Byla to docela sláva, když mladá Švédka Anna Hamno Wickmanová vyrazila s rodinou na zahraniční dovolenou.
Její cesta do francouzské Bretaně dostala před časem výrazný prostor v reportáži britské stanice BBC – skoro jako by jela někam na severní pól. Stala se symbolem.
Wickmanová zvolila cestu vlakem kvůli obavám o životní prostředí. Neekologická letadla představují velkou zátěž, produkují kvanta škodlivých emisí.
Později švédská rodina zjistila, že je dlouhá cesta po železnici vlastně zábavná. „Můžeme si číst, odpočívat, poslouchat audioknihy, hrát stolní hry,“ líčila Wickmanová reportérům. Není s nadšením pro železnici jediná.
Všudypřítomná šestnáctiletá klimatická aktivistka Greta Thunbergová dokázala ve Švédech probudit pocit viny z toho, že cestováním letadly ničí klima. Tento nový druh ostýchavosti se nazývá „flygskam“, tedy stud z létání.
Už se o něm hodně psalo. Objevila se racionální čísla, která Švédy od létání odrazují. Cesta letadlem zatíží životní prostředí mnohem víc ve srovnání s vlakem. Podle evropských statistik vznikne průměrným letem jednoho pasažéra 448 gramů škodlivých emisí, při cestě vlakem to je pouze 14 gramů emisí.
Obavy o osud planety sdílí čím dál víc lidí. Létání zprvu odmítalo jen pár tisíc zelených aktivistů, teď už takto zaměřená facebooková skupina čítá celé desetitisíce.
Pospíchat ano, ale na vlak. Ve Švédsku se létání stává tabu.
Raději pojedou vlakem
Podle čerstvých údajů společnosti Sifo vzrostl počet Švédů, kteří vyměnili letadlo za vlak, za poslední rok a půl zhruba dvojnásobně. To už začínají cítit letečtí přepravci.
Podle společnosti Swedavia, která provozuje deset největších letišť v zemi, se od letošního ledna do dubna snížil počet pasažérů na domácích linkách o osm procent, na zahraničních o čtyři procenta.
Greta Thunbergová, která pořádá a inspiruje pravidelné protesty za tvrdší ekologickou politiku, šla sama příkladem. V prosinci vyrazila na Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu vlakem, stejně tak na klimatickou konferenci do polských Katovic.
Vztah k létání se i jejím přičiněním stal životním postojem.
„Spouští to u lidí výrazné emoce, ať už jste člověk, který létání odmítá, či ten, který se vzpírá změnám cestovních zvyků,“ řekla stanici Deutsche Welle švédská psycholožka Frida Hylenderová, která sleduje chování lidí ve vztahu ke klimatickým změnám. Ve Švédsku se podle ní stalo z létání tak horké téma proto, že se tam tímto způsobem cestuje mnohem víc než jinde ve světě. Pětkrát častěji, než je světový průměr.
Z cesty vlakem se stala nenápadná ctnost, jíž se občas Švédi pochlubí před svými známými. Podobně jako třeba třídění odpadu.
Stal se z toho trend. „Je to sociální kapitál, kterým můžete ukázat své rodině a přátelům svou lepší tvář,“ říká aktivista Johan Olofsson.