Oblast Saas Fee a Saas Almagell leží mezi nejvyššími vrcholky švýcarských Alp,

Oblast Saas Fee a Saas Almagell leží mezi nejvyššími vrcholky švýcarských Alp, pouhých 20 km od magického vrcholu Matterhorn. | foto: Switzerland Tourism

Sýry, kola, létání. Deset NEJ letních tipů, jak si užít švýcarské Alpy

  • 25
I v teplých měsících nabízí alpská oblast Wallis velkou spoustu zážitků. Ve společnosti čtyřtisícových vrcholů a úchvatné přírody můžete jezdit na koloběžce, raftovat v divokých peřejích, létat v oblacích nebo sledovat výrobu speciálního sýru. A k tomu ještě nakrmit sviště.

Z  osmdesáti alpských čtyřtisícovek nadělila příroda téměř padesát velikánů Švýcarsku a většinu z nich kantonu, jehož tepnu tvoří široké ledovcové údolí řeky Rhôny. Zatímco v zimě je program turistů jasný, v létě nabízí o něco pestřejší aktivity. Vyzkoušet se dají i některé pradávné tradice Walliských a Bernských Alp.

1. Rafting na Rhôně

Wallisem protéká od východu na západ řeka Rhôna, která pramení v nadmořské výšce 1 753 metrů pod ledovcem mezi sedly Furkapass a Grimselpass. Jako prudká bystřina padá do údolí, míjí města Sierre, Sion, Martigny a vtéká do Ženevského jezera. A právě v Sionském údolí můžete zažít nezapomenutelnou plavbu na raftech.

Raft na Rhoně nabízí několik tratí odstupňovaných svojí obtížností. Na lehkou,

Opravdu divoká voda s velkými vlnami čeká na zkušenější vodáky nad Sierre v devítikilometrovém scénickém úseku ze Sousten. Snazší, ale delší dvacetikilometrová trasa, vhodná pro rodiny s dětmi od desíti let, je mezi městy Sierre a Sion. Během plavby čeká na účastníky nejen koupání a zábavné splouvání peřejí ve vestách, ale i odpočinkový piknik u vody.

2. Let na laně v Saas–Fee

Městečko Saas–Fee s malebnými dřevěnými chalupami a tradičními horskými hotýlky, které dostalo přezdívku Perla Alp, leží v nadmořské výšce 1 800 metrů. Alpskou korunu střediska vytváří třináct čtyřtisícovek, ze kterých stéká deset ledovců. Zážitků nabízí malé městečko opravdu hodně. Vrchol Allalinhorn (4 027 m) můžete zdolat během vcelku snadného tříhodinového výstupu ze stanice Allalin (3 500 m), kde stojí nejvýše položená otočná restaurace světa.

Lanový park v Saas-Fee nabízí 260 metrů dlouhý let na kladce přes hluboký kaňon
Lanový park Saas Fee
Svišti v Saas-Fee jedí mrkev rovnou z ruky, jejich mláďata jsou ale

Z mezistanice Felskinn pro změnu vede na ledovec podzemní dráha, označovaná za nejvyšší metro na světě. A aby těch rarit nebylo málo, do ledovce Fairy Glacier je zavrtána nejrozlehlejší ledovcová jeskyně, v jejíchž útrobách pohlédnete do nasvícených hlubin tisíce let starého ledu.

Tip na dovolenou

Prožijte aktivní dovolenou. Vyberte si zájezd na dovolena.iDNES.cz a vydejte se za krásami Švýcarska.

Kdo má rád adrenalin, může vyzkoušet lanový park na kraji Saas–Fee kousek pod lanovkou na Plattjen (2 570 m). Adrenalinovým zákuskem je 260 metrů dlouhý let na kladce přes hluboký kaňon říčky Vispa s nádherným výhledem na hory kolem. A na rozloučenou si můžete pořídit v Saas-Fee fotografie při krmení svišťů v divoké přírodě kousek za mostkem přes dravý ledovcový potok pod jezírkem Gletchergrotte. Zeleninové pamlsky jedí doslova z ruky.

3. Jak se vyrábí sýr raclette a volí rohatá královna

Francois Morend-Gaillard na své vysokohorské farmě Champasse chová krávy, kozy, ovce i koně. Má šest dětí a dvě vzácné bojovné královny, na které je pyšný skoro stejně jako na své potomky. Na pastvinách ve Wallisu totiž žije zvláštní plemeno černých krav, bojovnic, které mají soupeření v genech. Farmáři je nechávají každé léto bojovat o královský titul. Býci toto privilegium nemají, z nich se tady připravují zdejší vyhlášené bifteky, sušené maso nebo walliské klobásky.

Černé krávy bojují o titul královny Wallisu.

Na farmě v Champasse také na vlastní oči uvidíte, jak vzniká tradiční švýcarský sýr raclette, který se špachtlí stahuje roztavený z bochníku nahřívaného nad speciální rozžhavenou lampou. Tradice nejslavnějšího walliského sýra začala v roce 1875 úplnou náhodou, když dva vinaři ze Sierre si v sychravém počasí opékali na ohni chleba a jeden z nich zkusil ohřát nad plamenem i sýr. Na jeho povrchu se vytvořila křupavá krustička, kterou vinař seškrábal na chleba a zjistil, že vznikla opravdu lahodná pochoutka.

Francois Morend-Gaillard vyrobí dva bochníky denně. Mléko zahřívá v obrovské plechové vaně s přírodním syřidlem, obsahující enzymy z žaludků mláďat savců. Mléko se srazí do bílých krupiček tvarohovitého "předsýra", který se pochytá do čistého plátna. Když odkape syrovátka, pudinková hmota se stlačí v lisu do bochníků. Po třech dnech sušení se sýr přenese do skladu, kde několik měsíců dozrává. Farmář však musí sýrová kola stále otáčet, natírat solným roztokem a propichováním sledovat kvalitu zrání uvnitř bochníku.

4. Ledová túra na Aletschském ledovci

Když po hodině jízdy vystoupíte z červeného vláčku na hřebeni Jungfraujoch na hranici Bernského kantonu a Wallisu a pod sebou vidíte splaz nejdelšího alpského ledovce, máte pocit, že sníte. Děkovat za pohled na 24 km dlouhý ledovec můžeme curyšskému průmyslníkovi Adolfu Guyer-Zellerovi, který na konci 19. století toužil přiblížit svět horolezců pod Jungfrau (4 158 m) i obyčejným turistům. Letos 1. srpna to bude právě sto let, kdy zahájila provoz nejvýše položená železnice v Evropě, šplhající se tunelem skrz masív Eigeru až do výšky 3 454 metrů. Ačkoliv se Zeller dokončení tratě nedožil, statisíce lidí ročně vyjede nahoru a mnozí z nich poznají Aletschský ledovec zblízka právě díky jeho odvážné myšlence.

Aletschský ledovec

Právě z Jungfraujoch od plošiny zvané Concordia totiž vede jedna z cest po ledovci. Sami ale do ledové říše nechoďte, na cestu vyražte s průvodcem, protože počasí je tu i v létě nevyzpytatelné a trasa je značená jen místy. S ubývající nadmořskou výškou navíc přibývají trhliny a postup se zpomaluje. Nutné je plánovat výlet na dva dny a přespat nad planinou Konkordiaplatz na chatě Konkordiahütte postavené vysoko nad ledovcem, takže k ní musíte vystoupat po ocelovém schodišti.

Aletschský ledovec můžete obdivovat i z dálky nebo jen přejít napříč, vypravíte-li se lanovkou do Riederalp. Ustupující ledovec tu dal ve výšce 2 000 metrů nad mořem vzniknout vzácnému Aletschskému lesu, chráněnému od roku 1933, tedy dávno před zapsáním do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.

5. Verbier: létání nad Alpami

Na ledovec Mont Fort vynese obrovská kabinová lanovka Cabane du Mont Fort každých deset minut 200 lidí najednou. Vystoupíte ve výšce 3 330 metrů a omráčí vás oceán bílých štítů, kterým dominuje mohutný masiv Mont Blancu. Na severu, na východě, na západě, na jihu, všude, kam až oko dohlédne, vidíte čtyřtisícovky jako Zinalrothorn, Weisshorn, Monte Rosa, Dent Blanche, Matterhorn, Jungfrau. V zimě je Mt. Fort srdcem obrovské propojené lyžařské oblasti Čtyři údolí (Quatre Vallées), odkud padají několikakilometrové sjezdovky i do proslulého centra freeridového lyžování Verbier (1 500 m).

V létě je noblesní Verbier díky mimořádně příznivé termice pro změnu rájem vzduchoplavců. Zatímco horské stezky zdolávají cyklisté a poutníci s nordickými hůlkami, na mezistanici lanovky Ruinettes ve výšce 2 200 metrů trénují desítky lidí, jak ve větru ovládnout plachtu paraglidingu a vydat se do údolí až do Châble v hloubce 850 metrů vzdušnou čarou. Jsou to žáci Paraglidingového centra Verbier, které nabízí i tandemové lety.

Paraglidisté nad střediskem Verbier nabízejí i tandemové lety, kolem vrcholků

Za 190 franků strávíte vysoko nad Alpami půl hodiny a městečko Verbier pod vámi vypadá jako pestrobarevná mozaika čtverečků střech, mezi kterými dominuje nová moderní kruhovitá stavba, která je hlavní nástupní stanicí lanovek. A vy letíte dál a níž, zatímco hory nad Sionským údolím tvoří jakýsi pomyslný rám vašeho leteckého obrazu, ve kterém se pohybujete jako ptáci.

6. Crans Montana – golfová mekka

Obrovské ledovcové plató ve výšce 3 000 metrů se rozprostírá na jižní straně bernských Alp nad proslulým lyžařským střediskem Crans Montana, označovaným za místo s nejčistším vzduchem ve Švýcarsku. V létě se tu dá nejen koupat v pěti alpských jezerech, ale i koulovat se na ledovci během procházek po věčně bílé "mrtvé planině", jež dala jméno ledovci la Plaine Morte.

V posledních letech se Crans Montana, známá krásným slunečným počasím, stala také mekkou alpského golfu. V kouzelném panoramatu zvlněné krajiny pod nejvyššími alpskými vrcholy najdete několik golfových hřišť jako osmnáctijamkové Severiano Ballesteros či devítijamkové Jack Nicklaus. Novinkou je otevření golfového hřiště klubu Crans-sur-Sierre i nečlenům, takže i amatéři mohou své schopnosti porovnat s výkony profesionálů. Každoročně se zde koná podnik Omega European Masters, který vítá nejlepší golfisty z celého světa. 

7. Leukerbad: kino přímo z vody

Lázně Leukerbad, známé od 12. století, leží ve výšce 1 400 metrů nad mořem a napájí je 68 pramenů s teplotou 51 stupňů Celsia. Z vířící lázně se můžete pokochat pohledem na alpské vrcholy a ledovce a budete na to mít spousty času. Abyste léčivou vodu totiž správně využili, měli byste nechat na sebe rozpuštěné minerály působit při koupelích nejméně půl hodiny.

V lázních Lindner Alpentherme pak nabízejí speciální dvouhodinovou proceduru v římských lázních. V rouše Adamově projdete v přesném časovém rozvrhu nejrůznější sauny a teplá vřídla, proudící přímo do termálních bazénů. Když se po soumraku nad hladinou objeví obrovská promítací stěna, můžete se dívat na filmy přímo z vody.

Termální kaňon Dala Gorte lemují visuté chodníčky a žebříky.
Lanovka na Gemmi nad Leukerbadem vede k jezeru Daubensee.

Leukerbad je proslulý i desítkami kilometrů turistických stezek. V romantickém termálním kaňonu Dala Gorte nad Leukerbadem si můžete prohlédnout, jak železitá voda z pramenů barví skaliska do oranžovo-hnědo-červena. Nádherný výhled nejen na lázně, ale i na vysokohorské jezero, pak spatříte z náhorní plošiny Gemmi. Kousek od stanice lanovky tu navíc ve výšce 2 300 metrů začíná nová via ferrata, s 65 metrů dlouhým lanovým mostem a 20 metrů vysokým žebříkem. Další a mnohem náročnější ferrata je pak pod vrcholem hory Daubenhorn.

8. Grande Dixence - nejvyšší přehrada s tížní hrází na světě

Údolí Val d’Herens dominuje v nadmořské výšce 2 365 m jedna z nejvyšších evropských přehrad. Jmenuje se Grande Dixence a pod její hladinu u hráze by se dala ponořit celá Eiffelovka. Od poloviny 60. let se přehrada tyčí do výšky 285 metrů a drží rekord největší tížní hráze na světě. Zdejší osmipatrový Hotel du Barrage vypadá pod obrovskou betonovou masou jako skládanka z lega. Kolem přehrady vede stezka až do sedla Col de Roux ve výši 2 804 metrů, odkud je nádherný výhled do údolí.

Přehrada Grande Dixence je nejvyšší tížní hrází na světě.

Určitě zajděte do infocentra na hrázi, kam je vstup zdarma. Seznámíte se s historií stavby a zjistíte, že pod hladinou jezera leží ještě jedna přehrada. Byla o mnoho nižší, postavená ve 30. letech, ale nestačila. Grande Dixence dnes zásobuje vodou čtyři elektrárny v údolí Rhony. Systémem vodních tunelů, které jsou přes 100 km dlouhé, přivádí do jezera Dix vodu z dalších řek a tajících ledovců.

9. Pyramidy z Euseigne a katerála v Hérémence

Pyramidy z Euseigne jsou zvětralé pískovcové skály, které mají na torzech svých špičatých vrcholů obrovské kameny, jež vypadají, jako by každým okamžikem měly spadnout. Však také mnohé z deseti až patnáctimetrových obrů už o svou těžkou "čepici" přišly.

Skalní útvary v údolí Val d´Hérémence jsou pozůstatkem z doby ledové. Ustupující ledovec po sobě zanechal před desítkami tisíc let úlomky skal a balvany. Dutiny mezi nimi se zaplnily jemnozrnným jílem a pískem, až postupně vznikala velmi tvrdá, stmelená směs, která se nazývá "betonová moréna". Tam, kde ji na povrchu stlačují a chrání kameny, vytvořily se díky přírodní erozi zvláštní věže s mnohatunovými ozdobami na vrcholech. Bohužel se však "beton" pod vlivem povětrnostních vlivů neustále drobí, a tak se pyramidy přibližují přirozenému rozpadu. Během několika staletí se zbortí a zmizí úplně.

Pyramidy Euseigne se pomalu rozpadají a mizí.

Dalším úžasným zážitkem v této oblasti je návštěva moderní betonové katedrály v městečku Hérémence. Futuristická duchovní stavba je posazená do stráně mezi tradiční dřevěné chalupy a vypadá jak z jiného světa. Určitě vás okouzlí hrou světel, dopadajících lomenými okny na oltář a do všech zákoutí. Nechte si pustit chrámovou hudbu a dopřejte si nerušené rozjímání v srdci hor.

A nakonec zajeďte do Thyonu, moderního vysokohorského lyžařského centra ve výšce 2100 metrů, které se v létě mění v hostitele mezinárodního sochařského sympozia. Dřevěné sochy, které tu už pátý rok na počátku srpna vytváří a zasazuje do přírody dvanáct umělců, za Českou republiku tesá umělecký řezbář Pavel Špelda.

10. Koloběžky a elektrokola v Annivierském údolí

Vypadá to jako návrat do dětství. Na koloběžce se startuje na náhorní plošině nad Sierre. Kabinovou lanovkou se vyvezete do výšky 2 336 metrů nad mořem na Crêt-du-Midi a pak dlouhou oklikou po cestách s vyhlídkou do Sionského údolí překonáte během osmikilometrového sešupu tisíc metrů převýšení.

Monsterbike neboli alpské koloběžky, si letos můžete pronajmout téměř všude.

Hitem léta jsou i speciální horská elektrokola, se kterými se dá vjet i do divokých terénů. Úzké horské pěšinky, spojující malebné starobylé vesničky s dřevěnými horskými chalupami a stodolami na vysokých kůlech, jsou místy pořádně strmé, ale elektrokolo krásně pomáhá. Šlapete si v příjemném tempu a vlastně se ani příliš nezapotíte.

Ať už zamíříte do Chandolin, jednoho z nejvýše položených horských městeček v Alpách ve výšce 2 000 metrů nad mořem, nebo do Grimentz, které je považované za výstavní místo dávného středověkého Švýcarska, určitě se nezapomeňte zastavit v některé z tradičních hospůdek, kde se vaří podle receptů walliských babiček. Určitě vás okouzlí i všudypřítomné muškáty, zdobící tmavé chalupy, a ochutnat můžete i muškátovou zmrzlinu.