Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Linka života a smrti Jeana Mermoze

aktualizováno 
velké cesty století (25.)

Čekali jsme na letišti v Dakaru, až bude připraven spoj na Rio de Janeiro a Buenos Aires.
velké cesty století (25.)

Čekali jsme na letišti v Dakaru, až bude připraven spoj na Rio de Janeiro a Buenos Aires. Byla noc a od moře vanul vlahý vítr, prosycený lehkým zápachem spáleného kerosinu z nahozených motorů. Vzpomněl jsem si na Mermoze. Tady někde opodál byla vodní plocha, z níž osudného rána v roce 1936 odstartoval s poštovním hydroplánem Croix du Sud (Jižní kříž) do brazilského Natalu. Za chvíli byli zpátky. Jedna ze čtyř vrtulí zlobila. Příprava náhradního letounu by trvala několik hodin. "Pošta už má příliš velké zpoždění," řekl Mermoz a dal vrtuli narychlo opravit. Croix du Sud znovu vzlétl nad Atlantik...

V počátcích letecké dopravy to bylo tak, že ještě než se někam začalo létat s cestujícími, linky zpravidla vyzkoušeli a zavedli "pošťáci". Kurýři se spěšnými zásilkami, které musely dojít včas. Tvrdí chlapíci, kteří nosili svou kůži na trh, když před ostatními ohmatávali nové trasy, když spoluvytvářeli systém provozu, fungující v každé roční době a dnem i nocí, když hromadili zkušenosti a připravovali půdu pravidelné dopravě osobní. Po první světové válce si letecký konstruktér a výrobce Pierre Latécoere vzal do hlavy, že vybuduje poštovní linku z Francie přes západní Afriku do Jižní Ameriky, kde měla jeho země hospodářské i politické zájmy. Společnost Lignes Aériennes Latécoere si vytkla za cíl zkrátit časy oproti lodní poště na pouhou pětinu. Zřizování této linky s velkým L bylo dílem jakéhosi bratrstva mužů, upsaných létání tělem i duší: pilotů, mechaniků, radistů. Bez reptání se podřizovali přísnému vedení hlavního manažera Didiera Dourata. Ve dvacátých a třicátých letech, na nepříliš výkonných a spolehlivých strojích ochotně riskovali lety nad žhavou pouští v dostřelu odbojných Maurů, nad andskými průsmyky, kde jejich motory v řídkém vzduchu a vánicích ztrácely dech, i nad nekonečnými pláněmi oceánu. A první housle mezi nimi hrál Jean Mermoz. Jiný člen bratrstva, později proslulý spisovatel Antoine de Saint-Exupéry, v knize Země lidí, nádherné apoteóze pionýrských časů letectví, napsal: "Mermoz vytyčil cestu nad pouští, horami, za noci a nad mořem. Nejednou ztroskotal v poušti, v horách, v noci a nad mořem. A vždycky se vrátil jen proto, aby letěl znovu." Mermoz byl výjimečnou, charismatickou osobností. Postupně a jaksi nenápadně se stal národním hrdinou Francie. Jeho ohromná popularita zasahovala celou Evropu a ovšem i země, jimiž procházela Linka. "Všichni ho obdivovali," říká jeho přítel, spisovatel Joseph Kessel, "ženy o něm snily, děti se mu chtěly podobat." Na rozdíl od jiného poštovního pilota, Charlese Lindbergha, který roku 1927 zazářil jako hvězda svým famózním přeletem New York - Paříž a už nikdy se ke svému pošťáckému zaměstnání nevrátil, Mermoz mu zůstal věrný. I později, jako šéfpilot společnosti Air France, létal dál na jihoamerické poštovní lince se svými starými kamarády. Až do onoho 7. prosince 1936, kdy se už po devětadvacáté vydal přes Atlantik. Rádiové depeše z paluby Croix du Sud oznamovaly, že let probíhá normálně. V 10.47, kdy byl letoun už asi 800 kilometrů od pobřeží, přijal Dakar začátek dalšího hlášení: "Vypínáme pravý přední motor..." V tom okamžiku se vysílačka odmlčela. Navždy. Rozsáhlé pátrání po letounu a jeho pětičlenné posádce bylo marné. "Mermoz," napíše později Saint-Exupéry, "tedy splynul se svým dílem." Jako už předtím Gourp, Erable, Lécrivain, Pranville, Ribuelle, Clavére, Etienne, Collenot a další kamarádi, které na Lince potkal podobný osud.

Autor je spolupracovníkem redakce Jean Mermoz (1901-1936)
Autor:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.