Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lisabonský paradox. Město vzkvétá, turistů přibývá a kouzlo města mizí

aktualizováno 
V Lisabonu dělají úřady vše proto, aby do města přitáhly bohaté investory a turisty. A daří se jim to. Jenže vzrůstající bohatství města vytváří nové problémy, které by genius loci této portugalské metropole mohly brzy zničit.

Lisabon se v posledních letech stává turistickým hitem. | foto: Libor Budinský

Ještě donedávna byla portugalská metropole Lisabon temným místem Evropy. V historickém centru dominovaly zdemolované a napůl opuštěné budovy a hlavní náměstí byla místem prostitutek a obchodníků s drogami. Byl to zářný příklad evropské dluhové krize.

V roce 2011 však země přijala sérii významných opatření, mezi nimi i zákon o pronájmu, který liberalizoval trh s nemovitostmi v hlavním městě. Výměnou získala země mezinárodní pomoc za zhruba 78 miliard eur (asi dva biliony Kč).

Fotogalerie

Dnes město vzkvétá. Turisté tam proudí ze všech koutů světa, historické budovy se lesknou novotou a bary a restaurace jsou přeplněné. Kdo z toho ale těží a kdo tím ztrácí, to je otázka, která místní obyvatele rozděluje, poznamenává americký list The New York Times.

Portugalsko je nejvýznamnějším příkladem hospodářského oživení v Evropě. Nezaměstnanost se snížila na polovinu, zvyšuje se export, a tak zahraniční investoři zaplavují Lisabon. Těm, kteří koupí nemovitost v hodnotě 500 000 eur (bezmála 13 milionů Kč) navíc dává země šanci na „zlaté vízum“. Tedy možnost oficiálně se v Portugalsku usadit.

Přesto průměrná měsíční mzda v zemi činí zhruba 850 eur (asi 22 000 Kč). Liberalizace trhu spolu s obrovským přílivem zahraničních investic přispěla za poslední dva roky ke zvýšení cen nemovitostí v centru Lisabonu až o 30 procent.

„Strategie Portugalska pro východisko z krize byla nalákat zahraniční investory, což vyřešilo hlavní finanční problémy, ale zároveň vytvořilo jiné potíže pro naše lidi, jako je například bytová krize v Lisabonu,“ tvrdí bývalá poslankyně a výzkumná pracovnice na lisabonské univerzitě Ana Dragová.

Obrození Lisabonu pocítilo mnoho méně privilegovaných obyvatel města, kteří jsou vysidlováni. Mnohé ulice jsou tak ukázkou dvou extrémů žijících vedle sebe.

Klášter sv. Jeronýma, další památka na seznamu UNESCO.

Klášter sv. Jeronýma, další památka na seznamu UNESCO.

Majestátní nádražní budova se proměnila na hostel.

Majestátní nádražní budova se proměnila na hostel.

Ve středověké čtvrti Mouraria se staví luxusní rezidenční dům jen několik metrů od rekonstruované budovy, která se stala druhým domovem pro francouzské a další zahraniční investory. Na jejím konci ale stojí starý dům s úzkými balkony, jenž se stal symbolem portugalských aktivistů, kteří bojují proti vystěhování původních obyvatel. Obyvatelé v domě naproti, kteří vyhráli soudní proces a právo zůstat doma, pověsili z okna vycpanou podobiznu Santy Clause. Okolo něj pak visí transparenty s jejich vánočními přáními: cenově dostupné bydlení a sociální spravedlnost.

Příchod investorů a celebrit jako je Madonna do města „vytvořil problém s bydlením v několika čtvrtích“, tvrdí ředitel hotelového rezortu Luís Correia da Silva. „Lidé by ale neměli zapomínat, že ještě před pár lety tyto čtvrtě zachránit nikdo nechtěl,“ dodává.

Od takzvané karafiátové revoluce v roce 1974, která v zemi ukončila dlouholetou vojenskou diktaturu, bylo centrum Lisabonu napůl opuštěnou čtvrtí, které se místní obyvatelé spíše vyhýbali. Když v roce 2011 získalo Portugalsko mezinárodní pomoc, žilo v centru metropole 552 800 obyvatel a bylo tam 322 865 bytových jednotek, z nich na 50 000 opuštěných.

Rok nato vláda schválila kontroverzní zákon a někteří politici šli Portugalcům příkladem. Tehdejší lisabonský starosta António Costa přesunul radnici z historického sídla v centru města do bývalé továrny na dlaždice na náměstí Intendente, nechvalně proslulé prostitucí a drogami. Od té doby se ale místo změnilo k nepoznání. Vznikly tam řemeslné dílny a kavárny a další projekty jsou ve výstavbě.

Hlavní město Portugalska si získává své návštěvníky především autentickou...

Hlavní město Portugalska si získává své návštěvníky především autentickou atmosférou.

Podle městského geografa Luise Mendese, který bojuje proti vysidlování místních obyvatel, ale může Lisabon zabít „zlatou husu“, na níž láká turisty. „Pokud budeme vysidlovat staré obyvatele a vytvářet komunitu pro majetné, co pak ukážeme turistům, kteří v našich ulicích chtějí vidět tradiční portugalský život?“ říká expert.

Někteří Portugalci si stěžují, že vznikla dvojí ekonomika, jež rozděluje společnost na ty, kteří pracují s nemovitostmi a v cestovním ruchu, a na ty ostatní. Ostře kritizují i takzvanou disneyfikaci Lisabonu. Příkladem fenoménu jsou například obchody jako Fantastický svět portugalských sardinek, v němž si turisté mohou koupit konzervu sardinek s datem jejich narození na etiketě.

Lisabon každoročně navštíví 4,5 milionu turistů. Poměr k místní populaci je přitom osm ku jedné. Letos se má v metropoli otevřít zhruba 30 nových hotelů.

Autor:


Nejčtenější

Útratu v kempu neuděláme. Nejcennější je pro nás pozemek, říká karavanistka

Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská

Provozovatelé českých kempů by si měli uvědomit, že turistů přijíždějících ve vlastním karavanu bude přibývat, říká v...

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...



Na vzedmutou Teplou Vltavu nesmí vodáci, z kempu evakuovali rodiny s dětmi

Zaplavené tábořiště Soumarský most, odkud se vodáci vydávají na atraktivní úsek...

Kvůli silným dešťům nesmí turisté splouvat šumavský úsek Teplé Vltavy. U Soumarského mostu na Prachaticku stoupla...

Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...

Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Další z rubriky

VIDEO: Nejvyšší bungee jump světa. Skok do propasti ze čtvrt kilometru

Nejvyšší bungee jumping

Od konce léta si budou moci turisté na skleněném mostu přes kaňon v čínské prefektuře Čang-ťia-ťie vyzkoušet rekordní...

Útratu v kempu neuděláme. Nejcennější je pro nás pozemek, říká karavanistka

Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská

Provozovatelé českých kempů by si měli uvědomit, že turistů přijíždějících ve vlastním karavanu bude přibývat, říká v...

Přes mrtvoly napříč Nepálem. Trabanti si vyzkoušeli cestu do pravěku

Teď už chybí jen brontosaurus! Připadáme si jak na Cestě do pravěku, jen místo...

Nepál nás naštval, překvapil, potěšil, zaskočil a ukázal, že je jiný, než jsme čekali, ale vlastně přesně takový, jaký...

Najdete na iDNES.cz