náhledy
Londýn je s jistotou jedno z nejzajímavějších měst Evropy. Město je plné extrémů: bohaté i chudé, hypermoderní i retro, extrémní svou velikostí, počtem obyvatel, zajímavostmi i sociálními problémy. Podívejte se na snímky, které byly pořízeny ještě před pandemií koronaviru.
Autor: Petr Sudik
Londýn je rozporuplný, a přesto, nebo právě proto, co se módy, hudby a kultury týče, je jedním z nejinovativnějších měst světa.
Autor: Petr Sudik
Stejně jako není New York Amerika, není Londýn Velká Británie. Kdo ho chce skutečně poznat, tomu nestačí oběhout největší pamětihodnosti, ten musí navštívit místa, která milují Londýňané. Jen tak bude totiž schopen nahlédnout do duše tohoto jedinečného města…
Autor: Petr Sudik
Kolik Londýna se dá stihnout za jeden den? V 7.00 prvním spojem tam, ve 22.30 posledním nazpátek. Dvě kamery, pohodlné boty a v kapse dopředu zakoupená jízdenka na metro. Šílenství? Možná. Já to nazývám „můj londýnský projekt“.
Autor: Petr Sudik
Svůj fotografický polomaraton startuji na legendárním Piccadilly Circus. Kde jinde. Paradoxní mix budov ve viktoriánském stylu a gigantických reklamních obrazovek symbolizujících moderní kapitalismus mě pokaždé přitahuje jako magnet. Tady se jako na vizitce soustřeďují i veškerá londýnská klišé: projíždějící dvoupatrové autobusy, typicky černé taxíky a samozřejmě neodmyslitelné červené telefonní budky.
Autor: Petr Sudik
Street fotografie je disciplína náročná jak technicky, tak časově. Člověk musí vklouznout do role lovce a být ve správnou dobu na správném místě. Zachytit jeden ze stovky často všedních příběhů odehrávajících se každou vteřinu všude kolem nás. A to je buď šťastná náhoda, nebo kumšt předvídavosti, nejčastěji ale souhra obojího. Výsledek? Živá fotka zachycující prchlivý okamžik, kde barvy zbytečně neodvádí pozornost od motivu. Co fotka, to unikát, který nemá nikdo jiný.
Autor: Petr Sudik
Poslední víkend v srpnu se v londýnské čtvrti Notting Hill ozvaly hlasité tóny samby a zdejší ulice provoněné vůní exotického koření se proměnily v úžasný kaleidoskop barev. V tu dobu se totiž koná karibský karneval, který je největším svého druhu v Evropě. Jeho tradice se zrodila v 19. století na holandských Antilách. Hudbou a tancem tehdy afričtí otroci oslavovali zrušení otroctví a v karibsky pestrých šatech a s bíle napudrovanými obličeji se vysmívali svým bývalým pánům.
Autor: Petr Sudik
Po druhé světové válce se s karibskými přistěhovalci karneval dostal do Londýna. I tady se až do 70. let tancovalo z protestu. Většina imigrantů se totiž usadila v tehdy chudé čtvrti Notting Hill neblaze proslulé ošumtělými příbytky, vysokou nezaměstnaností a odmítavým postojem původních obyvatel vůči novým přistěhovalcům. Dnes je londýnský karneval oslavou kultury a tradic afro-karibských komunit a po Riu de Janeiru největší pouliční slavností světa s dvěma miliony účastníků a diváků.
Autor: Petr Sudik
Pro street fotografii je Londýn naprosto ideální lokalitou. Díky napojení na celý svět jsou zdejší ulicemi plné výstředních postav v neméně skurilních situacích. Podmínkou je samozřejmě nebát se oslovit naprosto cizí lidi. Londýňané jsou naštěstí vůči fotografům velmi vstřícní a většinou si i rádi zapózují. To platí především během karibského festivalu.
Autor: Petr Sudik
Londýn je městem peněz. Málokde jinde na světě se jich tolik vydělá, utratí, zdědí, uloupí, investuje a těch špinavých vypere jako v City of London. A to jak peněz vlastních, tak cizích… Den co den jsou londýnským penězostrojem vysílány miliardy non stop na cestu kolem glóbu a poté bohatými oligarchy pumpovány zpět, především do zdejších nemovitostí.
Autor: Petr Sudik
Vlastní byt v Londýně? Na to zapomeňte. Nájmy, které už dávnou překročily hranici zdravého rozumu, udělaly pro normální smrtelníky ze základní potřeby „bydlet“ nedostupný luxus. A tak se v Londýně žije na limitu nejen finančně, ale i prostorově.
Autor: Petr Sudik
Londýňané jsou milí, uvolnění a typicky anglicky zdvořilí. Otevřenost ovšem neinterpretujte jako pozvánku do jejich života. Ten je v devítimiliónovém megacity totiž už tak dost vyčerpávající. Kdo chce v Londýně přežít, ten potřebuje sebedisciplínu, píli a ctižádost. „Pořádně makat a pořádně slavit“ zní zdejší sympatické motto. „Život je totiž příliš krátký na to, aby člověk dělal cokoli polovičatě.“
Autor: Petr Sudik
Na cizí lidi a cizí kultury Londýňané nijak zvlášť zvědaví nejsou. Není divu, vždyť kolem nich bydlí defacto celý svět. Stejně jako většina Britů jsou i Londýňané tradicionalisté a náruživí milovníci přírody. Kdo má chuť, může se tu vydat na procházku Birdwatcher, kde si s místními zaručeně poklábosí nejen o zdejším ptactvu. Zvelebováním veřejných zelených ploch a městských parků si Londýňané ve volném čase kompenzují chybějící zahrady či balkóny.
Autor: Petr Sudik
Nejlepší příležitost, jak se dát s místními do řeči, je postavit se kolem páté na chodník před pub. Tady se po práci, před dlouhou cestou domů, totiž odehrává pravý londýnský život. Pokud vás zima či déšť (pravděpodobně ale obojí) zažene dovnitř, neváhejte zahrát si partičku oblíbeného Dartsu. Jestli ovšem chcete, aby Vás místní skutečně vzali mezi sebe, nedivte se papíru a tužce, kterou Vám perzonál položí vedle piva. Objednete si další pintu, zaplaťte aspoň o dvě libry víc a připojte se tak k tradičnímu kvízu. Ten se dříve či později totiž koná v každém pubu.
Autor: Petr Sudik
Málokterá londýnská lokalita je jak u návštěvníků, tak u domácích oblíbená tak, jako je Covent Garden. Nádherně rekonstruovaná tržnice je proslulá nejen extravagantní architekturou, ale především úžasně živou atmosférou. Když se ke stánkům s uměleckými předměty přimísí pouliční umělci, dají se tu pozorováním cvrkotu strávit nekonečné hodiny. Ideálně při šálku čaje a ještě teplým scones (typicky anglickým pečivem podobným malým bochánkům) servírovaným s jahodovým džemem a tzv. "sraženou" smetanou (clotted cream).
Autor: Petr Sudik
Jednou z nejznámějších nákupních ulic světa je 2,5 kilometru dlouhá Oxford Street, kde svou shoppingovou horečku můžete utišit ve více než 300 obchodech, od levných řetězců, domácího Marks&Spencer až po světoznámé luxusní značky. Nejvíce návštěvníků na Oxford Street míří dvakrát do roka během výprodejů a samozřejmě před Vánocemi.
Autor: Petr Sudik
Kvůli hustému provozu a rekordním hodnotám oxidu uhličitého si Oxford Street v roce 2014 vysloužila přezdívku „nejjedovatější ulice světa“. Od té doby je přes den průjezdná jen pro městskou hromadnou dopravu a taxíky. Přesto tu v dopravní špičce projede za hodinu cca 160 autobusů - světový rekord!
Autor: Petr Sudik
Londýňané jsou v principu velmi tolerantní, což ovšem neznamená, že se vyhýbají diskuzi. Ba právě naopak. Jestli něco nemohou vystát, tak to jsou lidé bez vlastního názoru nebo ti, kteří neumí obstojně argumentovat. Co Londýňané ale naprosto nesnášejí, jsou lidé bez humoru. A tak, pokud berete sebe a svět moc vážně, radši sem ani nejezděte.
Autor: Petr Sudik
Čím zcela určitě překročíte neviditenou hranici tolerance, je kritika královny. Naopak Charlese můžete klidně zdrbnout.
Autor: Petr Sudik
Pokud se po Londýně budete pohybovat taxíkem, mějte na paměti: za volantem černého retro autíčka sedí supermozek fungující líp než sebelepší GPS. Kdo se chce totiž v Londýně ucházet o taxikářskou licenci, ten musí absolvovat jednu z nejtěžších zkoušek světa nazývanou "The Knowledge". Ta je dílem policejního prezidenta Sira Richarda Mayne, který během Světové výstavy v roce 1851 reagoval na stížnosti hostů na bloudící drožky. Budoucí „Cabbies“, jak se londýnským taxikářům přezdívá, musí znát město líp než svou kapsu. Každé místo, které by si mohl pasažér vymyslet...
Autor: Petr Sudik
Díky červeným lampiónkům, nápisům v čínských znacích, shánčlivě hektické atmosféřě a v neposlední řadě exotickým vůním se China Town, ležící nedaleko Leicester Square, prostě nedá přehlédnout. Tady se najednou octnete v úplně jiném světě. Nejlepší dobou pro návštěvu je během oslav čínského Nového roku, které začínají prvním dnem prvního lunárního měsíce čínského kalendáře a končí patnáctým dnem tzv. Svátek lampionů. Termín je pohyblivý a pobybuje se mezi 21. lednem a 21. únorem.
Autor: Petr Sudik
Málokterá část Londýna je pestrá tak jako bohémská čtvrť Soho. Málokterá je mezi návštěvníky oblíbenější, navštěvovanější a na pozorování výstřední klientely ideálnější. Soho je centrem neřesti, rušného nočního života a alternativního shoppingu. Proslulé je Soho především komunitou homosexuálů, jejichž podniky najdete hlavně v okolí ulice Old Compton Street. Soho je i divadelním centrem Londýna a čvtvtí nezávislé kinematografie.
Autor: Petr Sudik
Dnes je Notting Hill jednou z nejoblíbenějších čtvrtí ležících sotva dvacet minut od centra. Svou popularitu vděčí stejnojmennému filmu s Julií Roberts a Hugh Grantem z 90. let. V dřívější čtvrti bohémů ale dnes už bydlí jen ti, kdo si zdejší horentní nájmy můžou dovolit. Před pečlivě upravenými řadovými domky, ať v klasicky bílé nebo v barvách pastelek, parkují noblesní automobily a vymydlené ulice ve viktoriánském stylu lemují stylové galerie a obchůdky se starožitostmi.
Autor: Petr Sudik
Ačkoli je Londýn mezinárodní město, neočekávejte od místních znalost jakéhokoli cizího jazyka. Naopak od vás je obstojná angličtina očekávána se stejnou samozřejmostí jako kultivované chování. A to podle Londýňanů není otázkou výchovy, nýbrž charakteru. Chovat se hlučně je stejně tabu, jako předbíhat ve frontě třeba na London Eye.
Autor: Petr Sudik
Silnou konkurencí světoznámého Tower Bridge je Millenium Bridge - ocelový visutý most pro pěší nedaleko kostela St.Paul´s Cathedral. 325m dlouhý most za 18 miliónů liber byl otevřen v roce 2000 nejen s dvouměsíčním zpožděním, ale po dvou dnech byl znovu uzavřen. Konstruktéři totiž zapomněli zakalkulovat podvědomou lidskou reakci, tedy přizpůsobení frekvence chůze pohybu mostu a jeho houpání. A to bylo hned první den kvůli počtu chodců enormní. Protože by jakékoli omezení vedlo k dlouhým frontám, byly do konstrukce instalovány horizontální a vertikální hydraulické tlumiče.
Autor: Petr Sudik
Londýn srší sebevědomím a pýchou. Na svou historii, na svou kulturní scénu, na 250 národů, které tu často spolu, často ale jen vedle sebe, žijí se všemi pozitivy i negativy. Londýn přitahuje milionáře i pankáče, stejně jako miliony turistů z celého světa.
Autor: Petr Sudik
Čeho byste se měli v Londýně vyvarovat, je i lamentování nad studeným topením, nedoléhajícími okny, kapajícími kohoutky či zatuchlými koberci. To, že standart bydlení - tedy pokud nejste nakvartýrovaní ve 4* hotelu - stojí většinou za starou bačkoru, vědí totiž Londýňané nejlíp sami...
Autor: Petr Sudik
Londýňané si nenechají nic přikazovat. Proto nikdy nikde nikomu v žádném případě neříkejte, co má či nemá dělat. A to ani tehdy, pokud se ocitnete v nouzi.
Autor: Petr Sudik
Pokud se v Londýně budete domáhat pomoci, zaručeně narazíte. Zkuste to radši po londýnsku, a sice demonstrativní dávkou sebeironie. Žádný strach - označit se za „totálního idiota či politováníhodnou existence ztrapňující se právě do morků kostí“ neznamená nic jiného, než že svou skromností právě celému světu dokazujete, jaký jste kultivovaný borec s perfektními manýry.
Autor: Petr Sudik
Kolik Londýna se dá stihnout za jeden den? V 7 hodin prvním spojem tam, v 22.30 posledním nazpátek. Dvě kamery, pohodlné boty a v kapse dopředu zakoupená jízdenka na metro. Šílenství? Možná. Já to nazývám „můj londýnský projekt“.
Autor: Petr Sudik