Kokořínsko je všeobecné známé svými pískovcovými útvary. Jenže kromě těch vytvořených přírodními procesy lze nalézt poblíž Liběchova i skalní plastiky vytesané v pískovci lidskou rukou, z nichž se největší pozornosti těší monumentální Čertovy hlavy a soubor pojmenovaný Blaník.
Ojedinělou památku romantismu vytvořil v pískovcových masivech v letech 1841-1846 sochař V áclav Levý, učitel jiného velkého českého sochaře Josefa V áclava Myslbeka, když zřejmě inspiraci k tesání soch přímo do skály našel možná v proslulém Braunově Betlému v Novém lese poblíž Kuksu. V příšeří skalních masivů tady zanechal pozoruhodný soubor Blaník s vytesanými významnými postavami národních dějin v nadživotní velikosti. Ve výklencích stojí Jan Žižka třímající v jedné ruce palcát, ve druhé meč, Prokop Holý je pak vyzbrojen dřevcem a štítem s českým lvem. O kousek dál je pak socha Jana Zásmuckého, údajného vůdce bájných blanických rytířů. Samotnou atmosféru tajemného vrchu s ukrytým vojskem pak umocňuje umístění souboru v dramaticky působící skalní scenérii. Oproti vlastenecky pojatému Blaníku je jiného ražení výzdoba jeskyně Klácelky s reliéfy volně ilustrujícími Klácelovu báseň Ferina Lišák. Bohužel čas i lidská ruka se zasloužily o poškození unikátní jeskyně, která musela být uzavřena mřížemi. Zcela volně přístupné jsou ovšem nedaleké obrovské, devět metrů vysoké skalní bloky, dotvořené V áclavem Levým do podoby dvou hlav zvaných Čertovými hlavami. Ty jsou častým cílem turistů objevujících zajímavosti a krásy K okořínska či návštěvníků Liběchova. Místní barokní zámek kromě dalších plastik V áclava Levého, ale i jiných mistrů sochařského umění, nabízí v jednadvaceti sálech mimořádnou podívanou na umělecká díla, řemeslné výrobky i předměty denní potřeby z asijského světa, Předního východu, Číny, Indie, Indonesie i Japonska, z nichž dominantní jsou zvláště hudební nástroje z celé Asie. Zámek postavený podle architekta F.M.Kaňky a vyzdobený předními umělci je obklopen parkem s kolekcí barokních plastik, zahradních váz a soch antických bohů od slavných sochařů včetně Matyáše Brauna. V minulém století se stal Liběchov významným střediskem nejen uměleckého života, ale i české vlastenecké společnosti právě díky podnikateli mecenáši Antonínovi V eithovi, který sem zval známé umělce a spisovatele. Tehdy byl nedaleko Liběchova u obce T upadly zahájen i projekt českého Slavína, z něhož zbyla ovšem jen osmiboká stavba s maurským dekorem a věží určenou původně pro 24 bronzových soch českých osobností. Záměr Antonína V eitha o vytvoření slovanské obdoby německé W alhaly u Řezna se ale nezdařil, stavba upadla v zapomenutí a původní myšlenku nakonec nahradil Slavín na pražském Vyšehradě. Tehdejší doba nám tu ovšem naštěstí kromě výzdoby liběchovského zámku zanechala i pozoruhodná díla Václava Levého. K těm zmiňovaným patří i další sochařské práce vytvořené v pískovci, Harfenice, Had a kaplička Máří Magdaleny, což vše dohromady již zajisté stojí za návštěvu tohoto zajímavého místa.
Ojedinělou památku romantismu vytvořil v pískovcových masivech v letech 1841-1846 sochař V áclav Levý, učitel jiného velkého českého sochaře Josefa V áclava Myslbeka, když zřejmě inspiraci k tesání soch přímo do skály našel možná v proslulém Braunově Betlému v Novém lese poblíž Kuksu. V příšeří skalních masivů tady zanechal pozoruhodný soubor Blaník s vytesanými významnými postavami národních dějin v nadživotní velikosti. Ve výklencích stojí Jan Žižka třímající v jedné ruce palcát, ve druhé meč, Prokop Holý je pak vyzbrojen dřevcem a štítem s českým lvem. O kousek dál je pak socha Jana Zásmuckého, údajného vůdce bájných blanických rytířů. Samotnou atmosféru tajemného vrchu s ukrytým vojskem pak umocňuje umístění souboru v dramaticky působící skalní scenérii. Oproti vlastenecky pojatému Blaníku je jiného ražení výzdoba jeskyně Klácelky s reliéfy volně ilustrujícími Klácelovu báseň Ferina Lišák. Bohužel čas i lidská ruka se zasloužily o poškození unikátní jeskyně, která musela být uzavřena mřížemi. Zcela volně přístupné jsou ovšem nedaleké obrovské, devět metrů vysoké skalní bloky, dotvořené V áclavem Levým do podoby dvou hlav zvaných Čertovými hlavami. Ty jsou častým cílem turistů objevujících zajímavosti a krásy K okořínska či návštěvníků Liběchova. Místní barokní zámek kromě dalších plastik V áclava Levého, ale i jiných mistrů sochařského umění, nabízí v jednadvaceti sálech mimořádnou podívanou na umělecká díla, řemeslné výrobky i předměty denní potřeby z asijského světa, Předního východu, Číny, Indie, Indonesie i Japonska, z nichž dominantní jsou zvláště hudební nástroje z celé Asie. Zámek postavený podle architekta F.M.Kaňky a vyzdobený předními umělci je obklopen parkem s kolekcí barokních plastik, zahradních váz a soch antických bohů od slavných sochařů včetně Matyáše Brauna. V minulém století se stal Liběchov významným střediskem nejen uměleckého života, ale i české vlastenecké společnosti právě díky podnikateli mecenáši Antonínovi V eithovi, který sem zval známé umělce a spisovatele. Tehdy byl nedaleko Liběchova u obce T upadly zahájen i projekt českého Slavína, z něhož zbyla ovšem jen osmiboká stavba s maurským dekorem a věží určenou původně pro 24 bronzových soch českých osobností. Záměr Antonína V eitha o vytvoření slovanské obdoby německé W alhaly u Řezna se ale nezdařil, stavba upadla v zapomenutí a původní myšlenku nakonec nahradil Slavín na pražském Vyšehradě. Tehdejší doba nám tu ovšem naštěstí kromě výzdoby liběchovského zámku zanechala i pozoruhodná díla Václava Levého. K těm zmiňovaným patří i další sochařské práce vytvořené v pískovci, Harfenice, Had a kaplička Máří Magdaleny, což vše dohromady již zajisté stojí za návštěvu tohoto zajímavého místa.
