Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Litovelské Pomoraví: na kole mezi bobry

  16:38aktualizováno  16:38
I zamračený podzim může vylákat cyklistické zapálence do přírody. Přímo se nabízí upravená cyklostezska vedoucí kouzelnou krajinou chráněné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví. Na své si přijdou milovníci ryzí přírody, historie i technických památek.

Moravské město Litovel si vysloužilo lichotivou přezdívku hanácké Benátky proto, že se v něm a v jeho bezprostředním okolí větví protékající řeka Morava na několik ramen, vytvářejících četná zákoutí. Město se také může pochlubit několika historickými památkami.

A i když není třeba městem jezdit třeba od pekaře do trafiky loďkou nebo gondolou a proslulost benátských historických památek je přece jen o něco větší, stojí Litovel a jeho okolí za návštěvu.

Do hanáckých Benátek a jejich okolí je vhodné vypravit se na kole. Město leží v cyklisticky přívětivé krajině v Hornomoravském úvalu v nadmořské výšce 231 metrů a může být ideálním východištěm pro jednodenní pěší i cyklistické výlety, pro vícedenní hvězdicově volené trasy nebo i jako "etapové město" pro vícedenní putování, například kolem Moravy. V podzimním období přijde vhod kratší jednodenní nebo víkendová varianta uvedených možností.

Na turisty je město dobře připraveno značenými trasami, místním informačním systémem i informačními tabulemi a také příjemnými cenami služeb.

Jak se tam dostat
Litovel leží uprostřed mezi dvěma frekventovanými dopravními tepnami, jižně od železniční tratě č. 270 z Olomouce do Zábřeha a severně od dálnice mezi Olomoucí a Mohelnicí. Z toho plyne i jistý klid v ulicích tohoto města, spojeného s okolím silnicí i vedlejší železniční tratí v severojižním směru. Osou komunikace ve směru západ - východ je řeka Morava a její ramena a kolem ní vedoucí silničky a značené turistické a cyklistické stezky a trasy.

Cyklisté do Litovle bez problémů dojedou ze železniční stanice Červenka na hlavní trati, vzdálenost je 4 km.

Jaké kolo zvolit
Krajina Litovelského Pomoraví je rovinatá a terén není náročný, proto cyklisté vystačí s běžnými turistickými cestovními koly. Jen "obutí" by měli přizpůsobit podzimním podmínkám a tomu, že stezka má většinou štěrkový povrch. Cesta může být místy blátivá, napadané listí může být kluzké a může zakrývat terénní nerovnosti, proto by měly mít pláště kol hrubší a svěží, neopotřebovaný vzorek.

Centrum města dýchá historií
Centrum města leží pouhých 300 m východním směrem od železniční stanice i autobusového nádraží a od hlavní silniční trasy (silnice č. 449) z Olomouce do Uničova. Symbiozu města s tokem Moravy dokresluje i skutečnost, že i radnice na západní straně náměstí Přemysla Otakara je postavena přímo nad jedním z ramen Moravy, a proto má pravdu i ten, kdo tvrdí, že v Litovli je nejvyšší věž na Moravě.

Vedle tradičních historických památek, citovaných v každém turistickém průvodci (pozdně gotická kaple, zbytky hradeb, morový sloup na náměstí Přemysla Otakara, radnice a měšťanské domy) zaujmou také další pozoruhodnosti města.

Něco pro techniky
Technicky založené návštěvníky zaujme například kamenný most přes Moravu asi 500 m severně od centra města, pocházející z přelomu 15. a 16. století. Je to nejstarší kamenný most na Moravě.

Další a mnohem mladší technickou památkou je malá vodní elektrárna nedaleko autobusového nádraží. Využívá výškového rozdílu hladin mezi dvěma rameny Moravy, postavena byla v letech 1937 - 1939 a dvojice původních Kaplanových turbin má výkon 130 kW.

Východiště do Litovelského Pomoraví
Litovel je přirozeným centrem a také východištěm do zajímavých partií Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, rozkládající se mezi městy Mohelnice a Olomouc, převážně v lužních lesích okolo Moravy.

Územím CHKO vedou turistické trasy, největší koncentraci pozoruhodností nabízí šestnáctikilometrová naučná stezka Litovel - Horka nad Moravou. Na trase je 11 zastavení s informačními panely. Ty seznamují poutníky s významem vody v krajině, s životem na březích i pod hladinou i s životem lužního lesa, nejtypičtějšího krajinného fenoménu této oblasti.

 Trasa se několikrát dotýká ramen, meandrů a tůní řeky Moravy. Místy je patrná i činnost člověka v této krajině: tzv. selské hráze, stavěné k ochraně usedlostí a pozemků před povodněmi, mlýnské náhony, mlýny, pily a malé elektrárny. Místy je možné na březích Moravy a jejích ramen narazit i na typické stopy přítomnosti bobrů - klínovitě nahlodané (a občas už i pokácené) stromy.

 Z Horky nad Moravou je možné pokračovat v sedle až do Olomouce a na tachometru přibudou až do centra města nebo k jeho hlavnímu nádraží asi 10 kilometrů. Naučná stezka je součástí Moravské cyklostezky a navazuje na ni i řada místních značených cyklotras.

CHKO Litovelské Pomoraví

Celková rozloha chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví je 96 km2 mezi městy Mohelnice a Olomouc. Osou oblasti je řeka Morava a její ramena. Nejvyšším bodem oblasti je kóta 345 m n.m. (Jelení vrch v masivu Doubravy v severním cípu CHKO, severně od Moravičan), nejnižší 210 m n.m. v Olomouci u řeky Moravy, na jihovýchodním okraji CHKO.

Zalesněnost území činí 56 %, na území CHKO je vyhlášeno 26 maloplošných zvláště chráněných území (přírodní rezervace a památky) s celkovou plochou 1100 ha. Nejcennějším chráněným prvkem v oblasti jsou plošně rozsáhlé lužní lesy s dosud nenarušenou a funkční dynamikou řeky a vývoje jejího koryta.

V CHKO platí některá omezení:
- je zakázáno zajíždět mimo asfaltové nebo značené cesty,
- vstupovat do zvláště chráněných území (přírodní rezervace a  památky),
- tábořit a rozdělávat oheň mimo místa vyhrazená se souhlasem  Správy CHKO,
- ničit a sbírat rostliny a chráněné druhy živočichů,
- odhazovat odpadky či jinak znečišťovat přírodu.

Správa CHKO sídlí v Olomouci, Lafayetova ulice 13.

Cyklostezska vede CHKO Litovelské Pomoraví.

Stezsku pro cyklisty lemují informační naučné tabule, které seznamují návštěvníky se zajímavostmi v okolí jednotlivých zastavení.

Výškovou dominantou Litovle je 72 metrů vysoká věž radnice, na opačném konci náměstí Přemysla Otakara stojí jedna z často citovaných památek - morový sloup.

Cestou lze narazit i na stopy bobří stavitelské činnosti.

Nejstarší kamenný most na Moravě severně od centra města.

Městská hydroelektrárna stojí přímo nad vodní hladinou a zaujme vyváženou funkcionalistickou podobou.

Autor:


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Kde je víc studánek než lidí. Opuštěným hřebenem Bílých Karpat na kole

Západ slunce na Velké Javořině

Česko-slovenské pohraniční pohoří se může pochlubit unikátní přírodou horských luk, bukových lesů a vápencových skal....

VELKÝ TEST ELEKTROKOL: Špatné už nekoupíte, jsou jen dobrá a výborná

Test elektrokol - Full

Redakce iDNES.cz testovala spolu s cyklistickým magazínem Elektrokola a servisem a prodejcem ekolo.cz vzorek elektrokol...

VELKÝ TEST ELEKTROKOL: Kategorie krosových kol

Test elektrokol - kros

V kategorii krosových elektrokol jsme testovali čtyři modely: Apache Matto, Author Empire, Merida eSpresso a...

Najdete na iDNES.cz