Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Londýn má nové náměstí

  18:29aktualizováno  18:29
V největší zastřešené náměstí v Evropě se přeměnilo Velké nádvoří uprostřed Britského muzea v Londýně. Tým známého architekta lorda Fostera proměnil toto po 150 let ukryté místo v živou veřejnou piazzu nejen pro návštěvníky muzea, ale i pro všechny, kdo budou mít cestu kolem. Ve středu ho slavnostně otevře královna Alžběta II. Nádvoří, které ponese její jméno, bylo zastřešeno důmyslnou konstrukcí z oceli a 3312 skleněnými trojúhelníkovými panely. Futuristická střecha sice váží 800 tun, díky úchvatné symetrii však působí dojmem, že se nad nádvořím vznáší. Někteří odborníci cení tento nový architektonický klenot dokonce výše než skleněnou pyramidu na nádvoří pařížského Louvru.

I za deštivého počasí, které se zdá být v Londýně normou, je na nádvoří dostatek světla. Panely jsou přitom jen z 50 procent průhledné, aby eliminovaly nadměrný lesk.

Celý projekt si vyžádal náklady ve výši 100 miliónů liber a byl financován z národní loterie a soukromými mecenáši. Britské muzeum, jedna z nejvýznamnějších kulturních institucí na světě, bylo založeno už v roce 1753. Jeho dnešní budovu navrhl sir Robert Smirke v roce 1823. Uprostřed komplexu čtyř křídel v antickém slohu bylo původně obdélníkové nádvoří se zahradou.

Po sedmi letech byla uprostřed něho namísto zahrady postavena proslulá kruhová čítárna. V ní strávili spoustu času mnozí učenci, spisovatelé, hudebníci i revolucionáři. "Téměř po 30 let sem denně chodil Karel Marx studovat a psát
svůj Kapitál," říká ředitel Britského muzea Robert Anderson. Později sem chodili i Lenin, Trockij nebo Mahátma Gándhí, ale také významní spisovatelé jako Charles Dickens, Rudyard Kipling, Virginia Woolfová, Oscar Wilde či G.B.Shaw. V plejádě slavných osobností je i český vědec a politik Tomáš Garrigue Masaryk.

Přístup do čítárny však měli pouze držitelé zvláštního povolení. Když se konečně v roce 1998 přestěhovala obrovská národní knihovna, dříve součást muzea, do nedaleké nové budovy na St. Pancras, uvolnily se prostory pro rekonstrukci. Ale
architekti chtěli i nadále v muzeu knihovnu zachovat. Avšak takovou, která by poprvé sloužila jako veřejná knihovna i pro obyčejné smrtelníky.

Do Britského muzea zavítalo v 19. století asi 100.000 návštěvníků ročně, v polovině 90. let 20. století to však už bylo šest miliónů lidí. "Veřejnost měla jednu zkušenost: když lidé vešli do muzea, jakoby se všichni pohybovali po kruhovém objezdu, který byl navíc vždy ucpaný," říká architekt Norman Foster. Vnitřní nádvoří s čítárnou uprostřed proto upravili tak, aby měl návštěvník možnost výběru.

"Teď můžete muzeum využít jako dřív a jít stranou rovnou do výstavních galérií. Nebo vstoupit do centrálního prostoru kolem čítárny, anebo jít nahoru a využít nový můstek přímo ke galériím," dodává Foster. Velké nádvoří, které má rozlohu jako fotbalový stadión ve Wembley, bude sloužit jako společenské místo i po zavírací době muzea. Bude pulsovat svým vlastním životem - kromě obchodů zůstanou dlouho do večera otevřeny i kavárny a restaurace.

"Lidé se tu budou moci procházet, obdivovat zdejší sochy, budou tu vystupovat tanečníci a zpěváci," říká Suzanna Taverneová, výkonná ředitelka muzea. To je však teprve začátek. Transformace Velkého nádvoří je součástí velmi ambiciózního programu na počest 250. výročí založení muzea, které oslaví v roce 2003. Do budovy muzea se po letech vrátí postupně etnografické sbírky, které bývaly umístěny v Muzeu lidstva. Restaurována bude Královská knihovna a bude
vytvořeno nové studijní centrum, které se bude zabývat kulturami celého světa.

Futuristická vize nového londýnského náměstí.

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Naříznutý kámen a Kraví jeskyně. Nenápadné, ale skvělé atrakce v Kolumbii

Přírodní úkaz, kterému se říká jednoduše La Piedra - tedy Kámen.

Kolumbie přitahuje návštěvníky především díky plážím a koloniálním městům na karibském pobřeží nebo kávovníkovým...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Genocida z blbosti. V roce 2025 budou nosorožci v Africe minulostí

V roce 2017 zabili pytláci v Jižní Africe 1 028 nosorožců. Vyfoceno v rezervaci...

Lidé v Asii stále věří, že prášek z rohů nosorožců má léčivé účinky. Údajně pomáhá od rakoviny i kocoviny. Ve...

Najdete na iDNES.cz