Liparské ostrovy: balzám pro tělo i duši

  13:00aktualizováno  13:00
Na sever od Sicílie vystupuje z hlubin Tyrhénského moře několik větších a desítky malých vrcholků hor sopečného původu. Tvoří atraktivní souostroví, které najdete v mapách buď pod názvem Aiolské, nebo Liparské ostrovy. Pokud hledáte místo na dovolenou, kde zregenerujete tělo i duši, zkuste se vydat právě sem.

Na Liparských ostrovech žili lidé již tisíce let před naším letopočtem. Jejich vztah ke kouřícím kouskům pevniny, kterou obývali, byl rozporuplný. Pro některé z dávných obyvatel představovaly pozemské peklo, pro jiné byly nezpochybnitelným sídlem bohů. Dlouho sloužily jako obávaná trestanecká kolonie, dnes jsou vyhledávanou turistickou destinací.

V sousedství božstev

Prvním z Liparských ostrovů, který se před vámi objeví poplujete-li z jihu na sever, je VULCANO. Lodní trajekty a vznášedla ze sicilského přístavu Milazzo k němu vyjíždí několikrát za den. Jakmile přistanete u jeho břehů, přivítá vás ostrý zápach síry. Ta se zde kdysi těžila, ovšem obrovská erupce v roce 1888 učinila dolování rázný konec.

Ostrovu se dříve říkalo Hiera, což znamená Svaté město, Termessa (Horká země) či Terasia (Horký). Staří Řekové jej považovali za sídlo boha ohně Hefaista, pro Římany byl tímto bohem Vulkán. Třetí mytologickou bytostí, která zde údajně pobývala, byl bůh větru – Aiol. S jeho jménem souvisí i jeden ze dvou názvů souostroví.


Původní název Termessa znamenal v překladu Horká země

Důkazem víry v posvátnost místa jsou skalní hroby Grotte dei Rossi, ležící v jižní části Vulcana. Dávní obyvatelé věřili, že být pochován v tak těsné blízkosti boží rezidence je privilegiem a dobrou devizou pro přechod na druhý svět.

Nad přístavem se tyčí mnohobarevný pahorek. Kus skály je žlutý, kus šedý, kus hnědý, zastoupená je i červená a černá. Pokud se vyškrábete na jeho vrchol, otevře se před vámi výhled na hlavní atrakce ostrova. Patří k nim zejména 386 metrů vysoký kráter Gran Cratere La Fossa Di Vulcano, jeho mladší bratr Vulcanello, skalnaté pláže s podvodními horkými prameny a vulkanické pláže s černým pískem, lokalita zvaná Údolí příšer a jezírko s léčivým bahnem. 

Bahno, které léčí

Termální jezírko, jehož dno je pokryto léčivým sirným bahnem, nelze minout. Vizuálně není nikterak nápadné, jeho charakteristický pach je však identifikovatelný již z dálky a cestu k němu by po čichu našel i nevidomý.

Smradlavá, stojatá a horká voda, kterou je mělká přírodní nádrž naplněna, v tropickém žáru letního dne ke koupeli příliš neláká, i přesto se v ní rochní téměř dvě desítky lidí. Většina z nich je nemocná. Nebo byla? Mnoho pacientů trpících chorobami kloubů, revmatizmem nebo kožními nemocemi nedá na léčebné účinky zdejšího jezírka dopustit.

"Osm let jsem chodil s lupenkou po doktorech a nikdo mi nepomohl," prozrazuje jeden z návštěvníků. "Pak jsem přišel sem a co myslíte? Za týden byla pryč! Sice jen na půl roku, ale pomohlo to! Od té doby sem jezdím dvakrát ročně," dodává přesvědčivě.


Bahno z termálního jezírka má léčivé účinky. Každoročně pomůže od nejrůznějších neduhů bezpočtu návštěvníků.

"Jo! Jo! Já sem jezdím s artritidou. Doma mi nepomáhala ani svěcená voda, ale tady, tady je to panečku jiný. Za tři dny to začalo polevovat. Sice smrdím, ale nebolí to!," pěje chválu babička v proužkovaných plavkách.

Podle tvrzení odborníků má zdejší prostředí dezinfekční účinky a koupel je hygienicky nezávadná i při větším počtu lidí. Ti jsou zde ostatně pořád a ať sem zavítáte brzy ráno, v pravé poledne nebo pozdě večer, páchnoucí jezírko najdete prázdné jen výjimečně.

Dno probublávající nádrže je místy nepříjemně horké a kluzké, návštěvníci proto do něj vcházejí opatrně. V očích těch, kteří do kalné vody vstupují poprvé, je vidět strach a nedůvěra. Jejich kroky jsou rozvážné a obezřetné, ve vodě vydrží sotva pár minut.

Zkušenější a ostřílenější návštěvníci, kteří absolvují koupel již po několikáté, si počínají mnohem suverénněji. Zamíří na své oblíbené místo, shrábnou ze dna několik hrstí bahna a rozetřou si jej po těle. Zatímco někteří si pomažou pouze údy postižené revmatem, jiní se zamaskují od hlavy až k patě.

"Když vykurýrovat, tak celej!" obhajuje svoje počínání starší pán zcela pokrytý souvislou vrstvou páchnoucí šedi. "Jen abys v noci nesvítil," varuje ho manželka. "Víš, že doktor říkal, že je to radioaktivní!".

Vrchol jedovatých plynů

Jen málokterý z návštěvníků ostrova Vulcano si nechá ujít výstup na Grand Cratere, hlavní kráter ostrova. Cesta na vrchol nezabere ani dvě hodiny a zvládne ji téměř každý.


Cesta k sopečnému kráteru na vrcholku ostrova

Odměnou za dosažení cíle je nejen báječný výhled na moře a soustavu ostrůvků roztroušených na jeho tmavě modré hladině, za příznivého počasí je vidět i vzdálený vrcholek největší evropské sopky – 3350 metrů vysoké Etny.

Zatímco od jejího jícnu vás dělí desítky kilometrů, od kráteru vulkánu, po němž byla pojmenována i věda, která sopky zkoumá, jste vzdáleni jen několik málo metrů. Na jeho dno můžete dokonce i sestoupit.

Pobyt v jícnu spící sopky je zajímavým zážitkem, ještě zajímavější je však možnost prozkoumat čoudící fumarolové pole na jeho západním okraji. Je to podívaná, jaká se hned tak nevidí. Četné pukliny, ze kterých se valí bílá pára a jedovaté plyny, vhánějící slzy do očí, jsou obklopeny vrstvami vykrystalizované síry a dalších minerálů.

Z nitra země se ozývá zlověstné syčení, probublávání a dunění, možná připomínka toho, že Velký Kráter Vulcano ještě neřekl své poslední slovo. 

 

Vyhlídka z nejvyššího vrcholu ostrova aneb Liparské ostrovy vystupující z hlubin Tyrhénského moře

Ostrovní horniny mají mnoho barev. K vidění jsou žluté, šedé, hnědé, červené i černé kameny a skály

Ostrovní horniny mají mnoho barev. K vidění jsou žluté, šedé, hnědé, červené i černé kameny a skály

Bahno z termálního jezírka má léčivé účinky. Každoročně pomůže od nejrůznějších neduhů bezpočtu návštěvníků

Kamenitá pláž pod pahorkem nedaleko přístavu

Kamenitá pláž pod pahorkem nedaleko přístavu

Hornina na vrcholu kráteru je obalená žlutými krystaly síry. Její zápach si jistě dokážete představit.

Původní název Termessa znamenal v překladu Horká země

Cesta k sopečnému kráteru na vrcholku ostrova

Bizarní skály v lokalitě zvané Údolí příšer

Některé pláže ostrova jsou pokryty černým pískem

Autoři:


Témata: deviza, Itálie, Sicílie

Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Ohně, středověk a úžasné masky. Slavnost trubačů v Alsasku vás uhrane

Nádherný svátek trubačů v Alsasku - Pfifferdaj

Mezi Porýnskou nížinou a pohořím Vogézy leží jeden z nejmenších, ale zato nejhezčích regionů Francie. Podzim je v...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...



Najdete na iDNES.cz