Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lofoty - tam, kde končí svět

  15:05aktualizováno  15:05
Lofoten, to jsou především hory nebo ještě lépe - skály. V nejrůznějších pózách a v těch nejpohádkovějších a nejmystičtějších seskupeních budou se tyčit nad vašimi hlavami a budou vás doprovázet na vašich toulkách po Lofotenu; jsou místa, kde si nebudete docela jisti tím, zda jste na severu Norska na počátku nového tisíciletí nebo zda jste se náhodou neocitli někde poblíž takového “Železného pasu” v kraji “Rohan” a nejste součástí boje o Prsten.

 Zdá se, že zde končí svět. “Neobyčejné množství balvanů v nejrůznějších konfiguracíchpo stopách Edgara Alana Poea a Karla Čapka za severní polární kruh, pěkné oblé valouny vyhlazené příbojem, skalní věže naštípané povětřím, agregáty balvanů, stáda skalin nebo samotářské kameny; tu a tam majáček nebo výstražná věžička, tu a onde lešení z dlouhých žerdí, asi na sušení tresek” ; to je LOFOTEN, “kytice hor, která tryská do nebe z této krajky balvanů.”

Ačkoliv si Karel Čapek tato slova poznamenal do svého deníku již před více než 60 lety a já nyní stojím na palubě moderního trajektu na pravidelné lince Bodø - Lofoten, místo na palubě útulné lodi “Håkon Adalstein”, kde se neprochází vousatý “styrman”, nýbrž hemží se houf všetečných turistů s fotoaparáty a kamerami, téměř to vypadá, že byly tyto řádky napsány včera. Nyní a později zjišťuji, že se na Lofotenu od dob Čapkovy “Cesty na sever” na první pohled změnilo opravdu jen málo.

Poloha

Lofoten nebo také Lofotské ostrovy, popř. česky Lofoty, je skupina ostrovů tvořících rozsáhlý ostrovní řetězec, který se rozkládá ve směru SV - JZ asi 100 km od norského pobřeží (Bodø - Værøy). V průvodci se dále dočtete, že celé souostroví Lofoten má tzv. vnitřní, tj. směrem k “mateřskému”, tedy norskému pobřeží přivrácené pobřeží a tzv. vnější pobřeží, které omílá Norské, resp. Severní moře.

Geografie

Ne nadarmo je Lofoten označován jako “Lofoten wall”, zejména díky čtyřem velkým a mnoha malým až nepatrným ostrůvkům, vzájemně oddělených zpravidla jen úzkými mořskými průlivy a fjordy, které společně vytváří doslova “zeď z hor”. Tato je od mateřského pobřeží Norska oddělena fjordem zvaným “Vestfjord”. Mezi zmíněné největší čtyři ostrovy patří Austvågøy, Vestvågøy, Flakstadøy a Moskenesøy.

Hory

Zatím defilují mimo hory ve vší své kráse; tady zářící jako koruny, tamhle mračné a nasupené; některá je osamělá a strašně vyhraněná individualita, zatímco jiné si navzájem podávají ruce a spokojí se s tím, že tvoří horstvo. Každá má jinou tvář a myslí si své. "

Přestože byly okolní strmé vrcholy zformovány až během poslední doby ledové, která skončila před zhruba deseti tisíci lety, v místním turistickém průvodci se uvádí, že hory na Lofotenu patří se stářím 3 miliard let ke geologicky nejstarším na světě.

Norové tvrdí, že lze obrysy Lofotenu spatřit již z neobvykle symetrické skály Landegode, jenž stojí osaměle za přístavem Bodø, a kterou minete cestou na Lofoten. Přiznám, že jsem první hory Lofotenu spatřil až mnohem dál, než kde leží jmenovaná Landegode, nicméně první můj dojem byl impozantní: vůbec první věc, která mě na Lofotenu zaujala, byl jeho samotný reliéf - rozeklané, příkré skály, doslova “kytice hor”, které tvoří podstatnou část Lofotenu, znenadání “tryskají” z mořské hladiny do nebe a jejich strmé skalní svahy spadají místy z výšek kolem 700 - 900 m přímo do moře. Pokud je někde konec světa, je právě zde.

Lofoten je plný kontrastů: když kráčíte směrem k horám s oceánem a pláží za zády, máte pocit, že jste v Alpách - příkré skalní svahy mají trvale zasněžené štíty (nejvýše z okolních štítů dosahuje Svartinnd překonávajíc hranici 1 050 m n.m.) - pokud vykročíte opačným směrem, od hor k pobřeží, zdá se vám (pokud si odmyslíte studený severský vítr a chladné vody Norského moře), že jste někde v Tichomoří, neboť se před vámi rozkládají blankytně modré barvami hýřící spousty oceánu, lemované širokou pláží dole a azurovou modří oblohy nahoře.

Myslím, že bychom mezi návštěvníky Lofotenu hledali marně takového, který by alespoň na chvíli nezatoužil po výletu do hor a spatřit tak Lofoten “s nadhledu”, protože teprve při pohledu s nadpozemských výšek lofotských hor odhalují ostrovy své kouzlo, svoji pravou tvář, svá tajemství.

V horách budete sledovat vyšlapané stezky, protože zde neexistuje klasické turistické značení, jak jej známe u nás. Podotýkám, že je před každou výpravou vhodné kontaktovat zkušeného průvodce nebo alespoň domorodce, kteří vám mohou poskytnout cenné informace týkající se nejen otázek bezpečnosti, ale kteří vás také mohou navést na zajímavou trasu. Pohled na Lofotské ostrovy z okolních strmých vrchů je nezapomenutelný a teprve tehdy vám odhalí své skryté krásy: skupina ostrovů nejrůznějších tvarů oddělených úzkými fjordy, v dálce se třpytící úzký pruh moře, které se rozkládá mezi Lofotenem a norským pobřežím; neskutečnost a pohádkovou atmosféru tohoto místa podtrhuje pestrá mozaika zasněžených vrcholů hor a oceánu s různými odstíny modré barvy, nesčetných průlivů a strmých svahů hor.

Fauna a flóra, krajina

Když se na Lofotenu objevili první lidé (4 000 př. Kr.), byla zdejší krajina pokryta rozsáhlými borovými a březovými lesy s hojností zvěře. Moře zde oplývalo rybami a ve vodách kolem Lofotenu hemžili tuleni a velryby. Dnes rostou dřeviny na ostrovech jen sporadicky - s lesy vymizela i jeho fauna současná vegetace má spíše ráz nízkých a vlhkomilných bylin a skalniček. Poblíž pobřeží se vyskytují také bažiny, jezera, louky, pastviny ovcí a nemnohá políčka.

Mořské víry

Lofoten je neodmyslitelně spjat s existencí jednoho neobvyklého přírodního úkazu - mořských vírů. mořský vír (tzv. Maelström) je přírodní jev, při kterém se během přílivu a odlivu, tj. každých 6 hodin, řítí obrovské množství vody (až 370 miliónů m3) rychlostí přes 40 km/h obvykle úzkými fjordy, kterých je mezi jednotlivými ostrovy a ostrůvky Lofotského souostroví velké množství. Nárazem těchto vodních mas vzniká mohutný vír nálevkovitého tvaru o průměru až 10 m a hloubce 4 - 5 metrů. Existence těchto vírů je vázána právě na přítomnost velmi úzkých a dlouhých fjordů, kde vlivem velkého rozdílu mezi přílivem a odlivem vznikají tato silná proudění.

Tyto neobyčejné přírodní úkazy byly popsány již řeckým historikem Pytheasem před 2 000 lety a později takovými známými autory jako byl Edgar Allan Poe nebo Jules Verne. Vedle toho se objevily v mnoha vypodobněních doprovázeny hrůzostrašnými příběhy a varováními.

Mezi nejznámější patří Moskenstraumen, který je znám jižně od ostrova Moskenesøy, Saltstraumen (viz výše) nebo Napstraumen (jv. od ostrova Vestvågøy). V průvodcích se uvádí doporučení pro zvláště malé lodě, aby se v době přílivu a odlivu vyhnuly místům, kde se víry tvoří a při plavbě v těchto oblastech jsou posádky nabádány, aby si předem najímaly zkušené průvodce.

 

Ekonomika Lofotenu

Rybolov má na Lofotenu hluboké kořeny a je dodnes jedním z nejdůležitějších zaměstnání místních obyvatel a zdrojem příjmu. Ano, jsou to právě ony suché, zapáchající, jako kámen tvrdé tresky visící na mnoha místech podél pobřeží na dlouhých “bidlech, latích a stojanech”, které se vytírají od ledna do dubna v zálivu Vestfjord, a kvůli kterým se na Lofoten sjíždějí rybáři z celého severního Norska. Na nich stojí rybářství Lofotenu. Rybolov je v lofotských vodách striktně regulován, zejména díky oslabení rybích populací vlivem nadměrného lovu v minulosti. Zavedení regulačních populací mělo za následek určité obnovení rybí fauny u Lofotenu.

Zemědělství, byť omezené pouze na některé oblasti, hraje stále důležitou roli v ekonomice Lofotenu; a to přesto, že počet farem byl za posledních 30 let značně redukován. V rámci zemědělské produkce Lofoten exportuje mléčné výrobky a maso.

Turistický ruch a jeho význam pro ekonomiku Lofotenu nabývá na stále větším významu, zvláště, když si uvědomíme, že v současné době navštíví Lofotské ostrovy 200 000 návštěvníků za rok. V oblasti je k dispozici 27 naučných stezek, včetně několika kempů a hotelů ve větších městech. V přístavech jsou k dispozici také jednoduché, dřevěné původní rybářské chýše (rorbu), které lze pronajmout jako ubytování.

Průmysl je vázán na rybolov a některé další aktivity v regionu. Obecně je však zanedbatelný.

Klima

I když je pravdou, že souostroví Lofoten leží přibližně ve stejné zeměpisné šířce jako například Aljaška nebo Grónsko, jeho podnebí je ve srovnání s posledně jmenovanými oblastmi mnohem mírnější. Může za to Golfský proud. Jeho působením společně se skutečností, že klima Lofotenu do velké míry ovlivňuje oceán, jsou lofotské zimy mírné a léta relativně chladná.

 

 

DŮLEŽITÉ INFORMACE

  • Doprava na Lofoten
  • Turistické zajímavosti
  • Základní informace o Lofotenu
  • Důležité klimatické informace
  • Nejdůležitější historické události

 

Doprava na Lofoten

Lodí

Základní spojení mezi pevninou a ostrovy zajišťují trajekty mezi ostrovem Moskenes (Svolvær, Stamsund) a městy Bodø nebo Vesterålen. Bodø je zároveň spojeno denně s přístavy na ostrově Værøy a Røst. Lodní spojení také funguje mezi městy Svolvær a Skutvik a z Lofotenu je možné se také dostat trajektem z Fiskebolu do Melbu. Spojení mezi Lofotskými ostrovy a pevninou zajišťují i tzv. Hurtigrouten - jakési poštovní a hospodářské lodi, které pravidelně jezdí podél pobřeží Norska z jihu přes Lofoten až do Tromso na severu a dále do až na nejdálnější část Norska k hranicím z Ruskem.

Autobusem

Pravidelné autobusové linky zajišťují vzájemné spojení jednotlivých měst v rámci Lofotenu. Narvik, Bodø, Fauske a Vesterålen jsou sídla, kam vás také dopraví autobus z Lofotenu.

Vlakem

Železniční trať začíná v Narviku, odkud dále pokračuje do Švédska a v Bodø, které je spojeno se zbývající částí Norska.

Letecky

Malá letiště ve Svolværu, Leknesu a Røstu dopravují pasažéry do Bodø; odtud pravidelně vzlétá helikoptéra směrem k ostrovu Værøy.

Turistické atrakce

Půlnoční slunce

V oblastech na západ a na sever od Lofotenu můžete půlnoční slunce spatřit v době od 27.května do 17.července, přičemž na ostrovech Værøy a Røst je tato perioda o něco kratší.

Lofotské regionální muzeum

”The Lofoten museum - Lofotmuseet” je situováno v Storvåganu poblíž Kabelvågu na ostrově Austvågøy. Bylo umístěno v budovách, které pocházejí z roku 1815; centrum tvoří staré venkovské sídlo. V těchto budovách probíhají četné výstavy. V jedné z budov (”Boathouse”) jsou vystaveny starodávné typy lodí, které kdysi brázdily hladiny moří v krajích na severu. Dále uvidíte rybářské sruby (tzv. rorbu) z 18.století a kulturní památky z prehistorické a historické doby.

” Vestvågøy Museum”

Dvě oddělení ve Fygle a Skaftnes se snaží odpovědět divákům na otázku jak kdysi vypadal život rybářů a farmářů na Lofotenu.

”The Norwagian Fishing Village Museum”

Ve městě A ukazuje život jedné z norských rybářských osad (lov ryb na Lofotenu, typické srub lofotských rybářů, tzv. ”rorbu”, továrna na výrobu oleje z tresčích jater s možností jeho zakoupení). Je zde možné shlédnout video a zúčastnit se exkurze s průvodcem.

Lofotské akvárium

Pokouší se divákům přiblížit různé formy života obývající mořské hlubiny i pláže podél pobřeží. Oblíbenou atrakcí se stal bazén s tuleni nebo populární promítání diapozitivů ve dvou programech s cílem přiblížit přírodní krásy Lofotenu.

”Lofoten house galery”

Velmi známé obrazy Karla Erika Harra stejně jako kolekci prací umělců, kteří pobývali a tvořili na Lofotenu na přelomu století, lze spatřit v této galerii. Své fotografie zde také vystavují fotografové Frank A Jenssen a Wilse

Espoliova galerie

Galerie byla zasvěcena pracím umělce Kaare Espolin Johnsona.

”The North Norwegian Artist Centre Svolvær

Umělecké centrum severního Norska v Svolværu.

Vikingské muzeum Lofot

V rekonstruované 83 m dlouhé náčelnické rezidenci je možné navštívit nově otevřené Vikingské museum Lofot.

”The Lofoten War Memorial Museum”

V expozici se vrací k událostem z druhé světové války (útoky na Lofoten, rozvoj opevnění okupačních vojsk, záznam stop, které po sobě zanechala německá a spojenecká vojska na souostroví)

Vedle těchto turistických atrakcí je na Lofotenu situováno několik dalších muzeí a galerií, jejichž výčet a popis najdete v případě zájmu na:

http://www.lofoten-tourist.no/infoguide/en/verdt-a-besoke/

Základní informace o Lofotenu

Celková plocha v km2

1 227 tis

Nejseverněji položené město

Fiskebol

Nejjižněji položené sídlo (nejzazší bod, kam se dostanete autem, kemp)

Å

Největší vzdálenost po silnici v km (Fiskebol-Å)

170

Největší vzdušná vzdálenost v km

60

Počet obyvatel

24 500

Autor:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Bulharské UFO. Na chloubu komunistů přispěly i děti ze školky

V mlze vypadá celý památník snad ještě pompézněji.

Památník Buzludža vlastně stavělo celé Bulharsko. Měla to být velká sláva a také byla. Avšak dlouho nevydržel. Po...

Sixtinská kaple Alp. Malá švýcarská vesnice ukrývá poklad nedozírné hodnoty

Interiér kostela sv. Martina v Zillis

Pouhé tři kilometry od propasti Viamala v údolí Hinterrhein se nachází malá vesnička Zillis, která se nijak neliší od...

Najdete na iDNES.cz