Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Léto na kolečkových bruslích

  21:42aktualizováno  21:42
Nadšení je dost, bruslí v obchodech také, dobrých míst pro rekreační jízdu však stále málo. První in-linové brusle se v Česku objevily krátce po revoluci, skutečný boom a s ním i nával bruslařů na každé trochu vhodné asfaltové cestě ale přichází, zejména v Praze a okolí, až letos. Lákají vás brusle také, ale nevíte, jak na to?

Češi na 'kolečkách'
Z kolečkového bruslení se i u nás konečně stává jeden z hlavních "městských" sportů.

Po práci chodí jezdit celé party i rodiny. Někdo s discmanem u boku, jiný se psem na vodítku. Muži supí za svými partnerkami, které ladně točí pedály kol. Maminky na bruslích tlačí kočárky. Milovníci agresivního bruslení si zkoušejí "zlomit vaz", kde to jen jde. Kluci hrají na in-linech hokej. Objevují se i nadšenci pro "speed" - pětikolečkoví rychlíci, kteří to kolem ostatních pálí dvojnásobnou rychlostí.

Kde si zajezdit
Ježdění na kolečkových bruslích ale v Česku naráží na hlavní problém - nedostatek vhodného prostoru. Oproti našim západním sousedům jsme v tomto sportu pořád v začátcích. Například Německo je doslova protkáno sítí in-line stezek - a to jak v rekreačních oblastech a na venkově, tak ve městech. Týdně se tam například pořádá i několik akcí, kde se stovky až tisíce lidí účastní společných běhů, při nichž se nezávodí, ale jede se jen tak, pro radost.

U nás je situace o dost složitější, ale kdo hledá, nakonec přece najde. Pro rekreační jízdu jsou to v Praze Letná, Stromovka, Podolí, Braník a Modřany, nově Ladronka, Roztoky. Dále Káraný u Brandýsa nad Labem, asfaltová stezka u Račického kanálu nebo podél Labe mezi Nymburkem a Poděbrady. Dobře se bruslí na stezce z Českých Budějovic do Hluboké, na okraji Brna a hezké cesty se najdou i kolem Dyje.

Jak začít?

Určitě žádný strach. Národ Jágrů a Hašků to zvládne i na bruslích s kolečky. Pohyb je to podobný. Chce to jen dodržet pár základních pravidel a být opatrný.

PRAVIDLO PRVNÍ : NEVYJET BEZ CHRÁNIČŮ - ty jsou nutností - velmi se doporučuje helma (ostatně helmy a často i ochranné rukavice mají i ti nejlepší světoví in-line-maratonci nebo mistři U-rampy). Zejména u začátečníků nejsou úrazy výjimkou. Zlomeniny zápěstí, otřesy mozku, ale nejčastěji jen pohmožděniny, odřeniny a modřiny.

PRAVIDLO DRUHÉ: NĚKDO SICE TVRDÍ, ŽE BRUSLIT SE DÁ SKORO VŠUDE, ALE VYBRAT VHODNÝ TERÉN PRO ZAČÁTEČNÍKA JE ZÁKLAD. Hodí se například prázdné velké parkoviště s hladkým asfaltem. Zkoušíme držet rovnováhu, jet kupředu, zatáčet, brzdit, prostě dostat do sebe "pocit bruslí".

Jeden z dobrých návodů, jak se to všechno naučit co nejdřív, je zahrát si v partě na honěnou. Z ničeho nic třeba zjistíme, že jedeme pozadu a že to docela jde. Kdo zvládne úplné začátky, ať vyrazí nejlépe na širší klidnější asfaltovou stezku bez kopečků.

PRAVIDLO TŘETÍ: CO NEJDŘÍV SE NAUČIT BRZDIT. Na bruslích je to jeden z nejtěžších kousků a zaslouží si důkladný trénink. Základní brzdění je pomocí patní brzdy. Přeneseme váhu na nohu bez brzdy, povysuneme mírně kupředu nohu s brzdou a tlačíme na brzdu. Zbrzďovat se dá i ostrými zatáčkami.

Hodně účinné je pak brzdění "do T". Tak brzdí například závodníci v kategorii "speed", jejichž brusle patní brzdy nemají. Jednu nohu necháme za sebou a na plocho tlačíme všemi kolečky na asfalt. Pozor, tlak musí být silný, ale rovnoměrný, jinak hrozí pád do strany. Vrcholem je brzdění smykem, které se používá ve "streetu" nebo běžně na ledě. V menší rychlosti se dá zvládnout i na fitness bruslích.

PRAVIDLO ČTVRTÉ: ZKUSIT ZVLÁDNOUT PŘEKÁŽKY. Klid! Autor nemyslí skoky přes odpadkové koše ani jízdu po zábradlí, což jsou typické prvky agresivního "streetu". Ale naučit se třeba jen přejet větvičku nebo kanál, zkusit to opatrně kousek po dlažebních kostkách. Poposkočit, sjet - skočit z obrubníku. Vjet na udusanou hlínu. Uvidíte, co to udělá. Zjistíte, že to jde, získáte mnohem větší sebedůvěru a snížíte do budoucna nebezpečí pádu.

PRAVIDLO PÁTÉ: DÍVAT SE HODNĚ DOPŘEDU A PŘEDVÍDAT. Jezdit a vyhýbat se vpravo, kroužit opatrně kolem dětí a zejména psů, dávat pozor na auta a cyklisty.

Jaké brusle?

Předem je třeba si rozmyslet, co a kde chceme jezdit. Podle toho rozlišujeme tyto základní kategorie bruslí:


Pětikolečkové brusle pro sportovní rychlou jízdu nebo pro silniční maratony


Brusle pro skoky, triky, U-rampu...(aggresive, street)


Model určený pro rekreační jáízdu (fitness)

 

 

 

 

 



* fitness (pro volnou rekreační nebo sportovnější jízdu vpřed, čtyři větší kolečka, zpevněná, vzdušná bota nad kotník)

* aggressiv či street (pro trikovou jízdu, skoky, skluzy a U-rampu, čtyři malá tvrdá kolečka, pevná bota bývá skeletová)

* pro in-line hokej (bota je prakticky totožná s normální zimní hokejovou)

* speed či trainer (pětikolečkové nízké nebo polonízké pro rychlobruslení na dráze, in-line maratony nebo hodně sportovní, rychlý fitness)

* freeskate (kategorie, s níž nyní přišla firma Salomon; tato brusle "do provozu velkoměsta" kombinuje schopnosti bruslí fitness a street - měla by být rychlá i obratná, odolná)

Protože současný boom se týká hlavně rekreačního bruslení pro zdraví, fandové ostatních skupin prominou, zůstaňme u kategorie "fitness". Zjednodušeně platí, že čím dražší brusle, tím by měly být pohodlnější, účelnější, lépe odvětrané a měly by rychleji a lépe jet. Ale proto, abychom si dobře zajezdili, nemusíme mít hned ty nejdražší brusle.

Jak by měly trochu slušnější brusle vypadat?

Měly by mít kvalitní nůž (kovový určitě není nutnou podmínkou), dobře odvětranou, pohodlnou, ale přitom zpevněnou botu s odtlumením paty od nože a s tkaničkovým vázáním, doplněným jednou či dvěma stahovacími přezkami. Kolečka 76 mm až 80 mm s tvrdostí 78-81: čím větší kolečka, tím rychlejší jízda, tím méně vadí drobné nerovnosti. Brusle se však trochu hůř ovládá.

VÍTE NEVÍTE

* Opravdovými "legálními" šílenci na bruslích jsou závodníci ve sjezdu. "Downhill" se jezdí jako regulérní mezinárodní soutěž například v rakouských Alpách. Sjíždějí se prudké asfaltové serpentiny a dosahuje se rychlostí i přes 80 km za hodinu.

* K nejslavnějším českým in-line závodníkům sezony patří Marcela Hrůzová, která už vyhrála několik mezinárodních maratonů v zahraničí, a Martina Svobodová, tu si zase do svého "agresivního" mezinárodního týmu vedle superhvězdy Bruno Löewa a dalších vybrala firma Rollerblade.

* První vlna rekreačního bruslení zasáhla západní Evropu už koncem 60. let. Tehdy se ovšem jezdilo na klasických bruslích.

* Zatím jediná dráha pro "dlouhé kolečkové nože" u nás je v Benátkách nad Jizerou. Rádi tam prý uvítají malé potenciální závodníky (trénuje se i v Praze).

Čím tvrdší kolečka, tím méně se sjíždějí, ale jízda je na nich méně pohodlná a více kloužou na vlhku. Ložiska bohatě stačí ABEC 5 (číslo určuje tvrdost, a tím i kvalitu ložiska).

Kdo chce zkombinovat rekreační jízdu s občasnými jednoduššími triky, měl by se dívat i na délku nože. Čím větší kolečka těsně u sebe na co nejkratším noži, tím lépe - to je ten správný hybrid, který může uspokojit obě choutky. Čím větší kolečka dál od sebe na co nejdelším noži, tím víc se však brusle blíží kategorii pětikolečkový "speed".

Opravdu dobré fitness brusle stojí od 5000 Kč výše. Ale ve slevě se dají sehnat i kolem 3000 Kč. Při výběru je nutné si vyzkoušet bruslí několik, je to podobné jako s lyžařskými přezkáči. Boty nesmí tlačit a nesmí být ani větší. Z obojího jsou pak puchýře. Ponožka může být klidně tenká.

V našich obchodech se dá celkem dobře vybírat z následujících předních výrobců: Salomon, K2, Bauer, Tecnica, Fila, Rollerblade, Nike a Roces.

Kolik co stojí

brusle 3000 až 10 000 Kč
dětské 2000 Kč
chrániče cca 1000 Kč
helma od 700 Kč

Jak s dětmi

Start povolen. Malé děti mohou začít bruslit už od tří, od čtyř let. Je to jako s lyžováním: jde o to jim to neznechutit. A samozřejmě helma a chrániče jsou absolutní podmínkou. Pro ty poněkud větší se pak vyplatí koupit "natahovací" dětské brusle, s nimiž může dítě růst i několik let (univerzální velikost umožní rozpětí asi od č. 18 do 26).

Co se hodí ještě mít

Třeba menší batoh na brusle, v němž se dají při jízdě vézt boty na přezutí, pití a tatranka, sluneční brýle, speciální ledvinka s lahví, krabička první záchrany - obvaz, náplast, dezinfekce, spínací špendlík.

Zdraví, móda, životní styl

Bruslení je jednou z nejjednodušších sportovně rekreačních aktivit vůbec. Stačí vzít brusle do batohu, někam dojet anebo se už na bruslích jen tak proplést městem. Sami odborníci pak říkají, že fitness bruslení zároveň patří ke sportům nejzdravějším. Tvrdě v tomto ohledu konkuruje ježdění na kole nebo běhání. Na rozdíl od běhu při bruslení nohy netrpí otřesy, oproti kolu pak zapojujeme do pohybu mnohem více částí těla.

A teď pozor - brusle jsou sport, rekreace, adrenalin, móda, životní styl… Ať si každý vezme, co jeho jest. V polovině 70. let se třeba na starých kolečkových bruslích hlavně tančilo. Kolečka pod našima nohama jsou prostě jen prostředkem k seberealizaci a ta může být propastně odlišná. Ten rozdíl může být pro srovnání třeba jako mezi bungee jumpingem a lázeňskými vycházkami.

Nedejte se proto otrávit případnou nadřazeností "těch druhých". Je to taková česká nemoc - nemáme sice stále kde pořádně jezdit a na vrcholové úrovni "in-line svět" spíš jen doháníme, ale najednou se dozvíme, že "streeťáci" někdy koukají s despektem na "speeďáky", vyznavači "volnosti pohybu" na děvčata v elastických trikotech, která bruslí kvůli štíhlé linii a samozřejmě zase naopak.

Co je na tom či onom špatné? Nic. Právě "za kopečky" se s podobnými projevy téměř nesetkáte. Proto všechno zpět. Oblečte si na sebe, co chcete, bruslete, jak chcete a pro co chcete, jen neohrožujte a neomezujte ostatní.

Brzy stejně každý sám zjistí, že k té které skupině patří i určitý druh oblečení. Vyznavač rychlé fitness jízdy, který se pořádně zpotí, brzy přestane z praktických důvodů jezdit v kraťasech a bavlněném tričku a obleče přiléhavější dres z materiálu, který odsává pot. Vyznavač streetu zase nemá nejmenší důvod se kvůli bruslím převlékat a natahovat si elastický závodní dres.

Tak jezdí Bruno Löwe, hvězda "agresivního" mezinárodního týmu firmy Rollerblade

In-line bruslení je všeobecně považováno za zdravou aktivitu. Brzy začít mohou i děti.

Slečna na fotografii předvádí, jak se dá na rekreačních bruslích brzdit

Autor:




Nejčtenější

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Další z rubriky

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.