Libanon objevuje tajemství svých jeskyní

  9:48aktualizováno  9:48
V hornatém Libanonu je množství krásných jeskyní, teprve nedávno ale začala tato blízkovýchodní země na své speleologické krásy lákat i turisty. "Libanon nejspíš nemá největší jeskyně na světě, rozhodně ale patří k nejkrásnějším, jako například ta v Džítě asi dvacet kilometrů severně od Bejrútu," říká Samí Karkabí z Libanonského speleologického klubu. Podle Karkabího má speleologie v "zemi cedrů" dlouhou tradici. První jeskyňáři sem přišli již koncem 19. století z Anglie, Ameriky a Francie. "Ve 40. letech byli v Libanonu i se mnou jen čtyři speleologové," dodává jednasedmdesátiletý Karkabí s tím, že nyní je v zemi na 120 specialistů v tomto oboru sdružených do čtyř spolků.

Nové techniky ve speleologii i poslední objevy přijelo nedávno do Libanonu představit mnoho odborníků z celého světa včetně zástupců z České republiky.
Kongres, nad kterým převzala záštitu Univerzita Ducha svatého, pořádal právě Karkabího klub. "Jednalo se o první podobnou akci pořádanou na Blízkém východě, která umožnila výměnu názorů i navázání plodné spolupráce," říká s tím, že na sympóziu byly vystaveny fotografie a promítaly se dokumentární filmy o
posledních objevech v oblasti.

"Speleologické bohatství Libanonu lze vysvětlit tím, že území země je z asi 65 procent krasové. Je zde vápencová půda, což je na Blízkém východě výjimka," říká Karkabí. "Topografie Libanonu se skládá zejména ze dvou pásů hor, Libanonu a Antilibanonu, ale také z hojných srážek, pravidelného zásobování pramenů i z podzemního toku vody způsobeného táním sněhu. To dovoluje stálý přísun vody do podzemí, čímž se dá vysvětlit množství i krása libanonských jeskyní," dodává.

Tento doyen libanonské speleologie ví, o čem mluví. Již v roce 1956 byl členem týmu, který sestoupil do více než tisíce metrů hloubky v jeskynním systému Berger v masivu Vercors ve francouzských Alpách. O jeskyni Džita, kterou objevila skupina amerických a britských speleologů v roce 1870, se zajímal již před půl stoletím, kdy byl jedním ze čtyř jeskyňářů, kteří zkoumali různá zákoutí této jeskyně. Jeskyně byla během občanské války v zemi (1975-1990) zavřena, slavnostního otevření se dočkala až v červenci 1995.

Jeskyně má dvě podlaží - horní je přístupné pomocí malé lanovky suchou nohou, druhé, jež bylo otevřeno již v roce 1958, je zatopené Psí řekou (Nahr al-Kalb), po které návštěvníci absolvují plavbu v lodičkách. Horní galerie byla pro veřejnost
zpřístupněna v lednu 1969 a koncem roku 1969 zde dával koncert slavný německý skladatel Karlheinz Stockhausen.

Její pestrobarevné stěny, kanály, obří sály s četnými stalagnity i stalaktity z jeskyně učinily v poslední době jednu z předních turistických atrakcí v zemi. A to bylo zatím v jeskyni objeveno jen něco málo přes šest kilometrů chodeb. "Speleologie zažívá nyní v Libanonu zvýšenou vlnu zájmu a čtyři místní spolky každý rok objevují nové jeskyně," říká člen Libanonského sdružení speleologických studií Dany Chaláf. "Naše objevy nám ale ukazují i odvrácenou tvář krásy a bohatství země. Podzemí často nacházíme v neutěšeném stavu plném například různých odpadků z lidských činností. Je to škoda, když je taková krásná země ničena rukou člověka," uzavírá Chaláf.

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...



Najdete na iDNES.cz