Lisabonský paradox. Město vzkvétá, turistů přibývá a kouzlo města mizí

aktualizováno 
V Lisabonu dělají úřady vše proto, aby do města přitáhly bohaté investory a turisty. A daří se jim to. Jenže vzrůstající bohatství města vytváří nové problémy, které by genius loci této portugalské metropole mohly brzy zničit.

Lisabon se v posledních letech stává turistickým hitem. | foto: Libor Budinský

Ještě donedávna byla portugalská metropole Lisabon temným místem Evropy. V historickém centru dominovaly zdemolované a napůl opuštěné budovy a hlavní náměstí byla místem prostitutek a obchodníků s drogami. Byl to zářný příklad evropské dluhové krize.

V roce 2011 však země přijala sérii významných opatření, mezi nimi i zákon o pronájmu, který liberalizoval trh s nemovitostmi v hlavním městě. Výměnou získala země mezinárodní pomoc za zhruba 78 miliard eur (asi dva biliony Kč).

Fotogalerie

Dnes město vzkvétá. Turisté tam proudí ze všech koutů světa, historické budovy se lesknou novotou a bary a restaurace jsou přeplněné. Kdo z toho ale těží a kdo tím ztrácí, to je otázka, která místní obyvatele rozděluje, poznamenává americký list The New York Times.

Portugalsko je nejvýznamnějším příkladem hospodářského oživení v Evropě. Nezaměstnanost se snížila na polovinu, zvyšuje se export, a tak zahraniční investoři zaplavují Lisabon. Těm, kteří koupí nemovitost v hodnotě 500 000 eur (bezmála 13 milionů Kč) navíc dává země šanci na „zlaté vízum“. Tedy možnost oficiálně se v Portugalsku usadit.

Přesto průměrná měsíční mzda v zemi činí zhruba 850 eur (asi 22 000 Kč). Liberalizace trhu spolu s obrovským přílivem zahraničních investic přispěla za poslední dva roky ke zvýšení cen nemovitostí v centru Lisabonu až o 30 procent.

„Strategie Portugalska pro východisko z krize byla nalákat zahraniční investory, což vyřešilo hlavní finanční problémy, ale zároveň vytvořilo jiné potíže pro naše lidi, jako je například bytová krize v Lisabonu,“ tvrdí bývalá poslankyně a výzkumná pracovnice na lisabonské univerzitě Ana Dragová.

Obrození Lisabonu pocítilo mnoho méně privilegovaných obyvatel města, kteří jsou vysidlováni. Mnohé ulice jsou tak ukázkou dvou extrémů žijících vedle sebe.

Klášter sv. Jeronýma, další památka na seznamu UNESCO.

Klášter sv. Jeronýma, další památka na seznamu UNESCO.

Majestátní nádražní budova se proměnila na hostel.

Majestátní nádražní budova se proměnila na hostel.

Ve středověké čtvrti Mouraria se staví luxusní rezidenční dům jen několik metrů od rekonstruované budovy, která se stala druhým domovem pro francouzské a další zahraniční investory. Na jejím konci ale stojí starý dům s úzkými balkony, jenž se stal symbolem portugalských aktivistů, kteří bojují proti vystěhování původních obyvatel. Obyvatelé v domě naproti, kteří vyhráli soudní proces a právo zůstat doma, pověsili z okna vycpanou podobiznu Santy Clause. Okolo něj pak visí transparenty s jejich vánočními přáními: cenově dostupné bydlení a sociální spravedlnost.

Příchod investorů a celebrit jako je Madonna do města „vytvořil problém s bydlením v několika čtvrtích“, tvrdí ředitel hotelového rezortu Luís Correia da Silva. „Lidé by ale neměli zapomínat, že ještě před pár lety tyto čtvrtě zachránit nikdo nechtěl,“ dodává.

Od takzvané karafiátové revoluce v roce 1974, která v zemi ukončila dlouholetou vojenskou diktaturu, bylo centrum Lisabonu napůl opuštěnou čtvrtí, které se místní obyvatelé spíše vyhýbali. Když v roce 2011 získalo Portugalsko mezinárodní pomoc, žilo v centru metropole 552 800 obyvatel a bylo tam 322 865 bytových jednotek, z nich na 50 000 opuštěných.

Rok nato vláda schválila kontroverzní zákon a někteří politici šli Portugalcům příkladem. Tehdejší lisabonský starosta António Costa přesunul radnici z historického sídla v centru města do bývalé továrny na dlaždice na náměstí Intendente, nechvalně proslulé prostitucí a drogami. Od té doby se ale místo změnilo k nepoznání. Vznikly tam řemeslné dílny a kavárny a další projekty jsou ve výstavbě.

Hlavní město Portugalska si získává své návštěvníky především autentickou...

Hlavní město Portugalska si získává své návštěvníky především autentickou atmosférou.

Podle městského geografa Luise Mendese, který bojuje proti vysidlování místních obyvatel, ale může Lisabon zabít „zlatou husu“, na níž láká turisty. „Pokud budeme vysidlovat staré obyvatele a vytvářet komunitu pro majetné, co pak ukážeme turistům, kteří v našich ulicích chtějí vidět tradiční portugalský život?“ říká expert.

Někteří Portugalci si stěžují, že vznikla dvojí ekonomika, jež rozděluje společnost na ty, kteří pracují s nemovitostmi a v cestovním ruchu, a na ty ostatní. Ostře kritizují i takzvanou disneyfikaci Lisabonu. Příkladem fenoménu jsou například obchody jako Fantastický svět portugalských sardinek, v němž si turisté mohou koupit konzervu sardinek s datem jejich narození na etiketě.

Lisabon každoročně navštíví 4,5 milionu turistů. Poměr k místní populaci je přitom osm ku jedné. Letos se má v metropoli otevřít zhruba 30 nových hotelů.

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Další z rubriky

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...

VIDEO: Okrasné pole v Číně zničili turisté. Kvůli selfie

Růžová tráva v Číně

Jen dva týdny trvalo, než se turistům podařilo zničit políčko s okrasnou pampovou trávou v čínské provincii Če-ťiang. V...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...



Najdete na iDNES.cz