Litovelské Pomoraví: na kole mezi bobry

  16:38aktualizováno  16:38
I zamračený podzim může vylákat cyklistické zapálence do přírody. Přímo se nabízí upravená cyklostezska vedoucí kouzelnou krajinou chráněné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví. Na své si přijdou milovníci ryzí přírody, historie i technických památek.

Moravské město Litovel si vysloužilo lichotivou přezdívku hanácké Benátky proto, že se v něm a v jeho bezprostředním okolí větví protékající řeka Morava na několik ramen, vytvářejících četná zákoutí. Město se také může pochlubit několika historickými památkami.

A i když není třeba městem jezdit třeba od pekaře do trafiky loďkou nebo gondolou a proslulost benátských historických památek je přece jen o něco větší, stojí Litovel a jeho okolí za návštěvu.

Do hanáckých Benátek a jejich okolí je vhodné vypravit se na kole. Město leží v cyklisticky přívětivé krajině v Hornomoravském úvalu v nadmořské výšce 231 metrů a může být ideálním východištěm pro jednodenní pěší i cyklistické výlety, pro vícedenní hvězdicově volené trasy nebo i jako "etapové město" pro vícedenní putování, například kolem Moravy. V podzimním období přijde vhod kratší jednodenní nebo víkendová varianta uvedených možností.

Na turisty je město dobře připraveno značenými trasami, místním informačním systémem i informačními tabulemi a také příjemnými cenami služeb.

Jak se tam dostat
Litovel leží uprostřed mezi dvěma frekventovanými dopravními tepnami, jižně od železniční tratě č. 270 z Olomouce do Zábřeha a severně od dálnice mezi Olomoucí a Mohelnicí. Z toho plyne i jistý klid v ulicích tohoto města, spojeného s okolím silnicí i vedlejší železniční tratí v severojižním směru. Osou komunikace ve směru západ - východ je řeka Morava a její ramena a kolem ní vedoucí silničky a značené turistické a cyklistické stezky a trasy.

Cyklisté do Litovle bez problémů dojedou ze železniční stanice Červenka na hlavní trati, vzdálenost je 4 km.

Jaké kolo zvolit
Krajina Litovelského Pomoraví je rovinatá a terén není náročný, proto cyklisté vystačí s běžnými turistickými cestovními koly. Jen "obutí" by měli přizpůsobit podzimním podmínkám a tomu, že stezka má většinou štěrkový povrch. Cesta může být místy blátivá, napadané listí může být kluzké a může zakrývat terénní nerovnosti, proto by měly mít pláště kol hrubší a svěží, neopotřebovaný vzorek.

Centrum města dýchá historií
Centrum města leží pouhých 300 m východním směrem od železniční stanice i autobusového nádraží a od hlavní silniční trasy (silnice č. 449) z Olomouce do Uničova. Symbiozu města s tokem Moravy dokresluje i skutečnost, že i radnice na západní straně náměstí Přemysla Otakara je postavena přímo nad jedním z ramen Moravy, a proto má pravdu i ten, kdo tvrdí, že v Litovli je nejvyšší věž na Moravě.

Vedle tradičních historických památek, citovaných v každém turistickém průvodci (pozdně gotická kaple, zbytky hradeb, morový sloup na náměstí Přemysla Otakara, radnice a měšťanské domy) zaujmou také další pozoruhodnosti města.

Něco pro techniky
Technicky založené návštěvníky zaujme například kamenný most přes Moravu asi 500 m severně od centra města, pocházející z přelomu 15. a 16. století. Je to nejstarší kamenný most na Moravě.

Další a mnohem mladší technickou památkou je malá vodní elektrárna nedaleko autobusového nádraží. Využívá výškového rozdílu hladin mezi dvěma rameny Moravy, postavena byla v letech 1937 - 1939 a dvojice původních Kaplanových turbin má výkon 130 kW.

Východiště do Litovelského Pomoraví
Litovel je přirozeným centrem a také východištěm do zajímavých partií Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, rozkládající se mezi městy Mohelnice a Olomouc, převážně v lužních lesích okolo Moravy.

Územím CHKO vedou turistické trasy, největší koncentraci pozoruhodností nabízí šestnáctikilometrová naučná stezka Litovel - Horka nad Moravou. Na trase je 11 zastavení s informačními panely. Ty seznamují poutníky s významem vody v krajině, s životem na březích i pod hladinou i s životem lužního lesa, nejtypičtějšího krajinného fenoménu této oblasti.

 Trasa se několikrát dotýká ramen, meandrů a tůní řeky Moravy. Místy je patrná i činnost člověka v této krajině: tzv. selské hráze, stavěné k ochraně usedlostí a pozemků před povodněmi, mlýnské náhony, mlýny, pily a malé elektrárny. Místy je možné na březích Moravy a jejích ramen narazit i na typické stopy přítomnosti bobrů - klínovitě nahlodané (a občas už i pokácené) stromy.

 Z Horky nad Moravou je možné pokračovat v sedle až do Olomouce a na tachometru přibudou až do centra města nebo k jeho hlavnímu nádraží asi 10 kilometrů. Naučná stezka je součástí Moravské cyklostezky a navazuje na ni i řada místních značených cyklotras.

CHKO Litovelské Pomoraví

Celková rozloha chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví je 96 km2 mezi městy Mohelnice a Olomouc. Osou oblasti je řeka Morava a její ramena. Nejvyšším bodem oblasti je kóta 345 m n.m. (Jelení vrch v masivu Doubravy v severním cípu CHKO, severně od Moravičan), nejnižší 210 m n.m. v Olomouci u řeky Moravy, na jihovýchodním okraji CHKO.

Zalesněnost území činí 56 %, na území CHKO je vyhlášeno 26 maloplošných zvláště chráněných území (přírodní rezervace a památky) s celkovou plochou 1100 ha. Nejcennějším chráněným prvkem v oblasti jsou plošně rozsáhlé lužní lesy s dosud nenarušenou a funkční dynamikou řeky a vývoje jejího koryta.

V CHKO platí některá omezení:
- je zakázáno zajíždět mimo asfaltové nebo značené cesty,
- vstupovat do zvláště chráněných území (přírodní rezervace a  památky),
- tábořit a rozdělávat oheň mimo místa vyhrazená se souhlasem  Správy CHKO,
- ničit a sbírat rostliny a chráněné druhy živočichů,
- odhazovat odpadky či jinak znečišťovat přírodu.

Správa CHKO sídlí v Olomouci, Lafayetova ulice 13.

Cyklostezska vede CHKO Litovelské Pomoraví.

Stezsku pro cyklisty lemují informační naučné tabule, které seznamují návštěvníky se zajímavostmi v okolí jednotlivých zastavení.

Výškovou dominantou Litovle je 72 metrů vysoká věž radnice, na opačném konci náměstí Přemysla Otakara stojí jedna z často citovaných památek - morový sloup.

Cestou lze narazit i na stopy bobří stavitelské činnosti.

Nejstarší kamenný most na Moravě severně od centra města.

Městská hydroelektrárna stojí přímo nad vodní hladinou a zaujme vyváženou funkcionalistickou podobou.

Autor:


Nejčtenější

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Emigrace v evropském provedení. Iry vyhnal do světa hladomor a strach

Interaktivní prohlídka Cobh Heritage Centre, muzea emigrace, je jako cesta o...

Irsko je jednou z mála zemí, kde historie není dobou dávno minulou, ale je živá a hmatatelná se všemi událostmi, lidmi...

Další z rubriky

Pohoda v údolí i strmé výjezdy. Projeli jsme cyklistický ráj v Tyrolsku

Nečekané setkání v horách vysoko nad údolím Kaiserwinkl

Pot po dlouhém souboji s bezmála tisícimetrovým převýšením pálí v očích, ale nečekaně se stává lákadlem pro koně, kteří...

Kde je víc studánek než lidí. Opuštěným hřebenem Bílých Karpat na kole

Západ slunce na Velké Javořině

Česko-slovenské pohraniční pohoří se může pochlubit unikátní přírodou horských luk, bukových lesů a vápencových skal....

Jak si užít český Island. Slavkovský les ukrývá i nejhezčí rozhlednu

Rozhledna na Krásenském vrchu bezpochyby patří k nejhezčím u nás.

Lesnatá náhorní plošina Slavkovského lesa mezi třemi lázeňskými městy v karlovarském kraji vás překvapí krásou a...



Najdete na iDNES.cz