Lofoty: magický konec světa, kde slunce nezapadá

Lofotské a Vesterålské souostroví patří k největším turistickým lákadlům severního Norska. Ostrovy se táhnou podél pobřeží od severu k jihu jako šňůra perel. Vydejme se za půlnočním sluncem, největším mořským proudem na světě, horskou krajinou daleko za polárním kruhem i dávnou vikingskou historií.

Saltstraumen, vodní peklo

Cestu na daleký sever si můžeme zpestřit celou řadou přírodních skvostů a nádhernými přírodními scenériemi beroucími dech. Matka příroda byla k norské krajině opravdu štědrá.

Asi 30 km jihovýchodně od Bodø se mezi ostrovy Straumen a Straumøya táhne průliv, který je přibližně každých šest hodin při přílivu a odlivu dějištěm velkého přírodního divadla. Miliony litrů vody se tudy řítí rychlostí přes 40 km/h a nárazem vodních mas o dno a břehy se vytváří dramatický vír nálevkovitého tvaru. Podle mnoha zdrojů je to největší a nejsilnější mořský proud tohoto typu na světě.

Zajímavým doprovodným jevem je nahromadění velkého množství ryb. Na březích stojí rybáři a doslova vytahují z vody jednu rybu za druhou. Z vlastní zkušenosti doporučuju pohled z mostu, který překlenuje úžinu mezi ostrovy.

Návštěvníci mohou využít informačního centra u východního konce mostu přes průliv. V centru, nazvaném Saltstraumen Opplevelsessenter (Saltstraumenské centrum dobrodružství), poskytují nejpřesnější informace o časech na pozorování vodních vírů. V několika nádržích najdeme dokonce i ukázky typické mořské fauny a flóry.

Norsko, Lofoty, Saltstraumen

Bodø: krevety a americké U-2

Kolem páté hodiny odpoledne přijíždíme do městečka Bodø, ideálního výchozího přístavu pro plavbu na jižní ostrov Moskensøy, jedné části Lofotského souostroví. Trajekt odjíždí až v osm hodin večer a tak máme spoustu času. Bloumáme městem a přístavem. Vzduch prosycuje všudypřítomný pach slané vody a ryb. Rybí trh má sice po zavírací době, ale i tak rybářům ledacos zbylo.

"Hej, kluci!", volá na nás větrem ošlehaný námořník, "nemáte chuť na rybu nebo krevety?"

"No, rybu bychom neměli jak zpracovat, ale krevety, ty si vezmeme rádi," přijímáme obchodní nabídku a za chvilku si s plechovkou krevet za 50 norských korun sedáme na lavičku, zápasíme s drobnými korýši, pozorujeme život kolem sebe a je nám fajn.

Status města získalo Bodø v roce 1816 a stalo se významným rybářským centrem severního Norska. V květnu roku 1940 zničila značnou část města při náletu německá Luftwaffe, s cílem strategicky významný přístav získat.

Do centra pozornosti se Bodø opět dostalo v květnu roku 1960. Tehdy tu fungovalo významné letiště amerických vzdušných sil a měl tady přistát výzkumný letoun U-2, který byl na své cestě z Pákistánu sestřelen nad ruským územím.

Na památku leteckých bitev druhé světové a později i studené války se tady vybudovalo zajímavé letecké muzeum.

Čerstvé krevety přímo z moře

Lofoty

Plavba za půlnočním sluncem

Trajekt vyjíždí s půlhodinovým zpožděním. Počasí zatím nic moc, honí se mraky, občas sprchne. Vítr naštěstí nefouká a hladina je klidná. Čeká nás skoro šestihodinová plavba na ostrov Moskensøy poznamenaná nervózním čekáním na naplnění jednoho z hlavních cílů cesty na sever. Jak by řekl klasik: "Půlnoční slunce z lodi vidět a zemřít!"

Stále s napětím sledujeme vývoj počasí. S postupujícím časem se rozplývají chmury, mraky mizí a na palubě panuje skvělá uvolněná nálada. Najednou se kdesi objevila lahvinka slivovice a tak s pocitem dávných mořeplavců očekáváme velké divy.

Plavba z Bodo do Moskenes

Plavba z Bodo do Moskenes - půlnoc

"Děcka, kolik je hodin?", ptá se kamarád.

"Bez pár minut půlnoc," odpovídám. Fotoaparáty cvakají a oči nestačí žasnout nad tou nádherou. Slunce pomalu klesá k obzoru, aby se najednou "odrazilo" od mořské hladiny a začalo opět stoupat vzhůru.

"Bomba! Nádhera!", slyším všude kolem. Kolem jedné hodiny ráno připlouváme unavení, ospalí, ale spokojení do Moskenes, malého přístavu na ostrově Moskensøy.

Norsko, Lofoty, plavba z Bodo do Moskenes

Ptačí křik, hory, rybáři a osada s nejkratším názvem na světě

Hornaté lofotské souostroví vystupuje z mořských vln jako zubaté ostří podél norské pevniny, ve vzdálenosti asi 60 až 120 km jihozápadně od Narviku. Horské štíty alpského typu jsou velmi divoké a mnohé stěny dosahují úctyhodných 700 až 900 m. Celý horský systém vrcholí 1 050 m vysokým Svartinndem. Turistické trasy jsou zde spíše vzácné, přesto výstupy na ostrovní vrcholy stojí za to.

Většina obyvatelstva se živí rybolovem. Ideální a výjimečné podmínky zajišťuje teplý Golfský proud, který po celý rok otepluje vody Atlantiku a citelně tak ovlivňuje podnebí a průměrné teploty vzduchu. I když se pohybujeme za polárním kruhem, podnebí je spíše mírné.

Pokračujeme směrem na jih do osady se snad nejkratším názvem na světě, do městečka Å. Najdeme zde rybářské muzeum a také jezero Ågvatnet¨, jehož břehy jsou skvělým výchozím bodem pro výstup na vyhlídkový hřeben pod vrchol Gjertinden. Zpočátku jdeme po pohodlné stezce, která se nám však ve stoupání nenávratně ztrácí a nezbývá než se škrábat travnato-kamenitým svahem přímo do kopce. Je to docela dřina, ale po necelých dvou hodinách funění s batohem na zádech se nám otevírá úchvatný výhled na kopce, moře i jezero pod námi.

Sestupujeme zpět k jezeru Ågvatnet a k rybářskému muzeu. Kupujeme si sušenou rybu, typickou zimní stravu zdejších rybářů.

Norsko, Lofoty, racek

Rybářská chata u jezera Agvatnet

"Ty bláho", vstupuju do všeobecného žvýkání, "než to rozkoušu, vydám víc energie, než jí z téhle pochoutky získám!" Není to samozřejmě pravda a pravděpodobně ani neumím správně rybu v této úpravě jíst, ale chvilku mě 'panty' opravdu bolí.

Pokračujeme do Nusfjordu. V uzavřené zátoce se zachovala stará rybářská vesnička, původem z poloviny 19. století. I v dnešní uspěchané době si zachovala neopakovatelnou atmosféru a byla zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Přesto i tady začíná být znát, že na místo často míří zájezdy cestovních kanceláří.

Norsko, Lofoty, rybářská vesnice v Nusfjordu

Na ostrově Vestvågøy, asi 14 km od osady Eggum, si nenechte ujít rozsáhlý komplex muzea Lofotr Vikingmuseum věnovaný bohaté historii námořní plavby v Norsku. Uvidíte tady m.j. zrekonstruovaný 83 m dlouhý dům vikingského náčelníka, jehož základy se našly během archeologického výzkumu v roce 1981.

Srdcem celého domu je hodovní místnost s možností ochutnávek tradiční vikingské kuchyně a nápojů. Můžete se projít i po několik km dlouhé naučné stezce, končící v zátoce u dokonalé a plavbyschopné repliky lodi Gokstad. Originál je vystaven ve Vikingskipshuset v Oslu.

Norsko, Lofoty, replika vikingské lodi Godstad

Vesteråly, ráj velryb

Na souostroví Vesteråly se dostáváme asi dvacetiminutovým trajektem z Fiskebol do Melbu. Ostrovy sice nejsou tak skalnaté a divoké, ale i tak nejvyšší vrchol Møysalen dosahuje úctyhodných 1 266 m. Za hezkého počasí je z něj vidět zhruba 90 km vzdálenou nejvyšší horu Švédska Kebnekaise (2 123 m).

Na severu pak najdeme světoznámé rybářské centrum proslavené "velrybím safari". Od konce května do poloviny září nabízejí zdejší cestovní kancelář tři až šestihodinové plavby vedené mořským biologem. Poznávací plavba stojí 650 NOK. Cílem plavby jsou příbřežní oblasti bohaté na výskyt velkých kytovců. Při poslední cestě do těchto míst jsme bohužel neměli na tuto plavbu dost peněz. O to větší důvod je se sem vrátit.

Norsko, Lofoty, plavba z Fiskebol do Melbu

V Andenes jsme se nalodili se na trajekt do Gryllefjordu se vznešeným jménem "The Whale Route". Po vyplutí chvíli sedím a klábosím s kapitánem. Mám dotaz: "Jaká je šance, že uvidíme nějakou velrybu?" Odpověď mě hodně překvapila. "No, to máš tak", začíná kapitán, "jsou dny a třeba i týdny, kdy kytovce vidíme každý den, jsou dny a týdny, kdy nezahlédneme ani ploutvičku. Bohužel jsem už několik dní kytovce nezahlédl."

Zbytek plavby do Gryllefjordu stojím na přídi s nasazeným teleobjektivem a vyhlížím velryby. Smůla! Kapitán měl bohužel pravdu. Asi byl špatný čas, špatné období a kytovci se přesunuli více na sever. Co se týče velrybího safari, tak by zákazníci nezahlédli ani ploutvičku, nabízí se prý druhá plavba zdarma.

Norsko, Lofoty, Vesteraly

Místo, kam se rád vracím

Cesta za polární kruh je dlouhá a není podle mě moc vhodné zařadit ji do programu např. dvoutýdenní poznávací cesty po jižním a středním Norsku. Přesto jsou tato místa víc než příjemná a jejich návštěva má neodolatelné kouzlo. Příroda je drsná a nedá člověku nic zadarmo, přesto a nebo snad právě proto chovám k severské krajině a místním lidem neskonalou úctu a pokoru a rád se sem vracím.

může se hodit

Cesta z Osla do Bodø

Cesta z Osla do Bodø není orientačně příliš náročná. Záleží hlavně na tom, čím si více než 1200 km dlouhé putování zpříjemníte. Jako nejrychlejší se jeví hlavní silniční tah onačený jako E6, který protíná celé Norsko od jihu k severu. Silnice projíždí Trondheimem, historickým městem, kde byli korunováni norští králové, pokračuje do Steinkjeru a Mo i Rany a dále až do Bodø.

Cestou si můžeme naplánovat výlet v celé řadě národních parků v čele s NP Jotunheimen, NP Rondane, NP Dovrefjel a NP Svartisen. Nesmírně příjemná je návštěva Tronheimu a korunovační katedrály Nidaros.

Ubytování

Cestou narazíte na spoustu kempů. Pro nezávislého cestovatele je zbytečné rezervovat ubytování předem. Pokud by se někdo rozhodl využít možnosti ubytování v chatkách, doporučujeme zarezervovat si nocleh s dostatečným předstihem. Ubytovací kapacity kempů hlavně v jižním a středním Norsku hojně využívají cestovní kanceláře. Při spaní ve stanu nebo v obytném autě není třeba řešit rezervaci předem.

Doporučené vybavení

Pro tuto túry nebudete potřebovat žádné zvláštní vybavení. Svou výstroj a výzbroj byste měli přizpůsobit častým zvratům počasí. Srážky jsou zde poměrně časté a teplota může i v létě klesnout pod 10 °C. Doporučuji kvalitní turistické boty (maratonky určitě nestačí), funkční spodní prádlo, druhou vrstvu na zateplení (fleece nebo windstopper), kvalitní nepromokavé kalhoty a bundu, čepici, rukavice a teleskopické hole (usnadní chůzi).

Vhodná doba pro návštěvu

Se stálostí počasí bývá v Norsku trochu problém. Podle průvodců je nejstálejší počasí na začátku července. Z vlastní zkušenosti ale mohu doporučit spíš přelom července a srpna, případně první polovinu srpna. V této době je méně komárů.

lofoty

Doporučená literatura a informační zdroje

Pro plánování výletů z vlastní zkušenosti doporučuji průvodce z řady Rough Guide od nakladatelství Jota (Phil Lee – Norsko) nebo průvodce Ivo Petra: Hory Skandinávie (nakl. Mirago).

Na internetu se mi osvědčil norský informační portál www.visitnorway.com, který podává ucelené informace o významných turistických destinacích.

Informace o trajektech a aktuálních cenách najdete mimo jiné na stránkách místního dopravce ZDE.

Mapy © Google