněnými trojúhelníkovými panely. Futuristická střecha sice váží 800 tun, díky úchvatné symetrii však působí dojmem, že se nad nádvořím vznáší. Někteří odborníci cení tento nový architektonický klenot dokonce výše než skleněnou pyramidu na nádvoří pařížského Louvru.

I za deštivého počasí, které se zdá být v Londýně normou, je na nádvoří dostatek světla. Panely jsou přitom jen z 50 procent průhledné, aby eliminovaly nadměrný lesk.

Celý projekt si vyžádal náklady ve výši 100 miliónů liber a byl financován z národní loterie a soukromými mecenáši. Britské muzeum, jedna z nejvýznamnějších kulturních institucí na světě, bylo založeno už v roce 1753. Jeho dnešní budovu navrhl sir Robert Smirke v roce 1823. Uprostřed komplexu čtyř křídel v antickém slohu bylo původně obdélníkové nádvoří se zahradou.

Po sedmi letech byla uprostřed něho namísto zahrady postavena proslulá kruhová čítárna. V ní strávili spoustu času mnozí učenci, spisovatelé, hudebníci i revolucionáři. "Téměř po 30 let sem denně chodil Karel Marx studovat a psát
svůj Kapitál," říká ředitel Britského muzea Robert Anderson. Později sem chodili i Lenin, Trockij nebo Mahátma Gándhí, ale také významní spisovatelé jako Charles Dickens, Rudyard Kipling, Virginia Woolfová, Oscar Wilde či G.B.Shaw. V plejádě slavných osobností je i český vědec a politik Tomáš Garrigue Masaryk.

Přístup do čítárny však měli pouze držitelé zvláštního povolení. Když se konečně v roce 1998 přestěhovala obrovská národní knihovna, dříve součást muzea, do nedaleké nové budovy na St. Pancras, uvolnily se prostory pro rekonstrukci. Ale
architekti chtěli i nadále v muzeu knihovnu zachovat. Avšak takovou, která by poprvé sloužila jako veřejná knihovna i pro obyčejné smrtelníky.

Do Britského muzea zavítalo v 19. století asi 100.000 návštěvníků ročně, v polovině 90. let 20. století to však už bylo šest miliónů lidí. "Veřejnost měla jednu zkušenost: když lidé vešli do muzea, jakoby se všichni pohybovali po kruhovém objezdu, který byl navíc vždy ucpaný," říká architekt Norman Foster. Vnitřní nádvoří s čítárnou uprostřed proto upravili tak, aby měl návštěvník možnost výběru.

"Teď můžete muzeum využít jako dřív a jít stranou rovnou do výstavních galérií. Nebo vstoupit do centrálního prostoru kolem čítárny, anebo jít nahoru a využít nový můstek přímo ke galériím," dodává Foster. Velké nádvoří, které má rozlohu jako fotbalový stadión ve Wembley, bude sloužit jako společenské místo i po zavírací době muzea. Bude pulsovat svým vlastním životem - kromě obchodů zůstanou dlouho do večera otevřeny i kavárny a restaurace.

"Lidé se tu budou moci procházet, obdivovat zdejší sochy, budou tu vystupovat tanečníci a zpěváci," říká Suzanna Taverneová, výkonná ředitelka muzea. To je však teprve začátek. Transformace Velkého nádvoří je součástí velmi ambiciózního programu na počest 250. výročí založení muzea, které oslaví v roce 2003. Do budovy muzea se po letech vrátí postupně etnografické sbírky, které bývaly umístěny v Muzeu lidstva. Restaurována bude Královská knihovna a bude
vytvořeno nové studijní centrum, které se bude zabývat kulturami celého světa.

Futuristická vize nového londýnského náměstí.

Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.